Twitter je jedna z největších sociálních sítí světa a v poslední době zaznamenává čím dál tím větší úspěch. Zakladatel Jack Dorsey má hodně peněz a jeho uživatelé těžkou závislost.
Twitter mám asi rok a půl. Doporučila mi ho kamarádka. Jelikož jsem tehdy používal výhradně Facebook a veškerá internetová komunikace (kromě emailu samozřejmě) pro mě probíhala tam, byl jsem vůči této platformě s ptákem v logu lehce skeptický. Nedovedl jsem si představit, jaké by mi mohla přinést výhody. “Vždyť to dokonce limituje počet znaků v tweetu, to je blbost,” říkal jsem si. Inu, ať je to, jak je to, teď zde denně trávím hodiny a veškerá moje profesionální prokrastinace probíhá právě zde. V následujících řádcích se pokusím přijít na to, proč tomu tak je.
Začátky
Začnu vlastně od konce. K čemu jsem za ten rok a půl dospěl? Twitter je neuvěřitelně zajímavý místo, kde se míchá naprosto všechno. Od ubrečených dětí, přes rappery až po politiky. Fakt, že můžete sledovat tohle všechno na jednom místě, je pro mě jednoznačně největší výhoda Twitteru.
Naopak nic moc je to, že se vám občas zobrazí něco z tohohle výběru, na co třeba zrovna chuť nemáte. Takže můžou nastat situace, že si ráno zapnete Twitter s tím, že se podíváte, co nového se stalo v politice, jak dopadl poslední průzkum ohledně volebních preferencí, nebo zda nebyl náhodou přes noc objeven nový prvek, protože přesně účty takového typu sledujete. Vzápětí na vás ale vyskočí tweet od neznámého klučiny o tom, jak se zrovna náramně vysral. Když se podíváte na jeho profil, dočtete se, že má rád drahé boty, je mu 12 let, na profilovém obrázku drží v jedné ruce cigaretu, v druhé ruce prso své o rok mladší kamarádky a důvod, proč se vám takový tweet zobrazil je, že ho sleduje někdo, koho sledujete vy. Ten dotyčný se zrovna náramně vysral taky a měl potřebu to chlapci osrdíčkovat.
Twitter používá trochu odlišný algoritmus než většina ostatních sociálních sítí. Tím pádem se vám občas zobrazují tweety účtů, o kterých nemáte páru, že mohou existovat. Má to ale i svou výhodu. Díky této funkci jste schopni objevit účty, na které byste jinak neměli šanci narazit. Zde začíná pravá síla Twitteru, protože takhle si jste teprve schopní vytvořit vlastní spektrum účtů, které chcete sledovat, aniž byste o tom vlastně sami věděli.
Vysoká politika v 280 znacích
Jak jsem již zmínil, Twitter limituje počet znaků, do kterých se každá vaše zpráva musí vejít. Tato magická hodnota byla postupem času zvětšována až na dnešních 280 znaků. I to ale stačí politikům k tomu, aby často vyjádřili svůj názor, nesouhlas, souhlas, případně cokoliv jiného, co by třeba často ani sami nevypustili z úst. Twitter má nicméně jiná pravidla než reálný svět, a tak zde “vznikaj situace”.
Mým nejoblíbenějším twitterovým momentem za poslední dobu byla pravděpodobně “hádka” mezi neotřelým hrdinou v červeném svetru panem Janem Hamáčkem a nikdy nezářící pěveckou hvězdou, z boží vůle ministrem zdravotnictví, panem Adamem Vojtěchem. To si tak chlapci jednoho dne nebyli schopni vyjasnit, kdo vlastně zajišťuje distribuci roušek do domovů důchodců. Jakožto vládní činitel a osoba pověřená funkcí ministra zdravotnictví tak nemohl Adam Vojtěch udělat nic lepšího než se začít hádat na Twitteru. S tím, jak zvládají jednotliví politici aktuální situaci v očích veřejnosti, tak tento spor působil lehce jako zápas McGregora s Mayweatherem.
Ačkoliv jsme se mohli nad takovým jednáním pousmát, s vážností situace je to možná spíše smutné, když si uvědomíme, že by se mělo mezi politiky místo štěkání na Twitteru spíše spolupracovat. Není to však vždy tak zlé a vážné. Další obrovskou výhodou českého Twitteru je totiž to, že ho využívají státní činitelé napříč politickými stranami a funkcemi. O podobné střety tu tak není nouze. Občas se vedou zbytečné polemiky o tom, kdo vlastně dopravuje roušky a občas se prostě střetnou názory. A občas ani to ne. To nicméně nevadí, protože jak pravili již naši předkové, kdo chce psa bít, hůl si vždy najde.
Poznejte osobu svého oblíbeného umělce. Poznejte tvorbu své oblíbené osoby
Další skupinou lidí, kteří se na obsahu českého Twitteru výrazně podílejí, jsou umělci. Převážně pak hudebníci. Občas na Twitteru narážím na zajímavé covery, nebo dokonce umělce s vlastní tvorbou, kterých bych si jinak nikdy nevšiml. Když pak máte plnou hlavu toho, jak je vlastně většina uživatelů Twitteru hloupá, nebo občas dokonce debilní, tak není nic lepšího než kvalitní zvuk kytary synchronizovaný s hezkým zpěvem. Teda kromě nového tweetu od Bulhara.
Pravděpodobně největší zastoupení z hudebních řad mají totiž na českém Twitteru rappeři. Myslím si, že snad každý aktivní rapper z tuzemské scény, který má svůj profil na Spotify, tak má zároveň profil tady. Ačkoliv jich je spousta, tak bych rád jmenoval své dva oblíbence. Již zmíněný CA$HANOVA BULHAR a Labello. Nezáleží na tom, jestli ty dva znáte, nebo ne. Jestli se vám líbí jejich hudba, nebo ne. Záleží jen na tom, jestli je sledujete. Chápu, každý má rád jiný styl vyjadřování, jiný humor a pravděpodobně i jiný přístup k životu. Pokud však na Twitteru nějaký čas strávíte, tak se vám buď zalíbí, nebo vás Twitter změní natolik, že je budete dokonce milovat.
Podnikatelé, lehké děvy a Out of Context cokoliv
Kdybych měl vyjmenovat všechno, co mě na Twitteru baví a co sleduji, byli bychom tu do doby, než konečně zmizne tenhle netopýří virus a svět se znovu vrátí do normálu. Shrnu alespoň pár posledních poznatků. Kromě výše zmíněného je na Twitteru poměrně vysoká koncentrace slečen, žen i dam, které se nebojí veřejně ukázat své přednosti. Ty odvážnější (většinou ty starší a o to děsivější) z toho jsou dokonce schopné udělat celé vlákno, kde se předhánějí o to, kdo toho ukáže víc. Starší pánové s vlaječkou u jména, číslem 88 v biu a filtrem Ortel z Facebooku jim to pak komentují se slovy: “Hergot to jsou teda koziska.”
Když vás pak omrzí sledovat všechnu tu nahotinu, tak se můžete přesunout zase o účet dále. Ten už má zpravidla v názvu Out of Context a zabývá se tím nejlepším z daného tématu. Další koncept, ze kterého si vybere každý. Existují totiž stránky jako Out of Context Human Race, Out of Context Porn nebo Out of Context Czech Porn. U nás má ale patrně největší úspěch stránka Out of Context Czech Rap. A pro kohokoliv, kdo má aspoň základní přehled o tuzemské scéně, je to jednoduše pohlazení po duši.
V neposlední řadě bych rád vyzdvihl ještě jeden můj oblíbený účet. Tím není nikdo jiný, než zakladatel a CEO společnosti GoOut Vojtěch Otevřel jehož společnost se v aktuální krizí potýká s nelehkými problémy. I přesto všechno je Vojtěch na Twitteru stále aktivní, zachovává co nejklidnější hlavu a celkově je to dle mého názoru velice inspirativní osoba. Takže velký dík všem těm, kteří jsou schopni se i se sebevětšími problémy udržet a nekazit Twitter jakýmkoliv naříkáním, ale naopak z něj tvořit vlastně vcelku fajn místo.
Vaše ranní stolice nikoho nezajímá
Jestli mě Twitter změnil? Ačkoliv se mi to přiznává těžce, tak si myslím, že přeci jen ano. Tím ale nemyslím sebe jako člověka nebo osobnost. Ale názor na různé osoby, politiky, hudebníky a jejich tvorbu se hodně vyvíjel ruku v ruce s tím, co jsem zrovna sledoval. Moje twitterová zkušenost je nicméně smíšená a nejsem schopen posoudit, zda jsem rád, že jsem se k němu dostal, nebo si naopak přeji, aby se to nikdy nestalo. A ačkoliv bych rozhodně Twitter nedoporučoval například jako primární zdroj získávání informací a novinek, tak jsem díky němu určitě poznal převážně mnoho skvělých osobností.
Pokud pak tento článek někoho naláká ke stáhnutí této aplikace, tak prosím mějte na paměti, že ačkoliv to je skvělé a svobodné médium, tak tu zároveň nemusíte psát vše o tom, jak jste se dnes vyspali, jaký jste měli sen nebo jaká byla vaše ranní stolice. Nikoho to tady totiž opravdu nezajímá. Připravte se ale na to, že i když to nebudete dělat vy, tak je tu mnoho účtů, které tento přístup praktikují a vy s nimi pravděpodobně tak či tak přijdete do styku.
