Couchsurfing představuje způsob, jak se zadarmo ubytovat téměř kdekoliv na světě. Své o tom ví i Petr Ptáčník a Kateřina Krejčová, kteří se nebáli vydat se na dobrodružnou, 16 měsíců dlouhou cestu kolem světa a využít při tom pohostinnosti několika couchsurferů. Od návratu pořádají o svých zážitcích z cest přednášky. Jedna z nich proběhla v kině Bio Oko 9. února 2016 v rámci cyklu cestovatelských přednášek Diáky.

Katka vystudovala Matfyz na Univerzitě Karlově, Petr Mezinárodní obchod na VŠE. Oba rádi hrají šachy a celkově působí jako pragmatičtí lidé. Ale zdání klame. Katka často na svých cestách jezdí stopem a bydlí u místních obyvatel, baví ji lezení po horách. V šestadvaceti letech sama přešla Pyreneje po trase GR11. Po absolvování cesty kolem světa pochopila, že ji původní zaměstnání analytičky v bance nenaplňuje a nyní se živí mj. jako průvodkyně. Petr zůstal na své pozici analytika a manažera, má dva syny a jak sám se smíchem tvrdí: „Někdo rodinu živit musí.“

Večer začal ukázkou z filmu Into the Wild, který zachycuje kouzlo cestování, přírody a divokého života na Aljašce. Katka s Petrem působili trochu nervózně. Není divu, sál byl vyprodaný. Svou přednášku rozdělili na jednotlivé kontinenty, aby byla co nejpřehlednější. Vyprávění prokládali tipy pro začínající couchsurfery, např. jak se registrovat na webové stránce, jak najít ideálního hostitele atd. Pár započal cestu v únoru roku 2014. Neměli žádný přesný plán, pouze jedinou myšlenku – následovat léto. Sbalili se do batohů, které vážily 11 kg a nasedli na letadlo. První zastávka: Ohňová země v Jižní Americe. Odtud pokračovali na sever, přes Střední Ameriku, USA (zde se k nim připojili Petrovi synové a jejich babička), Kanadu až na Aljašku. Ani v rozvojové zemi, jako je Fidži, se nebáli bydlet u místních. Ale pozor, někteří si přivydělávají jako cestovní agenti. Přes couchsurfing ubytují turisty zadarmo, ale potom se jim snaží vnutit placené výlety do okolí.  Trasa dále vedla skrze Nový Zéland, Austrálii a jihovýchodní Asii. I když se snažili v každém státě alespoň jednou využít couchsurfing a poznat tak co nejvíce lidí a odlišných kultur, v jihovýchodní Asii nastal problém. Do Bangkoku, hlavního města Thajska, poslali Petr s Katkou celkem 35 žádostí o ubytování a nikdo neodpověděl. V Barmě je dokonce ubytování cizinců zakázáno, jsou pro ně vyhrazeny speciální zařízení schválené vládou. V Číně bylo sice obtížné se domluvit, ale na hostitele měli štěstí. Vzal je k sobě do luxusního hotelu Franz, testovací řidič BMW z Mnichova. Nezapomenutelný zážitek představoval pro dvojici pobyt v jurtách, tradičních příbytcích obyvatel Mongolska. V Rusku se setkali s neuvěřitelnou pohostinností. A když už doputovali přes Pobaltí do Polska, cítili, že je jejich dobrodružství u konce. 21. června 2016 dorazili domů, do České republiky.

Podle Katky a Petra je couchsurfing postavený na sdílení. Tento geniální nápad by neměl být vnímán jen jako možnost noclehu v cizině, za který nemusíme nic platit. Přijít k hostiteli, hodit batoh do kouta a nesnažit se s ním seznámit, poznat jeho zvyky, uvařit mu třeba typické české jídlo jako znamení vděku, to by byla opravdu škoda.

Cestovatelská přednáška o couchsurfingu
Cestovatelská přednáška o couchsurfingu

Přednáška byla celkově hodně „sluníčková“, cestovatelé sdíleli pouze pozitivní zážitky, zdálo se, že jim všechno klapalo. Skoro to vypadalo, jako by na cestu kolem světa mohl vyrazit každý bez složitějších příprav. Až v diskuzi, která následovala po skončení přednášky, záludné dotazy diváků donutily Petra a Katku poodhalit víc. Na kolik cesta vyšla? Jak jste řešili různé měny? Jak jste vyřizovali víza? Bylo to vždy bezpečné? Tak jednoduché to opravdu není.

Pokud by čtenáře zajímaly podrobnější osudy Katky a Petra, mohou navštívit jejich stránky zcestykolemsveta.cz.

Přihlaste se k odběru novinek!

Zanechat komentář

Buďte první kdo bude komentovat!

avatar
wpDiscuz