Před tím, než vstoupíme do nového roku, je třeba si zrekapitulovat ta nejlepší rapová alba roku 2015. Pokud z tohoto seznamu nějakou desku neznáte, doporučuji to napravit a poslechnout si ji.

15. Alex Wiley – Village Party 2: Heaven´s Gate

Je dost možné, že jste na tohoto interpreta ještě ani nenarazili. Alex Wiley je výborný rapper ze Chicaga, který má na kontě skvělé mixtapy a toto roční album byla jedna z nejoriginálnějších věcí na scéně. Vymyká se aktuální trapové vlně, přesto to není oldschool. Album je plné originálních písní – např. „Japanese“, kde hostuje Twista, nebo „Navigator Truck“, kde pro změnu hostuje Chance The Rapper, si zaslouží řadit se mezi nejlepší tracky tohoto roku. Tento mladičký talent mění flow jak na běžícím páse a nepřestane vás bavit. Dovolím si říct, že kvalitou zastínil spoustu velkých projektů a je to jedno z největších překvapení tohoto roku.

(zdroj: djbooth.net)
(zdroj: djbooth.net)

14. Logic – The Incredible True Story

Logic je taktéž mladý rapper, který toho má podstatně více zasebou než Alex. Svým debutovým albem si získal hromadu fanoušků a tento rok vyšlo na světlo jeho v pořadí druhé studiové album. Logicova kreativita vás vezme do vesmíru, děj desky se odehrává sto let v budoucnosti, kdy se Země stala neobyvatelnou a posledních pět milionů lidí žije ve vesmírné stanici. Již toto zní lákavě, teď si do toho představte výborně pasující beaty, které v sobě skrývají kouzlo oldschoolu a jsou na míru ušité pro Logicovu rychlou flow. Nedostali jste chuť na chvilku vypadnout a nechat se unášet touto vesmírnou deskou?

(zdroj: rapradar.com)
(zdroj: rapradar.com)

13. Pusha T – Darkest Before Dawn: The Prelude

Pusha T nás nechal napínat celý rok. Darkest Before Dawn bylo vydané nedávno a naši vánoční idylku narušilo překvapivou ponurostí a vyšperkovanou lyrikou. Velkým mínusem desky je skutečnost, že je až příliš krátká a tracky ve většině přesahují sotva tři minuty. Přesto toto album patří mezi to nejlepší, co vyšlo. Na desce se dokonce objevují  Kanye West a ASAP Rocky na společném featuringu, bohužel zpívají pouze refrén a Pusha T nevyužil velký potenciál. Ačkoli deska má své nedostatky, je nakažená opravdovým drogovým rapem. Ponurou atmosféru jí dodal dvacetiminutový prolog na způsob Rytmusova Eternalu. Sám Pusha T se o desce zmíňil jako o malé zastávce, kde si dal stoprocentně záležet na lyrice a dbal na již zmiňovaný ponurý vibe, kterým je album nasáklé. Deska vás lapí do drogové temnoty, chladu a osamělosti.

(zdroj: hiphop-n-more.com)
(zdroj: hiphop-n-more.com)

12. Jay Rock – 90059

Důležitá součást T.D.E. Velká opora Kendricka Lamara. Jistě, že je řeč o Jay Rockovi, který udělal obrovský krok vpřed. Obvykle tvrdý gangsta rapper zde překvapivě ukazuje velkou muzikálnost a cit. Skoro každý jednotlivý track bych mohl vypíchnout svojí specifičností. Nejúžasnější je ale spojení Black Hippy. Skupiny, kde se nachází Kendrick Lamar, Jay Rock, Ab-Soul a Schoolboy Q. Track, o kterém píšu, se nazývá „Vice City“ a je bezpochyby jedním z nejlepších rapových songů tento rok. Stejně tak je geniálně napsaná píseň „Gumbo“ a „Fly On the Wall“, na které se střídá storytelling s Busta Rhymesovou dojemnou slokou. Deska má svoji ucelenost a oplývá zvláštností.

(zdroj: http:/2dopeboyz.com)
(zdroj: 2dopeboyz.com)

11. The Game – Documentary 2.5

The Game si tento rok postavil laťku velice vysoko. Hodlal se vrátit zpátky do dob jeho debutu. Do dob jeho největší slávy a proslulosti. Do období Documentary. Ano, jedná se o desku, která ho vystřelila na nejvyšší příčky. Laťka tedy byla určena, ale překonal ji The Game? Je třeba si předem říct, že The Game nechtěl nechat nic náhodě a neudělal pouze Documentary 2, ale i 2.5 a překvapivě ta druhá polovina je ještě lepší než ta první a tímto albem si The Game neudělal žádnou ostudu, ba naopak něco tak dobrého čekal málo kdo. Documentary 2 i 2.5 je přeplněné haldou featuringů od těch největších jmen (Kendrick Lamar, Drake, Kanye West, Ice Cube, Dr.Dre, Nas, Lil Wayne, Scarface a spoustu dalších) a leckdy sloky ostatních rapperů opravdu navyšují kvalitu samotných písní. „Dva pětka“ dodává této dvojici větší vážnost. The Game na ní rozebírá vícero osobních věcí a jednoduše vás silněji vtáhne. Můžeme polemizovat, jestli se původní Documentary předčilo, ale ikdyby ne, tak je zde jeho velice kvalitní následovník.

(zdroj: hiphop-n-more.com)
(zdroj: hiphop-n-more.com)

10. Dr. Dre – Compton

Nejdřív všichni netrpělivě několik let očekávali legendární album Detox, které nakonec nikdy nevyšlo na světlo světa. Na druhou stranu nám z ničeho nic Dr. Dre naservíroval novou desku Compton, která slouží jako soundtrack k filmu Straight Outta Compton, který se nadmíru povedl. Podle jeho slov si při natáčení již jmenovaného filmu připomenul staré časy a nastartovalo ho to k nahrání možná už poslední desky. Většina fanoušků očekávala klasiku, vrácení se ke kořenům, ale Dre překvapil a toto album zní naprosto novodobě. Potvrdil, že není jenom mistrem produkce, ale také se hrdě staví mezi jedny z nejlepších rapperů všech dob. Desce prospívají featuringy od té největší špičky, z velké části Comptonských rapperů, najdeme tedy spolupráci s lidma jako je Ice Cube, The Game, Kendrick Lamar, Snoop Dogg, Xzibit, ale nebyl by to Dr. Dre, abychom tam nenašli například takového Eminema. Přestože je na albu cítit vypsanost Dreho, je to excelentní album, možná i excelentní zakončení rapové kariéry, ale kdo ví, čím nás ještě nejznámnější doktor rapové scény překvapí.

(zdroj: genius.com)
(zdroj: genius.com)

9. Yelawolf – Love Story

Že country do rapu nepatří? Tento alabamský blázen tě přesvědčí o opaku. Kdo by dnes již neznal Yelawolfa, Eminemova svěřence. Přestože bývalé Yelawolfovo kousky se vzdalovaly od  kovbojských přestřelek, přeci jenom se každý svým způsobem nějak vykrystalizuje a dnes máme Yelawolfa s plně kovbojským charisma a Love Story je tomu důkazem. Píseň co píseň je album lepší a lepší, ať už je to klasická zpívaná balada jako „Devil In My Veins“ nebo nadupaný rap jako „Outer Space“. Nedá se zapřít, že ten nejzářivější skvost je song „Best Friend“ s Eminemem. Tak moc emocí a upřímnosti, že se vám zaručeně objeví husí kůže. Na desce je poznat, že Yelawolf  do ní vložil kus svého srdce.
Rozhovor s touto hvězdou, který se nám povedl ulovit na letošním Hip Hop Kempu, si přehrajte zde.

(zdroj: hiphopdx.com)
(zdroj: hiphopdx.com)

8. Lupe Fiasco – Tetsuo & Youth

Lupe Fiasco má za sebou již dlouhou kariéru a je jedním z nejuvědomělejších rapperů ve hře. V textech jde velice hluboko a má obrovský přehled. Tetsuo & Youth uvádí přímo geniálním trackem „Mural“. Devět minut v kuse bez refrénu chrlí rýmy úžasných rozměrů. Deska je konceptně rozdělena na čtyři části. První je „Summer“ dále pokračuje „Fall“, „Winter“ a „Spring“. Ano, jsou to roční období a vždy se jedná pouze o instrumental hudebních nástrojů. Lupe Fiasco je jedním z mála, který dokáže tvořit složité sloky plné odkazů. Tetsuo & Youth si zaslouží maximální pozornost od člověka, co hledá něco víc než klasické plytké fráze.

(zdroj: twitter.com)
(zdroj: twitter.com)

7. The Underachievers – Evermore: The Art of Duality

The Underachievers, bývalé duo, tento rok obohacené o dva nové přírustky, jimiž jsou Nature Boy a Kirk Knight z Pro Era. Album, které tato rapová skupina z New Yorku tento rok vydala, je jedním z nejvíc nedoceněných alb a ve světových žebříčcích by mělo stát na mnohem vyšších pozicích. Deska se vymyká stereotypnosti a šedi, naopak je velice různorodá a každý track je něčím osobitý. Po celé časové ose desky spolu svádí boj dva protějšky. Dobro proti zlu, temnota proti světlu a co je špatné a co zlé? Celou cestu tímto albem si budete klást tuto otázku. Ačkoli se vám to může zdát jako spirituální Suvereno, mýlíte se. Deska je zahalena do hávu energetického, účelného a agresivního rapu, který vás nepřestane nudit. Album je ambiciózní a obohacené o velký potenciál. Jednoznačně si zaslouží místo v top desítce, protože tak výborně fungující chemii mezi dvěma rappery, nepočítaje Run The Jewells, zase dlouho neuvidíme.

(zdroj: en.wikipedia.org)
(zdroj: en.wikipedia.org)

6. Joey Bada$$ – B4.Da.$$

Na své dvacáté narozeniny vydal Joey svůj studiový debut B4.Da.$$. Slyšíte dobře, na dvacáté narozeniny. Tato mladá krev vydala svůj první mixtape v sedmnácti letech a druhý následně v osmnácti. Kvalitou se oba mixtapy vyrovnávaly spoustě dnešním projektům, a proto byl jeho debut sledovaný a velice očekávaný. Joey Bada$$ s touto deskou definoval newchool. Víc než výborné album naplněné klasikou, skvělou produkcí a typickým černošským rapem, který v některých momentech ukazuje i africké kořeny. Dokonce můžeme najít na jedné z produkcí samotného DJ Premiera. Album nemusí být přeplněné featuringama, a přesto mu Joey nasadil královskou korunu. Deska oprávněně patří mezi top desítku tohoto roku.

(zdroj: www.rollingstone.com)
(zdroj: www.rollingstone.com)

5. Travi$ Scott – Rodeo

Člověk, který stvořil jeden z nejlepších mixtapů všech dob, tento rok vydal svůj debut. Travis Scott je aktuálně nejrozebíranější a nejřešenější rapový interpret. Obrovskou oblibu sklízí od mladých posluchačů. A oprávněně. Travis na desce ukazuje genialitu své muzikálnosti. Cítění pro hudbu takové, jako má on, nemá snad nikdo jiná. Přesně proto je každý jeho track originální a vytváří taktéž originální vibe. Deska ze sebe vyplodila dva značné hity. Prvním je track jménem „3500“, na němž hostuje Future a 2Chainz. Druhým, ještě jednou tak větším hitem, se stala píseň „Antidote“. Dnes už asi nenajdete žádného rapového fanouška, který tuto píseň nezná. Album obsahuje zvučná jména jako Chief Keef, Juicy J, Young Thug, The Weekend a Justin Bieber. Naprosto nenapodobitelný počin s tím největším cítěním. Těžko něco vytýkat.

(zdroj: www.rap-up.com)
(zdroj: www.rap-up.com)

4. Vince Staples – Summertime ´06

Jednadvacetiletý mladík Vince Staples tento rok oslavuje svoji desku na nejvyšších příčkách, a přesto album nemá jediný rádiový hit. Vince si spoustu lidí spojovalo s Odd Future Gangem a s Earlem Sweatshirtem, ale Vince nikdy netoužil být jedním z členů OFGKTA. Svůj pevný postoj vyjádřil na minulém EP Hell Can Wait. Tento rok otřásl rapovou scénu svým excelentním dílem. Z desky je cítit nekompromisnost a radikálnost. Vince Staples se svojí originální flow rapuje do divných, abstraktních beatů a vypráví příběhy z prostředí pouličních gangů. Všechno podává s naprostou uvěřitelností a track „Summertime“ by měl aspirovat na nejlepší rapový track tohoto roku. Tímto albem si Vince Staples otevřel cestu k velké budoucnosti.

(zdroj: hiphop-n-more.com)
(zdroj: hiphop-n-more.com)

3. Drake – If You´re Reading This It´s Too Late

Přestože by mi někdo mohl křivdit, že tato deska je pouhý mixtape a nejedná se o plnohodnotné album, byl by hřích ho nezařadit. Deska byla naprosto nečekaně vydaná ze dne na den na iTunes a byl to pro fanoušky šok, samozřejmě pozitivní. Zatím nejlepší Drakeova deska, nominovaná na Grammym právoplatně obsadila třetí místo. S rozvahou vybral pouze tři interprety na featuringy (Lil Wayne, Travi$ Scott, Partynextdoor) a víc ani nebylo třeba. Drake střídá svůj uhlazený zpěv, který známe například z desky „Take Care“, do svých agresivnějších podob. Jeden track lepší než druhý. Jemnost Drakea, střídající se s ohnivými barz, je jako oheň a voda, ale dokonalá vyváženost z toho dělá briliantní dílo. Pro Drakea byl tento rok opravdu produktivní. Vydal výborné album, stihnul se pořádně zdissovat s Meek Millem a ke konci roku nám ještě naservíroval kolabo album s Futurem. Takhle má vypadat aktivní rapper.

(zdroj: www.okayplayer.com)
(zdroj: www.okayplayer.com)

2. A$AP Rocky – At. Long. Last. ASAP

Druhou příčku obsadil nový A$AP Rocky. Deska se od jeho extrémně známého debutu dost liší. Není to stroj na hity. ALLA je čistě osobní Rockyho album, kde prožívá smrt A$AP Yamse, a spousta tracků je psánaa z pohledu užívání nejrůznějších drog. Rocky tentokrát skvěle vybral jednotlivé rappery na featuringy. Každý z nich přínáší do písně něco nového a hlavně výborný výběr zapříčinil to, že každý se do té písně opravdu hodí. Depresivní „Fine Whine“ Future nadzvedává do úplně jiných sfér. Na songu „Electric Body“ exceluje Schoolboy Q a na „M´$“ září Lil Wayne. Dále se na albu vyskytuje Juicy J, Mos-Def a Bones. Snad od jediného Kanye Westa se očekávalo mnohem víc. Deska je úžasné propojení „A$APovství“ s depresivními myšlenkami Rockyho a snahy sdělit lidem něco víc. „Holy Ghost“, „Everyday“, „L$D“ nebo „Canal St.“ jsou písně, kterým se někdo jen tak nevyrovná. Pretty Flacko nás nechal nahlédnout do jeho duše a do jeho temných myšlenek. Rocky okolo vás obmotá své ruce a je mu jedno jestli jste fanoušek skupiny A$AP Mob, nebo nejste. Takhle emotivní album se dlouhou dobu na scéně neobjevilo. Rozhodně za to může smrt Yamse, která Rockyho poznamenala už na celý život. Na druhou stranu díky tomu nám naservíroval svoji zpověď, svoje srdce.

(zdroj: en.wikipedia.org)
(zdroj: en.wikipedia.org)

1. Kendrick Lamar – To Pimp a Butterfly 

Jasným vítězem nejlepšího rapového alba tento rok je naprosto geniální klenot Kendricka Lamara, album nominované na Grammy jako nejlepší deska tohoto roku. Ve většině nejznámějších magazínech, jako je Rolling Stone, Complex, Billboard, Slant Magazine atd., se umístilo na prvních příčkách a sám prezident Obama si našel svoji nejoblíbenější píseň na této desce. Kendrick Lamar před třemi lety uchvátil svět rapu se svojí deskou Good Kid, M.A.A.D City a tento rok se svým novým počinem dobyl vše, co se dalo. Dokonalé album plné klasiky vás hodí zpátky do devadesátých let, kdy slovo rap mělo uplně jiný význam než dnes. Vcucne vás svojí hrdostí a vy se jí necháte podat. To Pimp a Butterfly je deska plná vážných témat, metafor, inteligentního vtipu a geniality. Kendrick Lamar má a ještě bude mít na rapovou kulturu obrovský dopad.

(zdroj-genius.com)
(zdroj: genius.com)

Rok 2015 byl plný vynikajících alb. Jsem rád, že nám zámořští rappeři přínáší stále kvalitní muziku. Mimo jiné vyšla spousta skvělých alb, která se nevešla na seznam, ať už je to Future „Dirty Sprite 2“, Meek Mill „Dreams Worth More Then Money“ nebo Young Thug „Barter 6“. Toto byl výčet z vlny trapové. Ze starších veteránů se vůbec nemusí stydět Scarface za jeho nové album „Deeply Rooted“ a ani Raekwon s „F.I.L.A“ nebo Ghostaface Killah se „Sour Soul“. Největším zklamáním bych označil Tylerovo „Cherry Bomb“, na které jsem se i já osobně neskutečně těšil, a kromě dvou až tří tracků je celé album špatné.

Doufejme, že příští rok bude stejně tak produktivní jako tento.

Přihlaste se k odběru novinek!

Zanechat komentář

Buďte první kdo bude komentovat!

avatar
wpDiscuz