Na světě existuje několik stovek ba i tisíců druhů alkoholu. Někdy se liší především recepturou, někdy názvem. Ale čím se liší naprosto každý alkohol, je etiketa. Každá flaška má svoji unikátní a ke spoustě etiketám se vážou někdy až neuvěřitelné příběhy. Představte si, že jste někde s kámoši a pijete váš oblíbený rum. Po pár panácích začnete například přemýšlet, proč se vlastně tenhle rum jmenuje tak, jak se jmenuje? A kdo, že je na tom obrázku? Existoval někdy? Jestli se vám někdy tohle stalo, tak čtěte dá.
Záhadné číslo sedm
Který alkoholický nápoj se vám vybaví, když ho popíšu slovy “hranatá láhev a černobílá etiketa”? Jsem si jistý, že většina z vás už moc dobře ví, o kterém alkoholu je řeč. Tyhle dvě věci jsou totiž naprosto typické pro jednu slavnou whisky – Jack Daniel’s. Whisky, která před pár lety oslavila sto padesát let od svého založení. Lidem vstoupila do paměti hlavně díky své etiketě, která v sobě ukrývá nejedno tajemství.
Určitě vás zajímá, jestli se whisky jmenuje skutečně po svém majiteli. Je to tak. Zakladatel této společnosti byl Jasper Newton Daniel, kterému nikdo neřekl jinak než Jack. Jack se k pálení whisky dostal již ve svých třinácti letech, kdy koupil palírnu od rodinného přítele za peníze zděděné po svém zesnulém otci. Tímhle to vše začalo. Jasper strávil roky a roky zlepšováním své whisky, aby chutnala co nejlépe, a jak sami vidíte, povedlo se.
Co však zůstává skutečnou záhadou, je jeho smrt. Jasper zemřel na otravu krve. Jak? To nikdo neví. Verzí existuje hned celá řada, nejvěrohodnější je tahle:
“Jack jako každé ráno šel uložit finance do trezoru. Byl už starý, takže není divu, že měl celkem špatnou paměť. Nemohl si za žádnou cenu vzpomenout na kombinaci, která by trezor otevřela. Když nad tím bádal půl hodiny, došla mu trpělivost a vzteky do trezoru kopl. Kopnutím si však zlomil palec, díky čemuž se do těla dostala infekce a Jackie v roce 1911 umírá.”
Další záhada je číslo sedm. Nápis “Old No. 7” je totiž tajemstvím, které si vzal Jack do hrobu. Existuje několik konspiračních teorií o významu tohoto čísla. Například, že se jedná o počet milenek, které Jack za svůj život měl. Nebo že byl zakladatel pověrčivý a věřil na šťastnou sedmičku. Ať už je pravda jakákoliv, tak se ji nikdy nikdo nedozví.
Na etiketě je také zmíněné město, kde se whisky vyrábí. Lynchburg ve státě Tennessee. Obrovským paradoxem je to, že v tomhle malebném městečku se nikdy nezrušila prohibice (zákaz alkoholu), takže si tady žádného panáka whisky neužijete. Výjimkou samozřejmě zůstala Jackova palírna.
Existoval skutečný Kapitán Morgan?
Jamajský poctivý rum, jehož etiketa s pirátským kapitánem, stojícím jednou nohou na sudu, se zapsala do paměti snad každému, kdo ví, co je to alkohol. Asi neznám nikoho ve svém okolí, kdo by rum Captain Morgan neochutnal. Přemýšleli jste však někdy nad tím, jestli někdy doopravdy existoval skutečný Kapitán Morgan, který byl pirátem a holdoval rumu? A nebo je to jen vymyšlená postavička? Vše se hned dozvíte.
Ano, člověk, který nesl jméno Morgan, skutečně kdysi pobíhal po světě. Byl jím Henry Morgan a ano, byl to pirát. Narodil se někdy kolem roku 1635 ve Walesu. Už jako dvacetiletý se plavil po moři ve službách britské koruny. Což znamená, že nebyl tak úplně pirát, ale spíše privatýr. Privatýři byli něco jako legální piráti, kteří se souhlasem koruny dobývali území a plenili obchodní lodě. Jedním z nich byl i náš Henry Morgan. Morgan byl v privatýrství fakt dobrý a slavil jeden úspěch za druhým. Bohužel nic netrvá věčně. Henry byl za své činy vsazen do vězení, protože útočil na španělské lodě v době míru. Ve vězení se dlouho neohřál, protože z něj byl záhy propuštěn a dokonce získal rytířský titul – Sir Henry Morgan.
Nejen že získal titul, ale stal se guvernérem Jamajky, guvernérem země, kterou tolik miloval. Zároveň privatýrství pověsil na hřebík a začal se věnovat své další vášni. Henry měl na Jamajce několik akrů plantáží s cukrovou třtinou, takže si začal vyrábět svůj vlastní rum. Pitím svého nejoblíbenějšího nápoje trávil doslova dny i noci až do roku 1688, kdy slavný pirát Henry Morgan umírá.
Jelen, kterého seslal sám Bůh
Který alkohol se vám vybaví první, když se řekne jelen? Ano, Jägermeister. Aromatické bylinkové pití má ve svém logu velkolepého jelena se zeleným pozadím. To zvíře tam samozřejmě vůbec není náhodou, souvisí s ním totiž jedna stará legenda.
Kdysi hodně, hodně dávno se ve Francii v městečku Toulouse narodil jistý Hubert. Bylo to v sedmém století, okolo roku 657, takže více informací o Hubertovi nikde moc není. Vědělo se však, že Hubert byl bezohledný lovec divé zvěře, který lačnil po lovu a krvi zvířat. To se změnilo při jedné takové klasické lovecké výpravě.
Hubert projížděl lesem na svém koni, vyhlížel svou další kořist, do které by zapíchl svůj šíp. Najednou mu cestu zkřížil obrovský jelen, kterému mezi parohy zářil veliký kříž. Hubert se zalekl a ujížděl na svém koni domů. Od této události Hubert lovu nechal, měl strach, že jelena seslal přímo Bůh, aby ho potrestal. Místo lovu začal pečovat o chudé a slabé a po své smrti byl dokonce prohlášen za svatého.
Sympaťák s knírem
V našem seznamu již druhý velmi chutný rum. Tohle kvalitní pití s názvem Diplomatico se může pyšnit velkým portrétem neznámého muže přímo na své etiketě. Kdo je ten neznámý muž s dlouhým knírkem? Je to snad člověk, co značku rumu založil? Kdepak.
Ten sympatický pán je jistý Don Juancho Nieto Mélendez, který žil na přelomu 19. a 20. století. Proč je právě on značka Diplomatica? Je to jednoduché. Byl to cestovatel, milovník kvalitního pití a objevitel nových ingrediencí. Studoval samotnou výrobu alkoholu přímo na Jamajce. Do svého domova se rád vracel plný zkušeností a nových přísad, o které se mohl se svými přáteli podělit. Celý svůj život zasvětil hledáním co nejlepšího a nejkvalitnějšího způsobu výroby alkoholu, a to především pochopitelně rumu. Takže není divu, že se právě on zasloužil být na obalu tak dobrého pití. Pití, kterému věnoval celý svůj život.
Tatér a námořník
Dalším zajímavým rumem a posledním příběhem etikety, který si představíme, je Sailor Jerry. Tenhle chutný rum má na svém obale nakreslenou dívku, která tancuje a do toho hraje na kytaru. Samozřejmě tam není jen tak, má významnou spojitost se svým názvem.
Obrázek dívky je totiž jeden z mnoha flashů jednoho tatéra. Tatéra přezdívaného Sailor Jerry, po kterém je rum pojmenovaný a o kterém jste si mohli přečíst v našem článku o jeho kérkách.
Jerry, nebo chcete-li Norman Collins, byl americký námořník, který se po své kariéře mořského vlka začal věnovat tetování. Jeho návrhy se staly symbolem této doby a stal se z něj otec klasického tetování, který inspiroval tisíce dalších tatérských umělců. Jedním z jeho návrhů je právě i tato dívka. Takovým návrhům se říkalo “Pin-up girls” a měly představovat ideál ženskosti. Pro námořníka, který trávil měsíce a měsíce na lodi bylo tetování v podobě pin-up girl jedinou ženskou společností.
úvodní fotografie od uživatele Kelly Lacy ze služby Pexels
