Minulý rok nám přinesl spoustu skvělých a zajímavých knih z per rozmanitých spisovatelů a spisovatelek, kteří se snažili, překonávali se, popouštěli uzdu své představivosti a vymysleli nespočet různých knih, které jsme si potom my mohli s radostí přečíst. Proto jsem se rozhodla napsat seznam těch nejlepších knih, které jsem přečetla a které vyšly v roce 2015. A jako bonus přiřadím i žebříček knih, které jsem v roce 2015 četla, ale nutně nebudou z tohoto roku. V seznamech navíc budou figurovat převážně anglické knihy.
Nejlepší knihy, které jsem četla a vyšly v roce 2015 – seřazeny náhodně
Ostrov lhářů – E. Lockhart
Cadence, Mirren, Gat a Johnny. Čtyři Lháři se každý rok sešli na soukromém ostrově a jejich jinak dokonalé životy jako kdyby zmizely. Užívali si, dováděli a doháněli to, co o prázdninách nestihli. Když však z ostrova na konci prázdnin odjeli, opálení a plní nových dojmů a zážitků, zapomněli na sebe a rok se neozvali. Co se ovšem stalo v létě patnáct, kdy se Cadence nepochopitelně bouchla do hlavy a byla nalezena na břehu v ledové vodě, aniž by si pamatovala, proč?
Musím říct, že tato kniha mě opravdu překvapila. Čekala jsem totiž, že bude dalším hloupým románkem s předvídatelným příběhem a odbytým koncem, ale nakonec to pravda vůbec nebyla. Přiznám se, že jsem celou dobu byla napjatá, co se stane dál, protože kniha vám postupně odhaluje další a další nečekaná tajemství a vy si přejete jediné – dozvědět se, co se tedy nakonec stalo.
You – Caroline Kepnes
Dnešní svět je ovlivněn a řízen sociálními sítěmi, kam každý z nás čas od času přidá nějaký ten příspěvek nebo fotku bez přemýšlení, jaké by to mohlo mít následky. Co když je to ovšem pro někoho jiného velmi věrný zdroj informací? Takový, na jehož základě by vás mohl někdo dokonce sledovat?
Spoustu čtenářů tuto knihu řadící se do žánru psychothriller označuje jako ,,vrstevnici“ knihy Zmizelá od Gillian Flynn (známá spisovatelka psychothrillerů), mnozí ji dokonce ještě nad Zmizelou vyzdvihují. I přesto, že tento více než čtyřsetstránkový román obsahuje hodně překvapivých momentů a příběh má spád, výše zmíněnou Zmizelou to, dle mého názoru, nepřekoná. Hlavní postava celý příběh nevypráví nám, ale samotné Beck, avšak i přesto jsme do děje vtaženi a ten nás nepustí, dokud knížku nepřečteme do konce. Garantuji vám, že stále budete měnit teorie, jak to vlastně celé dopadne. A otevřený konec je třešničkou na dortu.
Kniha v češtině pod názvem Ty už vyšla.
Simon vs. The Homo Sapiens Agenda – Becky Albertalli
Blackmailing. O tomto pojmu už jste museli slyšet. Že nevíte, co to znamená? Blackmailing je pojem pro vyděračství. A přesně o tom kniha s dlouhým názvem Simon vs. The Homo Sapiens Agenda pojednává. Ovšem vtipným způsobem.
Simon vs. The Homo Sapiens Agenda patří sice do žánru young adult, ale garantuji vám, že i vy, kteří tento žánr nemáte moc v lásce, se nudit rozhodně nebudete. Tato kniha má navíc ještě jeden milý bonus – je realistická. Mnohdy se stává, že knížky pro teenagery sice jsou určené pro teenagery, ale postavy se nechovají jako dnešní teenageři. Tady ovšem musím dosvědčit, že Simon je prototypem dnešního puberťáka, jak se patří. Simon vs. The Homo Sapiens Agenda je chytrá, vtipná a hlavně odpočinková kniha s nesmírně sympatickým hlavním charakterem.
We all looked up – Tommy Wallach
Jak moc se lidem změní život, když ví, že za necelé dva měsíce na Zemi s 66% šancí spadne meteor? Jak přehodnotí své životní hodnoty a cíle? Věci, které se zdály samozřejmé, se najednou stanou věcmi vzácnými. A jak se ke konci světa postaví partička zdánlivě odlišných teenagerů, kteří by se bez hrozby nikdy nedali dohromady?
Kniha We all looked up je dystopická kniha, která ukazuje, jak by se svět mohl změnit, kdyby došlo k něčemu takovému, jako pád meteoru. Jak by lidi přehodnotili různé hodnoty? Co má stále smysl a co nemá? Pravdou je, že do příběhu jsem se nejdříve musela začíst, ale po chvíli se knížka četla rychle a ve mně stále pulzovalo napětí, jak to nakonec skončí.
Everything everything – Nicola Yoon
Maddy je alergická na svět. Doslova. Trpí totiž vzácnou nemocí, kvůli které nesmí vycházet ven. Když se s ní chce někdo setkat, musí projít dekontaminací. Maddy byla celých 17 let svého života vcelku spokojená – četla knihy, učila se… Vše se ovšem změní, když Maddy dovrší 18 let a do vedlejšího domu se přistěhuje sympatický Olly.
Nicola Yoon se své debutové knihy zhostila se ctí. Čekala jsem, že tato knížka bude patřit do dalších přeslazených ,,romanťáren” s hloupým příběhem. To, co jsem ovšem četla, se tomu ani zdaleka nepodobalo. Samozřejmě, hlavním tématem byla láska. Ale také vzpírání se a dospívání jedné mladé dívky, která se poprvé v životě snaží doopravdy žít. I kdyby jí to mělo stát život.
V češtině vyšla pod názvem Všechno, úplně všechno.
The Grownup – Gillian Flynn
Hlavní hrdinka příběhu si vydělávala jako ,,psycholožka”. Ne ovšem taková, jakou všichni známe. Dávala lidem odpovědi, které chtěli slyšet. Dávala jim falešné naděje, nalézala sílu v bylinkách, vymýšlela si a vyvolávala v jejích klientech falešné naděje a touhy. Až do té doby, dokud nepotkala Susan Burke – bohatou, ale na smrt vyděšenou dámu, která hledala pomoc. Proč? Terorizoval jí její nevlastní syn.
Tato povídka poskytuje obrovský zvrat, který jsem já sama nečekala. Tento zvrat se potom ovšem ,,vynuluje” dalším zvratem, takže nakonec nevíte, kdo je viníkem. Kdo má pravdu. A kdo lže. Výborná práce mé nejoblíbenější spisovatelky Gillian Flynn, která vás dokáže nejdříve zmást tak, že si konec musíte přečíst znova, ale nakonec tolik napnout, že nad ní musíte ještě nějakou dobu přemýšlet. A to vše v pouhých 78 stránkách.
Nejlepší knihy, které jsem četla za rok 2015 (nutně nevyšly v roce 2015) – seřazeny náhodně
Temné kouty – Gillian Flynn
Libby Dayová neměla lehký život. Když jí bylo pouhých sedm let, tak její bratr vyvraždil celou rodinu – její matku a dvě sestry. Ona sama potom svého bratra Bena obvinila z vraždy, kvůli čemuž byl okamžitě dán do vězení na doživotí.
Kniha se četla skvěle. Vždy jsem chytila knihu do ruky a těšila se, co dalšího se v příběhu odhalí. Každou chvíli jsem podezírala někoho jiného a často jsem se přichytila, že jsem až zadržovala dech. Opravdu, spisovatelka je mistryně v nečekaných událostech. Je pravda, že pár úseků knihy bylo velmi…nechutných, ale jinak se mi kniha strašně líbila – jediné, co můžu trochu vytknout, je trochu odbytý konec, ale to vlastně vůbec nevadí, protože ta kniha byla tak dobrá, že tohle je jen malý detail. Psychothriller, jak má být.
Love letters to the dead – Ava Dellaira
Laurel nastoupila na střední školu a prvním úkolem, který dostala od profesorky angličtiny bylo, že má napsat dopis nějaké mrtvé osobnosti. Laurel jich napíše spoustu, – kupříkladu Kurtu Cobainovi, Heathu Ledgerovi, Amy Winehouse a dalším – ale nikdy žádný z nich neodevzá. Jsou totiž jejím soukromým vypořádáváním se se smrtí její milované starší sestry May.
Kniha byla psána pomocí dopisů a já vždy byla zvědavá, komu dopis bude směřovat tentokrát. Co se týče příběhu, ten se mi moc líbil, ale někdy mi až drásalo srdce, jak je Laurel z toho všeho smutná, všichni jí opustili. Na konci i ukápla slza. Je pravda, že v příběhu se našly momenty, které mě moc nebavily, ale vyvažovaly je překvapivé, smutné a zajímavé momenty, kterých bylo v knize ažaž.
Elizabeth is missing – Emma Healey
Maud jde do kuchyně pro toast, ale jakmile tam dojde, už ani neví, proč tam šla. Chce si číst knihu, ale nemůže, protože si nepamatuje, co se v příběhu předtím stalo. Jako kdyby knihu nikdy nečetla. A co její kamarádka Elizabeth? Dnes se přeci mají sejít, tak proč nevolala? Telefon nezvedá. Není doma. Elizabeth se ztratila. Stejně jako její starší sestra Sukey před téměř sedmdesáti lety. Nebude ovšem jednoduché ji vypátrat, když člověk trpí Alzheimerem a nepamatuje si stopy.
Páni. Tahle kniha desetinásobně předčila má očekávání. Příběh vás vtáhne tak moc, že i vy máte pocit, že všechno zapomínáte a jste stejně zmatení jako Maud. I přes její nemoc jí nic nezastavilo v hledání. A konec? Je otevřený – příběh si ukončete sami.
Extremely loud and incredibly close – Jonathan S. Foer
Každý se musí nějak vyrovnat se ztrátou milovaného člověka. Americký spisovatel Jonathan Safran Foer napsal dílo s neobvykle dlouhým názvem Extremely loud & incredibly close, v němž se hlavní hrdina prostřednictvím dlouhého a neúnavného pátrání po majiteli záhadného klíče pomalu vyrovnává se smrtí svého otce, který umřel při newyorském teroristickém útoku na Dvojčata 11. září 2001.
Jonathan Safran Foer dokázal nádherně napsat příběh, kde hlavní skrytou myšlenkou není nalezení vlastníka klíče, ale spíše vyrovnání se se ztrátou někoho blízkého. Já osobně jsem si čtení této třísetstránkové knihy velmi užívala, něčím si mě dostala a upoutala. Navíc je zajímavě výtvarně dotvořena a doplněna několika fotkami.
It’s kind of a funny story – Ned Vizzini
Znáte ten pocit, když někdo konečně dosáhne něčeho, co si upřímně přál a pro co udělal úplně všechno, ale potom zjistí, že to ve skutečnosti jeho sen asi nebyl? Přesně tohle se stalo hrdinovi knihy – se zpočátku možná nepochopitelným názvem – It’s kind of a funny story.
Čtenář se s některými pocity hlavní postavy Craiga možná ztotožní (vzpomeňte si, jaké to bylo nastoupit na střední školu), v nějakých situacích mu ho bude líto, a v nějakých situacích se bude i smát. Kniha se čte lehce a vy budete obracet stránky, abyste konečně došli na konec a zjistili, co se nakonec stane. Ale jak tento příběh skončí? Bude to opravdu ,,funny story“, nebo nakonec se deprese ukáže jako silnější nepřítel?
The Help – Kathryn Stockett
Jackson, Mississippi. 60. léta. Bílí a černí lidé zde žijí vedle sebe, ale rozhodně si nejsou rovni. Černoši tvrdě pracují v domácnostech bílých jako pomocná síla, mají lepší vztah s jejich dětmi než samy matky, které se zajímají jedině o šaty a místní drby. V této době jsou omezováni různými, často až absurdními, pravidly. Nesměli chodit do stejné knihovny jako běloši. Nesměli chodit do stejného supermarketu, do stejné školy. Nesměli dokonce ani chodit na bělošský záchod. Proč? Protože se báli jejich odlišnosti. Jedná mladá slečna se ovšem tohle s pomocí několika pomocných sil a s obrovskou dávkou obezřetnosti rozhodne změnit.
Příběhu nechybí dojemné, napínavé ani nepochopitelné momenty a já si jí užívala. Vůbec mi nevadilo, že jsem předtím viděla film – bylo to, jako kdybych ho ani vůbec neviděla, tak moc se mi to líbilo a pohltilo mě to. Nevím, čím si mě kniha nejvíce dostala. Možná tou upřímnosti. Tou nespravedlností, s jakou se černoši museli potýkat. Tím naprosto výjimečným příběhem, který si u mě v srdci našel místo.
Only ever yours – Louise O’Neill
Dystopické světy jsou mnohdy dosti děsivé. Ale co když se jeden svět z mnoha existujících dystopických knih stane skutečností? Něco vám povím – kdyby se to opravdu stalo, tak bych rozhodně nechtěla, aby to byl svět z knihy Only Ever Yours. Debutový román spisovatelky Louise O’Neill se věnuje příběhu, v němž jsou dívky brány pouze jako méněcenné nástroje mužů. Šestnáct let navštěvují školu, která ovšem nemá stejná pravidla, na něž jsme zvyklí. Ne, v této škole se dívky místo matematiky a jazyků učí, jak být stále krásné a jak mají plnit každý požadavek muže.
Kniha byla tak moc zvrácená, až se mi líbila. Nevím, jak přesně to mám vysvětlit. Po většinu čtení budete mít neustále husí kůži, protože to, co se děje v tomto světě… je hrozné. Dokonalost si vybírá své daně.
More than this – Patrick Ness
Zkuste si představit situaci, kdy byste se po smrti probudili. Kdyby po smrti opravdu existoval „nový život“. Ovšem ve světe, který je vám naprosto nepochopitelný. Ve světě, kde byste žili na opuštěné planetě Zemi. Sami.
Patrick Ness dokázal napsat mrazivý rozsáhlý příběh, který má větší poselství, než si kdo uvědomí. Hlavní hrdina Seth později zjišťuje, jak moc je tento „svět po smrti“ opravdovější než současný život. Naskýtá se tu mnoho otázek – proč na světě tedy nikdo není? Co má vlastně za úkol? První je jasný – přežít. A to i v případě, že je po smrti.
Room – Emma Donoghue
Pětiletý Jack nikdy necítil čerstvou trávu pokrytou ranní rosou pod nohama. Nikdy neslyšel zpěv ptáků, kteří se po zimě probouzejí. Nikdy si ani nezahrál na hřišti s ostatními dětmi. On se vlastně nikdy s jinými dětmi nesetkal. Se svojí mámou totiž od narození žije v jednom jediném pokoji, který pro něj představuje celý svět.
Úžasné psychologické drama, které vás pohltí a nepustí, dokud nebudete mít dočtenou knihu. S charaktery budete doslova dýchat, budou vás rozesmutňovat, štvát a budete se s nimi radovat, to vám říkám z vlastní zkušenosti. Kniha Room je skutečně vynikajícím dílem a jednou z mála knih, kdy vám počet stránek prozradí, že vše se nevyřeší tak hladce. Knihu jsem si užila od začátku do konce a jediné, co můžu říct, je tohle – tahle kniha se řadí mezi ty nejlepší knihy, co jsem kdy četla. Bezpochyby.
A monster calls – Patrick Ness, Siobhan Dowd
Conor mívá každou noc noční můru. Každou noc od té doby, kdy jeho mámě diagnostikovali rakovinu. Nyní se k nočním můrám ale přidalo i něco jiného. Každou noc, přesně ve 12:07, kdy se probudí s hrůzou z noční můry, se mu zjeví monstrum. Není to ovšem monstrum ze snu. Ne, tohle monstrum je stvořené ze starého tisu, který odjakživa stával u jejich domu. Úkolem tohoto monstra je povědět Conorovi tři příběhy. A co za to musí udělat Conor?
Povědět mu čtvrtý.
Co je snem, a co se stává realitou?
Patrick Ness s nápadem Siobhan Dowd dokázal napsat velice pozoruhodný příběh. Musím říct, že takový příběh jsem ještě nikdy, NIKDY nečetla. Knihu jsem měla přečtenou za dva dny, protože si mě jakýmsi způsobem upoutala tak, abych jí četla co nejrychleji až do konce. Ukazuje nám, jak důležité je vážit si svých bližních. Jak důležité je říct pravdu. A možná v tom je ten příběh tak moc kouzelný a zvláštní.
Everything I never told you – Celeste Ng
Přehnané požadavky, naděje a nátlak mohou být pro lidskou psychiku až děsivě nebezpečné. Obzvláště na psychice dospívajícího dítěte, které si nepřeje nic jiného, než aby si o svém osudu rozhodlo samo. To se ovšem v případě rodiny Leeových nestane.
Výborná kniha od (mně neznámé) spisovatelky si rozhodně zaslouží vysoké místo na mém žebříčku nejlepších knih. Kniha mě naprosto odrovnala – čekala jsem, že to bude prvoplánová detektivka s vrahem, který byl zřejmý už na začátku – nebo přesněji řečeno s vrahem, kterého byste na začátku knihy vůbec netipovali jako vraha. Znáte tyto typy knih, je to tak? Everything I Never Told You je ovšem něco úplně jiného. Ukazuje nám totiž, jak moc může člověka zničit neúměrný tlak na jeho vlastní osobu. Jak moc může člověka zničit touha po dokonalosti.
A toto je konec mých seznamů nejlepších knih! Pokud jste i vy četli něco, co vás za tento rok ohromilo, překvapilo nebo zklamalo, neváhejte a pište do komentářů!
zdroj – náhledový obrázek:
lisadalenorton.com
