Ačkoliv je Praha známým a většinou návštěvníky zaplaveným a prolezlým místem, může skrývat mnohá neznámá a zajímavá zákoutí. A taky že skrývá! V minulém díle, který vyšel v létě, jsme představili osm neznámých míst, která rozhodně stojí za objevení. Prozkoumejte s námi nyní další skrytá pražská místa.
Ať už hledáte místo, kde si odpočinout, setkat se s přáteli, projít se nebo se v klidu a dobře najíst či si i něco pořídit, Praha kromě otřelých a okoukaných míst nabízí i řadu méně známých alternativ. Jsou to místa, která leží mnohým očím skryta a neznáma a ač jim jejich anonymita dodává značnou část jejich kouzla, zaslouží si být alespoň někým objevena. My v redakci Czechmag na cally a distanční práci věříme. Věříme ale také, že je nesmírně důležité vyjít v tyto dny na chvíli z domu a vidět svět takový, jaký je. Objevte tedy tato místa s námi a poznejte Prahu a její zákoutí zas o něco lépe.
Přesto, že se může teď zdát, že kvůli vládním restrikcím a opatřením nemůžeme skoro nic, není tomu tak. V době, kdy nás střídá jedna koronavirová vlna a karanténa s lockdownem za druhou je něco jako “jít ven a něco vidět” splněný sen. Cestovat na velké vzdálenosti samozřejmě radno není, ale objevit něco skrytého a zajímavého můžete i v Praze. Všude kolem sebe. Jděte se tedy projít, užijte si čerstvého vzduchu a nechte se inspirovat naším seznamem pražských zákoutí, která rozhodně musíte navštívit.
1. Kinského zahrada a její kostel
Kdo by neznal pražský Petřín? Tedy rozlehlý vrch s parkem, který odjakživa lákal všechny Pražany i přijíždějící návštěvníky. Kdo všechno však také tuší, že od Petřína směrem na Anděl se nachází klidná a rozlehlá zahrada. Sice je Kinského zahrada součástí zmíněného vrchu, to však neznamená, že si neužívá a nečerpá ze své relativní neznámosti a neotřelosti. Je jasné, že velká část obyvatel hlavního města, zvlášť pak ti z Malé Strany a Smíchova, toto místo znají. Mnohým lidem ale zůstává zahrada skryta.
Vchod do zahrady, která byla původně vinicí, je kousíček od tramvajové zastávky Švandovo divadlo. Poté, co projdete mohutnou bránou, se ocitnete ve velké a často téměř prázdné zahradě. Park má 17 hektarů a je protkán četnými dřevěnými a kamennými stezkami. Těmi se nechte zavést k mnohým místním zákoutím, vodním plochám, vyhlídkám či vodopádu.
Pokud byste šli ještě výše do kopců Kinského zahrady, narazili byste na to asi nejneočekávanější – na podkarpatský pravoslavný kostel sv. Michala. Ten byl totiž roku 1929 darován českému národu rusínským lidem – Podkarpatská Rus byla součástí tehdejšího Československa. Původní dřevěný kostel, který zažil rovnou dvojí stěhování, však bohužel několik dní zpátky shořel. Dnes na místě najdete jen ohořelé trosky a zčernalou kostru kostela, který stále sloužil jako místo pravoslavných bohoslužeb místních věřících.
2. Ostrov Štvanice
Štvanice je jedním z pražských vltavských ostrovů. Leží mezi břehy Karlína a Holešovic, ke kterým katastrálně patří. Ostrov dostal své jméno podle nezákonných zvířecích štvanic, které se zde v 17. století provozovaly. V průběhu let na ostrově fungovalo množství podniků. Mezi nimi například restaurace, ledárny, plovárny či secesní vodní elektrárna, která na ostrově dosud stojí. Štvanice byla v průběhu let využívána také pro sportovní účely. Fungoval zde areál pro vodní slalomáře, největší české tenisové kurty či zimní stadion postavený ve 30. letech. Ten byl však kvůli špatnému stavu v roce 2011 zbourán.
Dnes ostrov působí jako periférie uprostřed města. Vedou přes něj dva mosty – jeden železniční a druhý pro tramvaje a auta. Přesto, že na ostrově leží již zmíněné známé a fungující tenisové kurty či jiné objekty jako například alternativní kulturní prostor Fuchs2 či skatepark, působí celá Štvanice opuštěným, až zchátralým dojmem. To může být však způsobeno mnohonásobnými povodněmi, které ostrov zasáhly. Jenže zrovna u ní přesně o tohle jde. Jakási oprýskanost a sešlost ostrovu propůjčuje své kouzlo. I když leží na řece uprostřed dvou vytížených a frekventovaných čtvrtí, zachovává si Štvanice svou odlehlost.
Zrovna odlehlost a anonymita celého ostrova bezpochyby přilákala na ostrov divadelníky, kteří se usadili v místní klasicistní vile – jak budovu sami pojmenovali. Ve vile provozují mimo jiné kavárnu a komunitní zahrádku. V současnosti je Vila Štvanice domovem čtyř divadelních souborů, které se rozhodně zasluhují o rozkvět pražské alternativní divadelní scény. Ve vile mají sály, zkušebny a veškeré zázemí. A byli to právě divadelníci, kdo Štvanici patrně vdechli její smysl a kulturní náboj, když z ní učinili ostrovní oázu kultury a klidu.
Až budete mít tedy jednou zase čas, vydejte se na Štvanici na pivo a na představení. Pak se můžete dlouho procházet po ztemnělém a odlehlém ostrově a dojít až na samotný cíp k hučící Vltavě a kochat se dalším netradičním pohledem na Prahu.
3. Holešovický přístav
Během let, kdy se Praha rozšiřovala a rostla, stávaly se mnohé její tovární a industriální čtvrti širším centrem města. Mluvíme o částech Prahy, jako jsou Vysočany, Smíchov či Holešovice. Právě Holešovice, ležící v meandru řeky Vltavy, sloužily dlouhá léta jako velká a důležitá součást pražských přístavů. S postupem let však zájem a potřeba lodní dopravy klesala a z Holešovic se stávala především vyhlášená rezidenční čtvrť.
Jako je tomu tak po celé Praze, tak i zde zůstaly mnohé industriální památky z dob, kdy v hlavním městě vzkvétaly manufaktury, továrny či právě přístavy. Jeden takový opuštěný a volně přístupný se nachází pár set metrů za Ortenovým náměstí, na které se můžete dostat tramvají. Stačí jen projít pár ulicemi směrem k řece, dostat se skrze lehké houští kolem správní budovy Českých přístavů a ocitnete se v oprýskaném opuštěném přístavu. Občas vás sice může vyrušit kamion se sutinou, která se sem naváží, jinak je ale v celém přístavu nečekaný klid.
Dominantou celého přístavu je vysoký lodní jeřáb. Hned vedle něj stojí stará a rezivějící uhelná loď, na kterou se dá bez problémů vlézt a prozkoumat i její útroby (většina dveří je odemčená). Holešovický přístav je tak lákadlem pro fanoušky industriální architektury a památek. Není navíc jisté, jak dlouho zde tato připomínka industriální Prahy vydrží. Okolí se radikálně proměňuje a vzniká zde řada developerských projektů, které se více a více přibližují k samotnému srdci bývalého holešovického přístavu.
Až budete prozkoumávat opuštěné lodě a všechno co skrývají, všimněte si zchátralého botelu na protějším břehu. Jedná se o opuštěný botel Neptun. Ten dříve sloužil například jako ubytování pro přístavní dělníky. Naposled byl pak využit v roce 2004 jako výstavní prostory Designbloku. Od té doby rezaví a nebezpečně se naklání do řeky.
4. Rajská zahrada
Parků, zahrad, obor a lesoparků je v Praze nespočet. A je to dobře. Ne, že by Praha byla obří a nikdy se nezastavující světovou metropolí s miliony obyvatel, přesto je však na česká měřítka velkým a rušným městem. Potřeba klidné zeleně je pak pochopitelná a přítomnost parků a dalších zcela nezbytná. Ačkoliv má Praha své známé a prověřené parky, vznikají na jejím území často nové zelené oázy, které chtějí pražanům nabídnout útěk z šedých ulic a hluku.
Jedním z takových je zcela nový žižkovský park Rajská zahrada, který navazuje na dobře známé Riegrovy sady. Park leží v samém srdci Žižkova u zastávky tramvaje Husinecká. Odsud se stačí vydat skrze náměstí Radost a pak do kopce ulicí U Rajské zahrady. Po vstupu do parku, který je sice malý, ale citlivě zrekonstruovaný, se vám nabídne neznámý a neobvyklý pohled na Prahu. Parku vévodí velký altán a schody s vodními prvky.
Ve svém případě Rajská zahrada působí jako opravdová zelená oáza uprostřed hlučného města. Park ze všech stran obklopují budovy, a tak si v něm připadáte jako v posledním kusu zeleně v celém městě. O nově otevřeném parku navíc zatím málokdo ví, a tak se nabízí jako klidné a osamocené místo.
5. Divadlo BRAVO!
V Praze se divadlu daří. To se ví již dlouho a toto tvrzení není nic jiného než holá pravda. Vedle divadla klasického či fyzického, pohybového a alternativního se v Praze velké oblibě těší divadelní forma nového cirkusu. Mezi přední soubory, které se mu věnují, se řadí především Cirk La Putyka či Losers Cirque Company. Právě druhý zmíněný soubor sídlí v bývalém Branickém divadle, kterému vdechli nový život a pojmenovali ho Divadlo BRAVO! Jejich důvod pro toto pojmenování byl přitom jednoduchý – umělci ze souboru chtěli, aby se Braníkem po dlouhé době neslo ono známé divadelní zvolání “bravo!”.
Divadelní budova na svém místě stojí od 20. let minulého století, kdy si ho z vybraných peněz nechali vybudovat místní nadšenci a ochotníci. Ti v něm také mnoho let působili. V průběhu let divadlo sloužilo mnoha účelům a procházelo četnými rekonstrukcemi. V 80. letech se Branické divadlo stalo jedním z tehdejších center české pantomimy. V následujících letech v divadle působily mnohé soubory a konaly se zde nejrůznější umělecké a divadelní akce.
V roce 2019 se konalo výběrové řízení na nového nájemce Branického divadla. Ten mu měl vdechnout po letech život a dát divadlu nový umělecký záměr a směr. Konkurz vyhrál právě soubor Losers Cirque Company, který měl v novém Divadle BRAVO! zahájit tento rok umělecký provoz. Slavnostní otevření bylo však z důvodu pandemie přerušeno. A tak zůstává první domovská scéna souboru stále uzavřena – je však jisté, že tak progresivní umělci s poselstvím a chutí tvořit divadlo a nový cirkus bezpochyby zaplní brzy svůj nový domov akrobacií, uměním a kulturou.
Až tedy nastane možnost, vyrazte tramvají na zastávku Přístaviště a zajděte se podívat do nového divadla na nový cirkus. Podpoříte tak úspěšný soubor a hlavně pomůžete pandemií zasažené české kultuře a divadelní scéně.
6. Hala 22
Záleží-li vám na tom, co jíte a odkud vaše jídlo a potraviny pochází, tak jistě oceníte možnost nákupu na farmářských trzích. Těch sice v Praze fatálně málo není, konají se ale často například jen jeden den v týdnu nebo jen v teplých jarních a letních měsících. Pokud však vaše kroky zabloudí na Pražskou tržnici V Holešovicích, zajděte do haly 22. Naleznete v ní tržiště, které má otevřeno každý den kromě neděle. Jakmile vstoupíte, spatříte pestrobarevné stánky s ovocem, zeleninou, sýry, pečivem, kořením, sušenými plody, masem, vajíčky i květinami.
Stánky patří domácím pěstitelům či malým rodinným firmám, které věří v poctivou práci a kvalitu svých potraviny, které se v hale 22 snaží nabídnout. Podobné trhy se ve městech, jako je Berlín a Paříž, těší velké oblibě a nákupy čerstvé zeleniny a ovoce je pro jejich obyvatele samozřejmostí. Není tedy divu, že se velmi podobná tržnice nachází právě v Holešovicích.
O Pražské tržnici, kterou naleznete na stejnojmenné tramvajové zastávce, je ještě třeba říci, že se chystá na masivní a významnou rekonstrukci a revitalizaci. Tržnice se má stát novým kulturním a společenským centrem Holešovic a poskytnout vše potřebné kvalitnímu sousedskému vyžití. Z objektu tak zmizí stánky všetečných prodejců s padělaným zbožím – podle zveřejněných plánů je však jisté, že farmářské trhy v hale 22 zůstanou.
7. Page Five
Co jiného dělat v karanténě, než si číst. A přesto, že jsou z důvodů stávajících vládních opatření všechna knihkupectví zavřená, je dobré vědět, kam si vyrazit pro dobrou a kvalitní knihu, až to bude možné. Praha je plná komerčních a velkých knihkupectví, ve kterých seženete široký sortiment zboží. Vedle toho ale v hlavním městě naleznete řadu menších knihkupců. Ti se mnohdy zaměřují na různé knižní žánry a specializace.
Jedním z takových knihkupectví je Page Five – malý obchůdek, který naleznete ve Veverkově ulici hned u Strossmayerova náměstí. Stojí v ulici, která je plná malých domácích podniků a bister. Knihkupectví a nakladatelství Page Five se zaměřuje na prodej a produkci výtvarných publikací, autorské tvorby a tisků a uměleckých periodik. Uvnitř příjemně zařízeného obchůdku naleznete za normálních dnů celou řadu publikací zabývající se vizuální kulturou, výtvarným uměním, designem, fotografií, ilustrací, architekturou či i poezií.
Kromě své hlavní adresy v Holešovicích můžete nabídku Page Five naleznout i v pražském CAMPu či v domě Radost.
8. Veslařský ostrov
Pražskou náplavku zná každý. Za horkých letních dnů ji vyhledává řada Pražanů a jako místo procházek či scházení slouží hojně i v jiných měsících roku. Přesto, že Vltava protéká přímo centrem města a velká část nejvyhledávanějších pražských míst se nachází u ní či na jejích březích, skrývají právě vltavské břehy a ostrovy řadu míst, která téměř nikdo nezná.
Pokud pojedete tramvají z centra směrem do Podolí a vystoupíte na zastávce Kublov či Dvorce, naleznete přímo mezi nimi nenápadný můstek. Ten vás pak zavede na jeden z pražských ostrovů – Veslařský. Ostrov leží přímo naproti Plaveckému stadionu Podolí a jak už jeho název napovídá, je jedním z pražských center vodních sportů. Naleznete zde různé veslařské klubovny, doky či sídla. To nejzajímavější, co však na Veslařském ostrově najdete, je klid a pocit naprostého odříznutí od zbytku města. Vydáte-li se od mostu hned doprava, dojdete po chvíli na široké zarostlé schody, které se postupně ztrácejí ve vodě.
Kromě občasných rybářů či vodních nadšenců zde většinu času na nikoho nenarazíte a když budete mít velké štěstí, spatříte nutrie, které si spokojeně lebedí ve vodě. Ostatně celý podolský břeh je častým bydlištěm těchto vodních tvorů. V rámci letošního fashion weeku se na ostrově sice konala jedna z přehlídek Jana Černého, to ale neznamená, že by kouzelné a skryté místo bylo navždy odhaleno. Spoustě Pražanů zůstává tento ostrov a vše, co nabízí, stále skryt.
9. Mlýnská kavárna
Mlýnská kavárna na Kampě sice není úplně neznámým a skrytým zákoutím, je přesto ale místem se silným duchem, o kterém nemusí všichni Pražané vědět. Jistě znáte pojem “pražská kavárna”, s oblibou používaný naším prezidentem. Na mysli má své odpůrce – intelektuály a pravdoláskaře – a nebylo by lží říci, že jedním z center odpůrců Miloše Zemana je právě tato kavárna.
Najdete ji přímo na Kampě a poznáte ji snadno podle mlýnského kola roztáčeného Čertovkou. Dovnitř vede útlý můstek, který vás již zavede do místa, které se při prezidentských volbách roku 2013 stalo neoficiálním sídlem voličů Karla Schwarzenberga či místem, kde vznikla iniciativa na podporu vojenské základny USA v Česku.
Uvnitř si určitě všimnete barového pultu, jehož autorem je výstřední výtvarník David Černý. Pak už si jen můžete užívat té správné pražské kavárenské nálady a dopřát si skvělou kávu či výborné vinohradské pivo. A ačkoliv je nyní kavárna uzavřena, provozuje prodejní okénko. Vyrazte se projít na pražskou Kampu, kterou nyní poznáte bez turistů a podpořte kavárnu, která je tím pravým centrem pražských bohémů a intelektuálů.
10. Hænke
Hænke je malé květinářství na Žižkově. Malé je však pouze prostorem. Svým záběrem, aktivitou a projekty se jedná o snad o největší podnik a projekt v Česku, který se věnuje pokojovým rostlinám. Prodejnu naleznete kousek od tramvajové zastávky Lipanská v Chvalově ulici.
Nejdůležitějším cílem inspirativních lidí z Hænke je především rozšíření povědomí o tom, jakou roli hrají rostliny v lidské společnosti. O to se snaží řadou projektů, akcí či různých květinových instalací. Skrze své akce a projekty se pokoušejí upozornit na úlohu a význam rostlin kolem nás v každodenním životě ať už v medicíně, architektuře, módě, urbanismu či designu. Pokud si vzpomínáte na instalaci rostlin v květináčích v různých výškách, které zaplavily Náměstí Václava Havla, tak šlo právě o práci týmu Hænke. Slovo “květinářství” je tedy pro Hænke spíše nedostačující.
Při zkoumání všech aspektů zeleného života a jeho vlivů na město, kulturu a zdraví, které chce Hænke zájemcům zprostředkovat, vám také nabízí možnost nákupu zdravých a šťastných rostlinek. A to ať už skrze kamenný obchod, který má stále otevřeno, tak prostřednictvím e-shopu.
Pokud milujete rostlinky a chcete vědět, jak o ně správně pečovat a jak je využívat, neváhejte a omrkněte práci týmu Hænke, který začal vydávat i pravidelné podcasty dostupné na Spotify.
foto: Marie Šrajerová
