Kdo by neznal Staroměstské náměstí, Pražský hrad nebo Petřín? I taková turistická metropole, jakou je Praha, je ale plná míst a zákoutí, která mnohdy ani samotní obyvatelé hlavního města neznají. Natož pak všudypřítomní turisté.

Začalo léto, dny jsou dlouhé, večery teplé a počasí láká ven. Je však prakticky nemožné si někam vyrazit a nenarazit tam na davy lidí. Naštěstí má i město jako Praha svá tajemství, která nehodlá sdílet jen tak s kým. Díkybohu! Tak schválně, co vám například říkají názvy jako pražská Stínadla, rozhledna Doubravka XIV. nebo Přístav 18600? V tomto článku naleznete seznam nejzajímavějších a nejkrásnějších míst v Praze, o kterých ví opravdu jen málokdo.

1. Stínadla 

Kdo by alespoň jako matnou dětskou vzpomínku neznal čtvrť Stínadla, kterou ve svých knihách vytvořil slavný skautský spisovatel Jaroslav Foglar? Do tajuplných a až strašidelných Stínadel se vždy vydávaly jeho Rychlé šípy, když řešily ty největší záhady.  Ačkoliv přesnou polohu Stínadel spisovatel nikdy neprozradil, bezpochyby se při psaní o této hrůzu nahánějící čtvrti inspiroval existující částí Starého města.

Úzké a křivolaké uličky, tlumené oranžové světlo starých pouličních lamp a malé domky s opadanou omítkou. Stačí se jen vydat od Dlouhé třídy směrem k Anežskému klášteru a kostelu sv. Haštala a ztratíte se v malém kouzelném světě, ze kterého na vás přímo sálá pravá foglarovská atmosféra. Jedna z  těch nejmenších uliček dostala dokonce v roce 2007 pojmenování Ve Stínadlech – ta je právě centrem pražských Stínadel a den co den zde můžete obdivovat křídou psané vzkazy různých spolků a fanoušků Foglarových knih a představovat si, co asi zase plánují ty Rychlé šípy.

2. Rozhledna Doubravka XIV.

Doubravka XIV. je nejnovější pražská rozhledna. Už jen proto a také kvůli tomu, že se nachází u Černého mostu o ní ale skoro nikdo neví. Při tom za její stavbou stojí slavný architekt Martin Rajniš, který je mimo jiné autorem slavné vzducholodi na DOXu. Rozhledna stojí v lesoparku Čihadla a je vysoká 23,5 metrů. Jako každá dobrá rozhledna vám nabídne výhled do okolí. Na samotnou rozhlednu je ale také zajímavý pohled. Je celá z akátového dřeva a stojí atypicky na třech nohách.

3. Přístav 18600

Nachází se v Karlíně a ví o něm málokdo. Přístav 18600 je urbanistický kulturní projekt, za kterým stojí hrstka přátel z Karlína, kterým se prostě nelíbila podoba karlínského břehu. Rozhodli se to změnit a prostor, který nejprve sloužil jako seřadiště vlaků a poté černá skládka, dostali v roce 2014 od Magistrátu hl. m. Prahy do výpůjčky. Od té doby zde vyrostla letní divadelní scéna, bar, “pracovna v parku”, velké letní posezení, sportoviště a mnoho dalšího. Do přístavu se dostanete jednoduše z Holešovic přívozem nebo přímo z Karlína a můžete si zde vychutnat ničím nerušené posezení skryti před městským ruchem v husté zeleni ale hlavně v nevědomosti skoro všech Pražanů.

4. Zahrada Ztracenka 

Zahrada nebo park Ztracenka se rozkládá na Albertově v samém centru Prahy. Přesto o ní ví jen málo lidí, a tak dostává svému jménu. Je to ale také kvůli tomu, že nedávno prošla rozsáhlou rekonstrukcí a jako veřejný park slouží teprve od roku 2010. Dříve na jejích svazích stávala vinice a ovocný sad. Rekonstrukce Ztracenku ale o kouzlo rozhodně nepřipravila, spíše naopak. Zahrada je protkána sítí cestiček, které se kroutí mezi stromy a zelení a občas vás zavedou k té či oné malebné cihlové terase. Co víc si vlastně přát – Ztracenka vám nabízí skvostné výhledy na Prahu v téměř vždy liduprázdné zahradě.

5. Bubenský památník ticha 

Malé a nenápadné nádraží Praha – Bubny za sebou má bolestnou a smutnou historii. To právě odsud odjížděly židovské transporty do Terezína a dále do koncentračních táborů. Sice se jedná o dosluhující nádraží, které muselo ustoupit v Praze převládající hromadné dopravě, už jen ale díky svému historickému odkazu asi stěží zanikne. Jedná se o místo se silnou národní historií a slouží jako památník uctění všech obětí holokaustu, které právě přes toto pražské nádraží prošly. Přímo na cestě, kterou Židé nastupovali do vagónů pro dobytek, vztyčil sochař Aleš Veselý dvacetimetrovou kolejnici, která zároveň připomíná žebřík. V bývalé nádražní hale se také nachází malá expozice o deportovaných. Památník by se ale měl rozšiřovat a přestavovat a v budoucí době by měl nabídnout stálou expozici a osudu deportovaných a o samotných transportech.

6. Kolonie na Malvazinkách

Zlatou uličku na Pražském hradě zná doslova každý. Málokdo ale již ví, že obdobné místo se nachází na smíchovských Malvazinkách na Praze 5. Zde je to ale rovnou pět ulic, které jsou různě pospojovány malými postranními uličkami. Stačí vyjet jen tři zastávky z autobusového terminálu Na Knížecí a nabídne se vám unikátní atmosféra, kterou na mnoha místech v Praze zkrátka nezažijete – malé, různě natřené domky s miniaturními zahrádkami, různé ozdoby a sršící sousedský život. V celé kolonii máte navíc pocit, že se snad jedná o městečko na hraní. Kolonie Malvazinky zkrátka nepůsobí jako jakákoliv jiná část Prahy.

7. Nový svět

Najdete ho kousek od Pražského hradu – většina lidí ho ale naštěstí ještě stále nenašla. Pokud chcete Prahu vidět jako to staré a klidné, tajemné a tiché místo, vydejte se sem. Jedná se sice jen o pár uliček, v těch se ale zastavil čas. Nový svět stojí stranou veškerého městského a turistického ruchu a nabízí možnost se zcela ztratit v křivolakých uličkách a zákoutích, které v sobě skrývají nostalgickou a historií nasáklou atmosféru. Ačkoliv by se celá lokace mohla turisty jen hemžit, zdá se, že ani spousta Pražanů tuto část centra ještě ani neobjevila. Žádná škoda.

8. Dívčí hrady

Stačí jít od Smíchovského nádraží směrem na Lihovar, přes tramvajový most doprava, pak přes vlakovou trať a už jen do strmého kopce. Touto cestou se dostanete na vrch Dívčí hrady, který patří k vrcholu Děvína. Odsud se vám nabídne úchvatný a neobvyklý výhled na Prahu. A i když se vrchol nachází přímo nad silnicí, tratí a rušnou městskou částí Smíchov, jsou Dívčí hrady místem plným zeleně, čerstvého vzduchu a prostoru.

Podpoříte nás?

“Alternativní sonda do hlubin české kultury.” Jak už náš slogan napovídá, snažíme se být magazínem, který přináší čtenářům alternativní pohled na život kolem nás. Už od roku 2014 fungujeme jako nezávislý projekt několika autorů a přinášíme reportáže ze špinavých a divokých hlubin undergroundu, natáčíme a informujeme o subkulturách, zajímavých projektech, akcích a osobnostech, nebo jen píšeme články vlastním stylem. Jedeme zkrátka autorskou tvorbu, kterou nyní můžeš podpořit. Odvděčíme se ti pravidelným přísunem kvalitního obsahu, zahrnujícího originální články, videa a podcasty. Přispěním i nepatrné částky nám vyjádříte podporu, která nás motivuje do další tvorby. Každé takové podpory si nesmírně vážíme a předem z celého srdce děkujeme!

Podpořit