Malíř Jaroslav Valečka ve svých obrazech propojuje severočeskou krajinu, vzpomínky z dětství, vesnické legendy, požáry i černý humor. V novém rozhovoru pro Czechmag mluví o nelehkých začátcích, cenách současného umění, padělcích, umělé inteligenci i o příbězích, které stojí za jeho obrazy. Navštívili jsme ho přímo v pražském ateliéru jen několik dní před výstavou Paměti pyromana.
Jaroslav Valečka patří k výrazným českým malířům své generace. Narodil se v roce 1972 v Praze, část dětství ale strávil v Lísce v Lužických horách. Právě severočeská krajina a její pohnutá historie se později staly jedním z nejdůležitějších zdrojů jeho tvorby. V letech 1991 až 1998 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze a během studií absolvoval také pobyty v Německu, Nizozemsku a Norsku.
Jeho dnešní pozice přitom rozhodně nevznikla přes noc. V rozhovoru vzpomíná, že svůj první obraz prodal za tři tisíce korun. Po škole si přivydělával opravováním kol nebo prací na archeologických vykopávkách a několik let trvalo, než se mohl začít živit pouze malováním. Dnes jsou jeho díla zastoupena ve veřejných i soukromých sbírkách a opakovaně se objevila také v aukcích Sotheby’s.
Samotné malování podle Valečky nezačíná rovnou na velkém plátně. Nejprve vzniká kresba a menší obraz, na kterém si zkouší kompozici a barevnost. Teprve pokud funguje, přenese motiv do většího formátu. Ani potom ale není úspěch jistý. Část obrazů vůbec nepustí z ateliéru.
„Umět odejít od obrazu je vlastně to úplně nejtěžší na malování,“ říká v rozhovoru. Při pohledu na své starší práce podle něj navíc stále vidí věci, které by dnes udělal jinak. Do obrazu se ale nepromítá jen technika nebo kompozice. Za nejdůležitější považuje emocionální rovinu a náladu, ve které dílo vzniká.
Příběhy, které jsou někde mezi realitou a legendou
Pro Valečkovu tvorbu jsou typické temné krajiny, podivné události, vesnické legendy a motivy ze severních Čech. Řada z nich má přitom základ ve skutečných příbězích.
Jedním z nejvýraznějších je historka o kradeném dřevě. Muž, kterému sousedka opakovaně brala polena, do několika z nich navrtal otvory a ukryl staré patrony. Když s nimi sousedka zatopila, výbuch poškodil komín. Právě tento příběh se stal inspirací pro obraz Komín a zároveň jedním z hlavních motivů nové výstavy.
Jiný obraz vznikl ze vzpomínky na archeologické vykopávky. Valečka tehdy pomáhal odkrývat starý německý hřbitov a u ostatků mladé ženy narazil na téměř neporušené voskové květiny ve vlasech. Kontrast zachovaných květin a rozpadlých ostatků později popsal jako zvláštní spojení poezie a brutality.
Inspiraci ale hledá i daleko od severních Čech. Letos strávil delší dobu v Číně, kde vystavoval v pekingské CCC Gallery a také maloval. Tamní krajina, mlhy i tradiční čínské malířství se podle něj propsaly do několika novějších prací. Přesto se i po cestách do zahraničí vrací především k českému prostředí a příběhům, které důvěrně zná.
V rozhovoru dojde také na fungování trhu s uměním, vysoké provize galerií, padělky, cenu začínajících autorů nebo roli marketingu při budování uměleckých hvězd. Valečka mluví i o současném umění a umělé inteligenci, od které podle něj nelze očekávat to nejpodstatnější – vlastní životní zkušenost, emoci a individuální pohled na svět.
Celý rozhovor s Jaroslavem Valečkou si můžete pustit ve videu níže.
Paměti pyromana na Novoměstské radnici
Na vlastní oči lze Valečkovy nejnovější práce vidět na výstavě Paměti pyromana, která probíhá od 7. do 25. října 2026 v Galerii ve věži Novoměstské radnice v Praze.
Výstava představuje především obrazy z posledních dvou let inspirované skutečnými událostmi, vzpomínkami a vesnickými historkami, ve kterých se obyčejná každodennost během okamžiku mění v katastrofu, temnou grotesku nebo novodobou legendu. Výraznou roli tentokrát hraje oheň – jako ničivý živel, náhoda, trest i prostředek černého humoru.
Vedle ústředního obrazu Komín se návštěvníci mohou těšit také na krajiny a figurální práce. Výstava je otevřena od úterý do neděle od 10 do 18 hodin. Komentované prohlídky s doprovodným programem jsou naplánované na 13. a 22. října vždy od 17 hodin.
