Příběh malého černošského chlapce dodnes šokuje celý svět. Soud ho totiž neprávem odsoudil k trestu smrti na elektrickém křesle.
Píše se rok 1944. Před soudem v Jižní Karolíně stojí malý černošský chlapec. Za několik málo okamžiků si vyslechne ortel, který ho v jeho teprve čtrnácti letech pošle na elektrické křeslo. Soudní proces trval chvíli. Nepředložil žádné důkazy a taky žádné svědky. I přesto všechno byl malý George Stinney poslán do cely smrti. Jeho nevinu potvrdil soudce až po téměř sedmdesáti letech od jeho smrti. Jednalo se tak o jeden z nejhorších justičních omylů ve Spojených státech.
Dívky, co hledaly květiny
Dvě malé holčičky se projíždí na kole po louce a hledají květiny známé jako mučenky. Cestou potkají George Stinneyho a jeho sestru. Obě dívky pozdraví a zeptají se, jestli neví, kde by tyto kytky mohly růst. George a jeho sestra nevědomky zavrtí hlavami a dívky se tedy vydávají hledat dál.
O několik hodin později se rodiče obou dívek začaly bát, protože ani jedna nedorazila domů. Zavolají tedy policii a své známé a vydají se dívky hledat. Do pátrání se nakonec zapojí několik desítek lidí, mezi nimiž je i táta George Stinneyho.
Policie nakonec obě dívky našla… obě mrtvé. Zřejmě zemřely hroznou smrtí, protože jejich lebky byly doslova rozdrceny. Musely být ubity kyjem nebo nějakým kladivem. Rodiče i všichni obyvatelé malého městečka byli zděšeni. Pro policisty však pátrání neskončilo. Ještě musí najít vraha, který tento hrůzný čin spáchal.
Doznání za zvláštních okolností
Vina ihned padla na George Stinneyho a jeho sestru. Někdo je totiž viděl, jak se baví s dívkami. Policie obě děti vzala okamžitě s sebou na stanici. Jelikož byl rok 1944, tak vztahy mezi černochy a bělochy nebyly vůbec dobré. Policii stačilo, že je George afroameričan a bavil se s dívkami, to byly pro ně dostatečné důvody k zatčení.
Georgeho sestru policie po několika okamžicích pustila, George však nikoliv. Následovně byl vyslýchán celé čtyři hodiny. Bez obhájce a bez státního zástupce. George se prý po čtyřech hodinách výslechu údajně přiznal. To, jakým způsobem ho vyslýchali a jak to vlastně bylo s jeho doznáním, ví jenom policisté, kteří u toho byli. Nikdo jiný.
Soudní proces a verdikt poroty
Po pár týdnech od zatčení chlapce se konal soud. Obhájce, který zastupoval chlapce, nechtěl a ani se nesnažil předvést žádné svědky. Soud zároveň neměl žádné důkazy, pouze jeho “doznání”. Proces trval necelé dvě hodiny. Porota se poté pouhých deset minut radila a verdikt zněl jasně. Trest smrti.
Dlouhá a bolestivá smrt
Hodina smrti George Stinneyho nastala. Malý chlapec vchází do cely smrti a posadí se na elektrické křeslo. Zjistilo se, že je moc malý, a museli pod něj položit telefonní seznam, aby dosahoval správné výšky. Pořádně ho uvázali, odstoupili a pustili do křesla proud. První rána ho bohužel nezabila, takže se celý smrtící proces musel opakovat. Jeho poprava trvala dlouhé a hrůzné čtyři minuty, po kterých George Stinney umírá.
Ospravedlněn až o 70 let později
V roce 2014 začal soud v USA popravu George Stinneyho znovu projednávat. O projednání soudem zažádali Stinneyovi příbuzní. Byl konečně vyslyšen jediný svědek, který věděl, kde se v onu hodinu, kdy zemřely dívky, pohyboval – Georgeova sestra. Po několika přezkoumáních hlavním soudem byl George Stinney zproštěn viny. Dle soudkyně byl jeho trest velmi neobvyklý a zároveň neuvěřitelně krutý. Dále uznala, že byly porušeny jeho práva, což poznamenalo celý soudní proces. Rodina Stinneyho byla ráda, že byl jejich George zproštěn viny, ale život mu to nevrátí. George Stinney zůstává tak nejmladším odsouzeným k trestu smrti a zároveň je jeho případ řazen mezi největší justiční omyly v celé americké historii.