Každý z vás měl jistě někdy ten zvláštní pocit, kdy mu přeběhne mráz po zádech, zatají se dech, nastane husí kůže a něco ve vás vám říká, abyste z tohoto místa odešli. Pojďme se společně podívat na několik českých míst, kde by Vám o samotě asi dobře nebylo.
V tomto článku se podíváme na několik českých míst, o kterých panují legendy, že v těchto místech se člověk necítí dobře, mívá zvláštní a nepříjemný pocit ‘nechtěnosti’, ba i dokonce že tu straší. Pár těchto míst jsme i navštívili a z vlastní zkušenosti můžeme jen potvrdit jejich jistou hrůzostrašnost. Pojďme se tedy podívat na 1. díl seriiálu TOP 5: Nejstrašidelnější místa Česka, na kterých se opravdu budete bát.
Zámek Lemberk
Jako první jsme zařadili zámek Lemberk. Tento zámek se nachází na severu Čech, 3 kilometry od městečka Jablonné v Podještědí (okres Liberec). Jistě už si říkáte, co by to bylo za zámek, kdyby se na něm netradovaly pověsti o bílé paní, vodníkovi a bezhlavém rytíři, avšak v chodbách tohoto zámku jsou slýchány jiné jevy. Jako každý zámek má i tento svoji dlouhou historii s mnoha příhodami, pojďme se ale raději podívat na to, co se tu děje dnes. Jedna z předchozích kastelánek tu pravidelně slýchávala těžké a dunivé kroky z chodby, na duchy nevěřila a tak byla přesvědčena o tom, že se jedná o žert. Proto si jednoho večera na šprýmaře počkala s baterkou v ruce. Když z chodby zaslechla těžké a dunivé kroky okovaných bot a zabrání za kliku, rozsvítila baterku a rychle otevřela, k její hrůze byla chodba prázdná. Zámek také přitahuje skupinky badatelů a dobrodruhů, kteří se tu mnohdy rozhodnou přespat. I ti mají své příhody s dunivými kroky z podkroví. Něktěří dále mluví o slyšení dětského pláče a následném zděšení prázdnoty a uvědoměním si, že jsou na zámku “sami”. Ti, kteří tyto kroky slyšeli, je přirovnávají ke krokům starého může, který táhne něco těžkého.
Jeskyně Býčí skála
Jeskyně Býčí skála leží v Moravském krasu severně od města Brna. Jedná s o nejdelší jeskynní systém v České republice dosahující délky až 13 kilometrů. Dříve byla jeskyně volně přístupná do 450 metrů, kde byla následně ukončena jezírkem, dnes je již veřejnosti zavřená železnými dveřmi. V roce 1872 zde učinil objev evropského významu archeolog Jindřich Wankel. Byly tu objeveny nálezy v podobě hliněných nádob, bronzových sošek, zbraní, šperků ze zlata, ale také spoustu lidských a zvířecích kostí , údajně tu bylo pohřbeno více než 40 lidí. Údajně zde bylo obětiště, kam lidé přinášeli předměty z dalekého okolí, při obřadech byli obětováni lidé i zvířata. Lidé prý zemřeli násilnou smrtí, v lebkách měli hluboké rány a v žebrech bronzové hroty šípů. Lidské hlavy byly děleny podélně nebo příčně. Lidé tu mají velice tísnivé a nevolné pocity, které doplňuje podlamování kolen. Negativní energie v těchto místech musí být opravdu obrovská.
Statek Pohádka
Statek Christhof na jihu Čech se nachází poblíž obce Čachrov. Pro svoji krásnou krajinu, která se nachází v šumavských končinách dostal statek český název Pohádka. Jelikož toto místo velice dobře známe a navštívili jsme ho, můžeme jen potvrdit děsivost tohoto opuštěného objektu. Místo je díky své šílené minulosti vyhledáváno mnohými zvědavci, ale i experty na paranormální jevy. Jedná se tedy o statek stojící na rozlehlé samotě, kterému se místní obyvatelé vyhýbají a povaluje se zde mrtvá zvěř. Dnes je již vyhořelý a rozpadá se. Byl postaven v 16. století německou rodinou Pagerlových. Za dob rodiny, která tu žila spořádaným životem, nedošlo k žádným neobvyklým situacím. Následně kvůli Benešovým dekretům byla rodina nucena roku 1947 odejít z Čech.
Statek byl ale proslaven známým sériovým vrahem, Ivanem Roubalem, který si dnes odpykává doživotní trest. Ivan Roubal se do statku nastěhoval v roce 1991 za účelem chovu jelenů, nepodařilo se mu získat potřebná povolení, proto začal chovat vietnamská prasata, kterým později předhazoval své lidské oběti. V letech 1991 až 1994 Roubal údajně zabil 7 lidí, avšak jen 5 vražd mu bylo dokázáno. Některé oběti nalákal na svůj statek za účelem ohřátí se u krbu, jiné zabil v jejich bytech, které následně vykradl. V roce 2000 byl Ivan Roubal odsouzen k doživotním trestu ve věznici na Mírově. Před několika lety na statku Pohádka přespaly dvě rodiny, jedna rodina noc nevydržela a odjela o půlnoci domů, tím se tedy zachránili. Druhá rodina noc překonala a do roku všichni zemřeli na utopení a dopravní nehodu.
Velhartický hřbitov
Neujdeme ani 10 kilometrů od statku a nacházíme se na dalším strašidelném místě, tentokrát na slavném velhartickém hřbitově rovněž na Šumavě. Dominantou neobyčejného hřbitova je ponurý kostel Sv. Máří Magdaleny z roku 1373, který byl původně postaven na pohřebišti ještě z dob Velké Moravy. Mělo by to být místo klidu a věčného odpočinku, to, že tomu tak zde není, už věděl i spisovatel Karel Jaromír Erben, který zde čerpal inspiraci pro svoji baladu Svatební košile. Podle pověstí se kdysi dávno na hřbitově odehrály černé satanské mše s pokusem o oživení mrtvých. Negativní síly, které byly vyvolány, zde převládají dodnes. Na zděném štítu kostela prosvítá tajemná tvář, která přihlíží na příchozí. Někteří věří, že je to tvář dívky unesené sem ožilým umrlcem, který vystupuje v Erbenově baladě. Umrlec zde také má svůj zarostlý a neudržovaný hrob. Jiní si myslí, že je to tvář hradní paní, která kdysi poblíž kostela tragicky zahynula, nebo snad o další otisk uvolněné energie, při vyvolávání mrtvých? Z vlastních zážitků můžeme říct, že se na hřbitově opravdu drží negativní a ponurá energie, doplňována husí kůží a mrazivým pocitem v zádech. Rozhodně to není vhodné místo pro spořádaný rodinný výlet.
Les Bor
Tajemný les Bor zvaný též Branišovský les se nachází jihozápadně od Českých Budějovic. Tento tajuplný les skrývá mnoho děsivých záhad a historek vyprávěných odvážlivci, kteří zde prošli, nebo vojáky, kteří tu dříve sloužili, ve většině jsou slýchány zvláštní melodie, mužský pronásledující hlas, hlasité kroky a na závěr pozorování mužské postavy levitující několik centimetrů nad zemí s černým pláštěm a kloboukem a červenýma svítícíma očima. Před 400 lety zde stála osada, kterou lemovala úzká cesta, která osadu spojovala s okolním světem, jelikož všude se nacházely hluboké bažiny, kde mnoho lidí předčasně ukončilo svůj život. Před několika lety tu stával strom oběšenců, na němž si v průběhu řady let mnoho lidí vzalo život, vesničané se nakonec rozhodli prokletý strom porazit a spálit. A aby toho nebylo málo, jedné noci se do lesa zřítil neznámý létající předmět. Oblast byla na rok uzavřena a nikdo do ní nemohl, dokonce ani vojáci, kteří zde prováděli zkušební střelby. Les tedy není bázlivými výletníky příliš vyhledáván a jen tak někdo se do něj nehrne.
