V době karantény většina z nás sedí doma a nemá do čeho takzvaně píchnout. Stojíme u okna a pozorujeme venku ptáky. Netflix už jsme viděli celý dvakrát a HBO GO nemáme předplacený…
Co zkusit dojít k takové té velké dřevěné věci, která vypadá jako šatní skříň, ale šatní skříň to není, a zkusit z ní něco vyndat? Něco čemu naši předkové říkali kniha. Rozhodl jsem se vám představit svůj subjektivní seznam 10 nejlepších antiutopických románů, ať máte co si v karanténě číst.
George Orwell – 1984
Prvním tipem je dílo anglického spisovatele George Orwella, který zobrazuje svět, v němž vládne absolutní moc, kterou živí neustálá válka mezi třemi kontinentálními mocnostmi. Společnosti vládne Strana a cokoli proti myšlenkám Strany je krutě trestáno. Být individuální se stává zločinem. Pokud vám při čtení tohoto románu nehráblo u maturity, tak vám hrábne teď.
Richard Matheson – Já, Legenda
Já, Legenda je dílo amerického spisovatele s norskými kořeny Richarda Mathesona. Mnozí z vás jistě znají filmovou adaptaci s tvrďákem Willem Smithem, kde chodí se svou psí fenkou sám po New Yorku a seká hlavy zombíkům. Mathenson v díle skloubil upírské téma a téma apokalypsy způsobené epidemií. Ne, nejednalo se o koronavirus, nebojte.
Herbert George Wells – Válka světů
Wells jako jeden z prvních spisovatelů zpracoval téma popisující invazi mimozemské rasy na naší planetu. Příběh je zasazen do období konce 19. století a popisuje invazi mimozemšťanů z Marsu. Příběh začíná pozváním bezejmenného vypravěče do observatoře, kde je svědkem podivuhodné exploze. Exploze svět, tak jak byl doposud znám, změní. Kniha byla také několikrát zfilmována. Naposled se hlavní role ve filmové adaptaci chopil ten chlápek, co hraje v Mission Impossible.
Dmitry Glukhovsky – Metro 2033
Příběh vypráví o postavě jménem Arťom, který žije se svým pěstounem ve spletitém labyrintu moskevského metra, na jediném místě na světě, kde je lidstvo po jaderné válce schopné alespoň zčásti přežívat. Jednotlivá lidská společenství živoří v šachtách metra, kde co stanice, to zvláštní komunita, jakýsi mikrostát se všemi svými ctnostmi a nešvary, které známe z každodenního života na zemském povrchu. Dílo bylo oceněno prestižní evropskou cenou ESFS Awards Eurocon jako nejlepší literární debut roku 2007. Navíc také posloužilo jako předloha pro veleúspěšnou herní sérii Metro 2033.
Ray Bradbury – 451 stupňů Fahrenheita
Jeden z nejznámějších románů spisovatele Raye Bradburyho popisuje antiutopickou vizi budoucnosti, kde vítězí technologie a povrchní kultura masových médií. Lidé v této společnosti se již o sebe vzájemně nezajímají, namísto toho utíkají do svého virtuálního světa. Hlavním hrdinou je požárník Guy Montag. Požárníci se v příběhu vykašlali na hašení požárů a místo toho vyhledávají nelegální přechovavatele knih a vypalují jejich knihovny, často i celé domy. Sranda. 451 stupňů Fahrenheita (232,8 °C) je teplota, při které se papír vznítí a hoří.
Stephen King – Svědectví
Syrový postapokalyptický román Stephena Kinga je řazený k autorovým nejlepším dílům. Rozehrává v něm již mnohokrát zpracované téma boje s katastrofální epidemií nevyléčitelné nakažlivé choroby, která má zde podobu “superchřipky”, vyvinuté ve vojenských laboratořích. Ve světě nastává boj o moc mezi přeživšími. Nejedná se o typický horror z dílny Stephena Kinga, ale i přes to všechno vás vtáhne do děje a nepustí do doby, než dočtete poslední slovo. V současné chvíli se jedná o naprosto vhodné dílo, které stojí za to si přečíst. Každopádně na vlastní nebezpečí.
Miroslav Žamboch – Zakuti v oceli
Svět tvoří pustina, pustina zamořená chemickými, genetickými a radioaktivními jedy. Čtyři století po globální válce ji lidé chtějí zpět, potřebují víc zdrojů, surovin, víc prostoru k životu. Kromě zamoření jim v tom však brání pohrobci Staré války – postupně se rozpadající, ale stále aktivní autonomní bojové stroje a s časem degradující válečné umělé inteligence.
Max Brooks – Světová válka Z
Další z mnoha románů, které se dočkaly úspěšného filmového zpracování. Každopádně Světová válka Z není klasický horror se zombíkama, ale kniha s velmi realistickou kulisou, připomínající například dílo Stephena Kinga. Epidemie zombie začíná v Číně, kde na několika odlehlých místech dochází k propuknutí neznámé nemoci. Z Číny se pak rozšíří nekontrolovatelně do celého světa. Max Brooks vytvořil propracovanou vizi – od zastíracích manévrů vlád přes šíření epidemie až po konkrétní osudy jednotlivců. Něco vám to připomíná?
Thomas More – Utopie
Historický román, který byl napsán již v šestnáctém století. Kniha se rozvíjí ve dvou rovinách, kde v jedné kritizuje společnost a v druhé spekuluje o ideálním světě. Vzorem pro takový svět je právě fiktivní ostrov Utopia, jejímž předobrazem byla Anglie. Utopisté žijí v hojnosti, bez výjimky likvidují příživníky, žijí šťastně, skromně a prostě – navštěvují společné jídelny, společně obdělávají půdu a konají řemeslné práce. No, prostě ideálka.
Karel Čapek – Továrna na absolutno
Jedno z nejznámějších děl jednoho z nejznámějších českých autorů. Karel Čapek své první antiutopické dílo nejprve vydával pouze jako fejetony v Lidových novinách. Teprve až v roce 1922 se dočkalo knižního zpracování. Dílo mělo ve své době spoustu kritiků, kteří mu vyčítali, že se nejedná o román se souvislým dějem. Děj románu líčí události kolem vynálezu zvláštního karburátoru, který dokonalým spalováním hmoty uvolňuje nejen elektrony, ale i tajemné všeovládající absolutno – boha.