Welcoming fun facts:
- Málokdo ví, že komunistické Československo bylo jedním z největších exportérů velmi kvalitního LSD.
- Oficiálně byl pervitin vyškrtnut ze seznamu léčiv až v roce 1959.
- Drogy byly jedním z důležitých zdrojů prvorepublikové zábavy – mezi tehdejší veřejně známé uživatele patřil například herec a režisér Hugo Haas nebo politik Jan Masaryk.
- První český novodobý balet se jmenoval Hašiš – byl uveden v Národním divadle v roce 1884 a hudbu k němu složil Karel Kovařovic.
- Kokain byl za první republiky dostupný v lékárnách a to jako lék proti chronické únavě a bolesti zubů.
V současné době se definice drog pomalu ale jistě stírají, jejich hranice se posouvají a předsudky s nimi spojené přelévají – marihuana je droga i lék, cukr je návyková látka. Začnu tedy základním rozdílem mezi kořenem čekanky a čárou koksu – droga jako léčivo je zpravidla vyrobeno z rostlin nebo jejich částí. Takovou drogu si naordinuješ, když máš rýmu. Bude volně dostupná, legální a nevybuduješ si na ní závislost. Droga jako psychotropní látka je něco, co aktivně ovlivňuje psychiku, je zpravidla návyková, škodlivá, vesměs nelegální nebo státem omezovaná. (Ano, některé psychotropní látky si stejně jako čekanku můžeš zkusit vypěstovat na zahradě.)
Důvod, proč se snažím od sebe snažím pomyslně oddělit drogy a léky, je ale spíš nějaká politická korektnost. V praktickém životě jde vlastně jen o to, co je legální. Jinými slovy: neoddělíte to, nejde to. V dnešní době už neexistuje způsob, jak se k aspoň některým drogám nedostat. A léky, coby chemické sloučeniny sloužící ke zlepšení či utěšení stavu těla a duše, se v takové podobě, jako je známe dnes, distribuují již přes dvě stě let.
K jakým drogám se ale upíná socialistické Československo? Jaké drogy se prodávají dnes a jaké před revolucí?
Země dealery opomíjená a pervitin
Za první republiky nebylo těžké sehnat různé druhy drog – distribuovali je v nočních podnicích ale i v lékárnách, politici i prostitutky. Praha byla tehdy rájem pašeráků. (A propos, tuhle atmosféru dobře popisují memoáry Adiny Mandlové.) Kokain jako zábava a lék ovšem po druhé světové válce přestal být dostupný. Obecně u nás převládá názor, že se před rokem 1989 v Československu drogy příliš nevyskytovaly. A to rozhodně není pravda. (Tady zase poslouží kniha Memento od Radka Johna.) Jednoduše: drogy jsou tak trochu lidská přirozenost. A i když je někdy obtížné je sehnat, dá se improvizovat. Naše postkapitalistická společnost je na různých závislostech postavená a je absurdní vinit někoho z toho, že to jen dotáhl do extrému.
Když je to lék, je to špatně?
Povzbuzující Fenmetrazin se ordinoval na hubnutí, jeho účinnou látku efedrin obsahovaly i léky proti astmatu jako Yastyl a Solutan, na uklidnění se bral Meprobamat, proti bolesti Algena a později Alnagon, na spaní barbituráty. Všechno se dalo sehnat v lékárně. Módní drogy jako heroin a kokain měly uzavřené hranice stejně jako obyvatelé socialistického Československa. (Jednoduše pro drogové dealery nepředstavovalo zajímavou zemi. Kromě téměř nepropustných hranic za to mohl i fakt, že socialistická koruna nebyla v té době dostatečně „tvrdou“ měnou, a proto ani měnou příliš zajímavou.) Drogovou scénu tak ovládly úplně jiné látky. Prim samozřejmě hrály nejrozšířenější drogy světa, tedy alkohol a cigarety. Za nimi ale držely konopí a někdy hašiš, na konci 70. let potom LSD a pervitin.
Zlaté české ručičky
Život socialistického feťáka byl ale jedna veliká improvizace. Čeští narkomani si navíc k nedostupnosti a omezenému výběru tehdejších drog poměrně hodně oblíbili různé “domácí drogy”, jako například lysohlávky nebo čichání ředidel. Někdy stačilo otevřít domácí lékárničku – mladí začínající narkomani byli odkázáni na platíčka Alnagonu za tři koruny. (Z toho se dal vyrobit kodeinový roztok, který se užíval nitrožilně. Jednoduše DIY.)
Zvláštní místo pak na československé drogové scéně zaujímaly konopné produkty, které se začaly hojně vyskytovat především v polovině 80. let. Své místo na slunci měli především “čichací” drogy – klasicky čistič skvrn Čikuli nebo benzín. (A teď se přiznejte – kdo má rád vůni laku nebo ředidla?) Když už byla v člověku hodně malá dušička, mohl se uchýlit k pojídání různých kosmetických krémů, které byly dostupné téměř na každém rohu.
Děti ráje, ale bez Michala Davida
V ČSSR se ale ani přes všemožné zákazy nezapomínalo ani na tvrdé drogy. Československo bylo jedním z největších exportérů velmi kvalitního LSD. Do roku 1974 bylo ČSSR velmocí v jeho testování, které se provádělo v lékařských podmínkách a povětšinou se testovalo na studentech nebo samotných lékařích, kteří chtěli vynalézt lék proti schizofrenii a psychickým problémům. Po roce 1974 však bylo LSD oficiálně zakázáno pod hrozbou vysokých trestů.
Český pervitin
Zcela nejslavnější československou drogou je ale beze sporu pervitin. V jeho produkci jsme byli, a dosud jsme, největší na světě a jeho kvalita je i mezi zahraničními narkomany vyhlášená. Na konci 70. let skupina studentů objevila chemické patenty, ze kterých zjistili, jak si uvařit drogy, konkrétně pervitin, v domácí laboratoři. Pervitin se totiž dříve vyráběl v tekuté formě a pil se. Nejdůležitějšími postavami tohoto kroužku mladých chemiků byli Jan Malý a Pavel Gregor. Gregor svou první cigaretu vykouřil již v pěti letech, “čichačem” se stal již v osmé třídě. Po bouřlivém dospívání se z drogové souvislosti vyléčil a dnes pracuje jako terapeut.
Pervitin se často vyráběl společně s braunem, což je typicky česká droga, vyrábějící se z kodeinu. Svůj název dostala pro svou nahnědlou barvu. Braun je obdobou heroinu, a k jeho výrobě byla spíš potřeba správná sorta lidí, než hodně peněz. Typicky lidé pracující ve zdravotnictví, v lékárnách, nebo dokonce v márnicích – tam bylo ze zubů mrtvol dostupné palladium, užitečné při jeho výrobě.
Dnes: psychotropní látky v číslech
- Dlouhodobě dochází mezi dospívajícími k nárůstu průměrného věku při prvním užití návykových látek – prvnímu užití konopných látek dochází průměrně ve věku kolem 14. roku.
- Výsledky potvrzuje i aktuální studie UPOL 2021, podle které užilo konopné látky alespoň jednou v životě 38 %, v posledních 12 měsících 26 % a v posledních 30 dnech 12 % studentů SŠ (ve věku 15–20 let). Míra zkušeností s jinou nelegální drogou byla v r. 2021 mezi studenty SŠ na nízké úrovni – nejčastěji šlo o extázi (4 %), halucinogenní houby (3 %) a LSD (2 %).
- Dlouhodobě dochází k vyrovnávání rozdílů v míře užívání konopných látek mezi chlapci a dívkami. V posledních třech letech byla prevalence mezi dívkami ve srovnání s chlapci dokonce nepatrně vyšší.
- Nejčastěji užitou nelegální drogou mezi dospělými v ČR jsou konopné látky, které někdy v životě vyzkoušelo 21–34 % osob starších 15 let. Extázi někdy v životě užilo 4–5 %, halucinogenní houby 5–6 %, zkušenosti s pervitinem (nebo amfetaminy) a kokainem uvádějí 2–3 % osob starších 15 let.
- Míra užití nelegálních drog je přibližně 2–3krát vyšší mezi muži a u mladých lidí do 34 let.
- Aktuální počet lidí užívajících drogy rizikově (dále jen LDR) je odhadován na 44,9 tis. Celkem 34,7 tis. LDR užívá pervitin a 10,2 tis. opioidy, zejména buprenorfin (5,3 tis.) a heroin (3,1 tis.). Injekčně užívá drogy odhadem 40,5 tis. lidí.
- Výdaje českých domácností za nelegální drogy tvoří v posledních letech přibližně 10 mld. Kč ročně (0,5 % všech výdajů domácností), to je 10krát méně než výdaje za alkohol či tabák.
Takže co se změnilo? Dostupnost, ale i komunikace drog a jejich užívání. V době digitalizace a sociálních sítí už jsme schopni svoje neřesti a závislosti vykomunikovávat s neváhavou otevřeností, drogy (léky, čti to, jak uznáš za vhodné), ačkoli stigmatizované, jsou a byly (a budou) přítomny v našich životech na denním pořádku. Je ale třeba se ptát a dohlížet na své blízké. Z neřestí se k závislostem dostaneme v pár krocích a těžko se pak vrací. A to bude platit v každém politickém režimu.
Lásku, Barbora)
zdroje:
www.emcdda.europa.eu/about/partners/reitox/czechia_en
www.substitucni-lecba.cz/drogy-v-cislech
www.drogy-info.cz/publikace/vyrocni-zpravy/zprava-o-nelegalnich-drogach-v-ceske-republice-2022
www.antidrog.webzdarma.cz
www.dropin.cz
www.ped.muni.cz
