Psal se rok 1997 a z výrobních linek Fordu sjížděly první modely vozu PUMA. Malé kupé s pohonem předních kol. Vyrábělo se od roku 1997 do roku 2001 (doprodej skladových zásob probíhal i v roce 2002). Její cena se tehdy pohybovala kolem 720.000 Kč. Dnes se jedná o jedno z nejdostupnějších malých sportovních automobilů na trhu a inklinují k němu především mladí lidé.
Začneme jednou zajímavostí, celou karoserii navrhoval počítač a trvalo mu to pouhé tři týdny. Čili na pohled zajímavý sportovní design, ale uvnitř to byl Ford Fiesta. Aby také ne, když je auto postavené na jeho platformě.
Model Puma prošel dokonce i faceliftem. Nové modely se začali vyrábět od konce roku 1999. Změny probíhaly postupně, ovšem plně faceliftová Puma má jiná sedadla, středový panel, budíky, volant a později také Puma dostala třetí brzdové světlo. Dále dvě lambda sondy a větší brzdové kotouče.
Pro Britský trh tu byly i tři limitované edice: Millenium, Black a Thunder. Pumu si vzal na paškál dokonce i německý úpravce WOLF, jenž představil upravený bodykit a interiér.
Motory a převodovka
Plejádu motorizací zahájíme od nejslabších po nejsilnější a přidáme i jeden speciální. Všechny motory ve vozu Puma jsou vždy šestnáctiventilové řadové čtyřválce. U převodovky jsou řadicí dráhy krátké a stavěné spíše na akceleraci. Puma byla vybavena výhradně pětistupňovým manuálem. Nejedná se o žádný dálniční stíhač, zvláště na rovnějších úsecích vám bude k dokonalosti chybět 6. rychlostní stupeň.
1.4
Do roku 2000 jste si mohli Pumu zakoupit s motorem o objemu 1.4 litru. 91 koní a 125 Nm není žádná hitparáda, nicméně ve městě má auto dostačující dynamiku. Problém je, když se vydáte i mimo městské hranice. Pak se 1.4 projeví jako lenoch a sportovní potenciál je zásadním způsobem sražen k zemi. Do toho si tento motor libuje v nadměrné konzumaci oleje, proto je vhodný skutečně spíše jako městský povoz. Na svoji lenost si při pokusu o svižnější jízdu vezme poměrně dost benzínu (7-8 l/100 km).
1.6
Přesně rok (2000-2001) se vyráběla Puma s motorizací 1.6 103 koní a 145 Nm. Tento agregát nahradil nepříliš vhodný motor 1.4. Spotřebuje příjemných 6-7 litrů/100 km a pochází z druhé ruky, tedy z modelu Ford Fiesta Sport. Ačkoliv se jedná o nejméně dostupný motor, drží prvenství v tom, že je nejmodernější ze všech motorů, které byly do Pumy montovány.
1.7 VCT
Jestli by se dalo u Pumy říct, že je v ní něco “klasika”, bude to tento motor. Netradiční objem, kterým disponuje i ruská klasika LADA NIVA (video zde), má v Pumě výkon 125 koní a točivý moment 157 Nm. Díky variabilnímu časování vačkové hřídele (VCT), který byl vyvíjen ve spolupráci se společností YAMAHA, má dostupných 85 % točivého momentu už v 2250 ot./min. Od 4000 otáček za minutu vás spolu se 16ti ventilovou technologií systém VCT pořádně nakopne a Puma dostává druhý dech. Výkon a rychlost si u tohoto motoru musíte zasloužit, točí se rád a hodně, až k hranici omezovače, ale pokud jste zhýčkaní turbodmychadlovou dobou, Puma vás do vesmíru nevystřelí. Ovšem pokud vám sedí mrštné atmosférické motory, je tohle to pravé. Na tento agregát je nejvíce náhradních dílů, dobře dostupných a cenově přijatelných. Spotřeba se pohybuje mezi 7-8 litry/100 km. Tento motor je nejrozšířenější a také nejvhodnější pro tento vůz.
1.7 VCT Racing
Čekáte teď, že se zde dočtete o existenci výkonnějšího motoru 1.7, jenž má silniční homologaci? Ano, takový motor existuje! Montoval se do limitované série Ford Racing Puma. Ta disponovala jiným bodykitem, lepšími brzdami, upravenou převodovkou, samosvorným diferenciálem (za příplatek), sportovním interiérem a hlavně upraveným motorem o výkonu 155 koní při 7000 ot./min s točivým momentem 162 Nm. Že takové auto musíte mít? Celkem se vyrobilo pouhých 500 kusů a to jen pro zákazníky ve Velké Británii (s pravostranným řízením). V plánu bylo i dalších 500 kusů pro Německo, ovšem nakonec k tomu nedošlo. V Británii se nová Racing Puma prodávala v přepočtu za 1.288.000 Kč!
Speciální 1.7 CUP
145 koní, samosvorný diferenciál, absence VCT a ABS, ochranný rám, výkonné palivové čerpadlo, pancéřové hadice, posunutý omezovač otáček, upravená řídící jednotka, jedno sedadlo, krátká převodovka, větší brzdy a pouhých 25 vyrobených kusů (pro ČR). V tento moment tahle šelma dostala drápy. Na svůj menší výkon však dominuje na technických typech tratích. Zatáčky projede s adhezí dvousložkového lepidla a tvrdostí, že cítíte i přejeté listí, zkrátka drží a drží a drží, až do hranice přilnavosti. Když tuto hranici přestřelíte, přijde tvrdý trest, nekompromisní kolotoč (Ještě že ne ten, který moderoval Pavel Poulíček.) a ztráta kontroly nad vozem. Jelikož se jedná o závodní speciál od Ford Charouz a společnosti MTX, nelze jej legálně provozovat na silnici.
Podvozek a jízdní vlastnosti
S Ford Fiestou tu zůstala shodná pouze platforma. Samotné auto je níže k zemi a jsou zde použity lepší (pevnější, těžší) materiály. Nemusíte se děsit případného parkování, světla výška stále vydá tak, aby první obrubník, nebyl posledním dnem pro váš nárazník.
Největší kola, která lze na Pumu od výroby legálně dát, jsou 17″ litá kola, pouze pro model od úpravce Wolf. Standardně smíte na Pumu dát 13″ nebo 15″ kola. U modelů, které jsou vybaveny ABS, počítejte s tím, že odjedou některá z jeho čidel. Jedná se o běžnou závadu vozů Puma.
No a jak Puma jezdí?
Přečtěte si pár řádků od letitého majitele několika modelů Pum, včetně závodního speciálu CUP.
“Ano, jezdí vlastně jako Puma. Po zkušenostech s její sestrou (CUP) musím napsat jako Pumička, případně jako kotě od Pumy. Auto výborně funguje jako celek – naprosto skvělá převodovka, citlivé a přesné řízení a podvozek, který si nechá líbit víc, než od něj pravděpodobně budete kdy chtít. Ze slabšího soudku jsou zvláště u kousků před faceliftem brzdy, ty jsou po chvíli ostré jízdy přehřáté, vadnou a kroutí se kotouče. Tuto konstruktérskou hrubku se ale spousta majitelů naučila léčit brzdovou sadou z Mondea ST. Za investici v řádu několika tisícikorun posunou radost z jízdy o krok dál. Zadní náprava i přes, nebo právě díky primitivní konstrukci, podporuje řidiče v každém nesmyslu, co si na ni vymyslíte a ráda pomůže dotočit stopu, bez kousání, dramat a po přidání plynu se poslušně uklidí za zbytek auta.”
“Kde se ale Puma cítí jako doma, jsou silnice nižších tříd, kdy se tato malá legrační věc s designem ocucaného bonbonu stane v rukou alespoň trochu schopného řidiče postrachem pro ego nejednoho majitele koncernových Über-Wagonů. Způsob, jakým auto v této ceně, stáří a výkonu dokáže proletět okreskou, donutilo za dobu mého vlastnictví několik řidičů dojet za mnou s otázkou: ‘Co v tom sakra je?’ Nespočetné množství jiných mladých tunerů připravilo o ‘srdce’ jejich spolujezdkyně a spoustě spěchajících manažerů pokazilo den a přidalo pár vrásek na čele.”
“Neberte Pumu jako ničitele okresek ve stylu WRX STI, ale vzhledem k ceně, legračním nákladům na servis, spolehlivosti, velice rozumné spotřebě a hlavně množství úsměvů, co Vám při každé jízdě nadělí, se velice těžko hledá konkurence.”
Interiér a výbava
Uvnitř nás žádné překvápko nečeká. Použité plasty mají spíše pracovní charakter a dnes takový druh najdeme především v užitkových vozech. Důvod je prostý, jsou levné, odolné a snadno omyvatelné. Jejich nevýhodou je nevzhlednost a nevyhnutelná vůle, takže při jízdě všemožně vržou a drnčí. Další bolístka je vrchní část volantu, která se po čase začne drolit, zvláště pak nosíte-li rádi prsteny.
Pokud nosíte ozdoby i na prstech pravé ruky, ubližujete zase unikátní hlavici řadící páky. Ta je kulatá, hliníková a její inspirací se staly modely vozů značky Ferrari. Existuje dokonce řada 500 kusů signovaných hlavic.
Výbava automobilu nebyla kdovíjak rozmanitá. Systém ABS byl u verze 1.4 za příplatek, ale u modelů s motorem 1.6 a 1.7 bylo ABS a systém proti prokluzu kol (funkční do 30 km/h) již ve standardu. Do většiny Pum si jejich majitelé připlatili za montáž klimatizace. Hojně se vyskytují i modely s vyhřívaným čelním sklem. Některé kousky disponují i koženým (ojediněle látkovým) interiérem, který dodala společnost RECARO.
Prostor pro řidiče je limitován tím, že volant není výškově stavitelný. To je omezující v oblasti kolen a nohou. Vzadu není takřka místo a cestování je tam spíše nouzové. Konkurenčně je přirovnávána k vozu OPEL TIGRA, ale oproti němu má Puma vzadu místa královsky. Nutno dodat, že Ford Puma je schválený jako 4 místné kupé.
Audio obstarávalo rádio FORD na kazety či na CD. Dostupný byl i měnič, který pojmul 6 CD a za příplatek jste si mohli Pumu osadit subwooferem, jenž měl speciální umístění v pravé zadní části vozu.
Světlomety byly vždy halogenové, ani úpravci jej nevyrobili pro osazení xenonovou výbojkou. Ač je tato úprava u majitelů Pum častá, nelze zlegalizovat.
Puma má i široké A sloupky, za které se schová i nemalá dodávka. V zrcátkách toho také není moc vidět. Ve 170 km/h není v autě přes hluk slyšet ani rádio.
Další klasickou nemocí je nefunkčnost mechanických zámků. Ford montoval do těchto vozů vložky zámků s “imbusovou” planžetou. Pokud se mechanický zámek dlouho nepoužíval, zasekl se a auto nešlo odemknout. Jestliže se chcete vyhnout výměně vložky, sáhněte po spreji WD 40. Vůle ve vnitřních klikách, které jsou napojeny na odemykání a zamykání, zase způsobí občasnou cirkulaci odemčení a zamčení.
Shrnutí
Jak jste asi pochopili, rodinné kombi v tomhle autě nehledejte. Je to hravé, dravé a zábavné vozidlo, které baví jezdit do zatáček. Poslední nemocí je koroze karoserie. Ve Fordu na to prostě tolik nehráli, a proto většinu Pum bez antikorozního zásahu napadne rez minimálně v oblasti prahů a zadních lemů. Zdá se vám Puma moc malá? Poohlédněte se po větším bratrovi modelu Puma. Jmenuje se Cougar a je to takové MONDEO kupé.
Nakonec se podívejte na velkou galerii vozů Puma od majitelů z celé Evropy.
Fotografie poskytli/Photos provided by:
Ford Puma Czech, Ford Puma Owners Group
And special thanks to Romeo Design for awesome photos!
