Někdy mezi zvukovkou a vystoupením slovenské indie-popové kapely Frequency na pražském Euroconnections festivalu, jsem měla možnost kluky vyzpovídat, jak se jim líbí Praha, jestli je pravda, že jdou fanynky po frontmanech, a co pro nás chystají nového.
Ahoj, tak jak se máte, co říkáte na Prahu?
Dominik: Máme se fakt dobře. Praha je krásné město, už jsme tu párkrát byli a fakt jsme si to užili, byly to super koncerty, lidi byli vynikající, takže máme na Prahu pěkné vzpomínky.
Majo: Áno.
Filip: Áno.
Marek: Jenom áno se říká? Áno. Ještě pár koncertů a Praha bude naše město.
Když jste v létě jeli do Čech na Fingers Up, tak jste měli problém s autem, že jste skoro ani nedojeli. Jaká byla teď cesta?
Filip: Teď jsme přijeli v tom stejném autě a naštěstí jsme dojeli bez problémů. Bylo úplně v pohodě, cestovali jsme vlastně přes noc, takže no problem.
Na Fingers Up jste vystupovali na stejném pódiu jako MØ a The Woombats. Byl to dobrý pocit?
Majo: Učitě ano, byl to super pocit hrát na pódiu, kde hrály kapely jako Woombats, které jsme před lety poslouchaly, je to něco neskutečného. Kdyby mi někdo před těmi lety řekl, že budeme hrát na tom stejném pódiu, tak bych mu to nevěřil.
A co na festivalu Sziget. Tam oproti Fingers Up bylo o několik tisíc lidí víc.
Filip: Tak vlastně ten Sziget festival byl zatím největší festival, na kterém jsme zatím vůbec hráli. Sice jsme hráli v 1 odpoledne a venku bylo asi 40°C, takže se nám lidi schovávali, ale i tak ta atmosféra byla naprosto jedinečná.
Majo: Byli jsme tam sice jenom jeden den, ale naprosto mi to stačilo, protože bylo fakt strašné vedro.
Marek: Já se musím přiznat, ja som odpadnul z toho.
Vy jste vlastně indie kapela. Posloucháte jenom indie, nebo spíš jiné věci?
Dominik: Jako kapela se snažíme rozvíjet tím, že nejsme omezený pro jeden hudební styl, takže posloucháme fakt všechno – přes rap, electro, alternative, metal, indie, jazz, funky, dokonce i folk. Fakt všechno možné a snažíme se z toho čerpat nějakou tu inspiraci.
Takže můžeme čekat, že třeba za pár let přejdete na nějaké electro sety nebo na rap? (smích)
Dominik: Haha, uvidíme, ale snažíme se být v té stejné rovině, jako jsme teď, a jinými styly se jenom inspirovat.
Filip: Já bych možná za sebe dodal, že poslouchám hodně hudby, která se líbí přímo mně, ale zase poslouchám i hodně hudby, kterou poslouchám “pracovně”.
Marek: Já poslouchám všechno. Domino to řekl pěkně, že ode všeho se snažíme něco čerpat.
Majo: Já dodám jen, že máme kapely, které posloucháme spolu a kapely, které jednotlivě. Já třeba poslouchám takovou hudbu, která se klukům nelíbí. Je to taková zvláštní hudba, říká se jí vaporwave.
Kdybyste měli říct jméno jednoho oblíbeného interpreta, který by to byl?
Majo: Momentálně to je asi kapela Tame Impala.
Dominik: Tame Impala, nebo nemůžu si vybrat, je toho hodně, ty kokos, Unknown Mortal Orchestra.
Filip: Pil C
Marek: Temples
Teď mám spíš otázku na tebe Majo. Říká se, že fanynky jdou nejvíc na frontmana, popřípadě kytaristu. Jak je to u vás?
Majo: Možná to je pravda, ale jako kapela nemáme moc šanci to vyzkoušet, protože po koncertě máme strašně věcí, prostě brutál. Musíme se sbalit a máme toho fakt dost, takže v podstatě na fanynky nemáme moc čas. Ale nepociťuju, že bych byl nějak víc žádaný než třeba kytaristi.
A co na to bubeník?
Filip: Máš pravdu, co říkáš. (smích)
V dubnu jste vydali svoje album Moon Starer. Na co dalšího se můžeme těšit?
Filip: Teď jsme hodně času zavřený ve zkušebně, protože manažerka na nás křičela, že neděláme, tak jsme začali dělat. Dali jsme si pár deadlinů, který bychom chtěli stihnout. Snad do konce roku dáme ven nový videoklip a před létem bude venku možná i nové album. To, co jsme nahráli před rokem, už dneska nenahrajeme, takže se sami necháme překvapit, co z toho vznikne.
Dominik: Koncertujeme, měli jsme pilné léto, ale jsme zregenerovaní, máme i pěkné zážitky a teď se zase hlavně soustředíme na tu hudbu.
A jak se těšíte na dnešní koncert?
Filip: Jsme strašně přejedení, ale bude to dobré. (smích)
