Trend digitálního nomádství raketově roste a s nastupující generací mileniánů mají zaměstavatelé stále větší problémy udržet pracující v jedné kanceláři po 12 měsíců. Chceme častěji cestovat a práce na dálku se tak objevuje na našich seznamech požadavků. Spojení práce a cestování zní fajn, ale má velký přesah. O tom, jaké to je a jak vnímá digitální nomádství jako životní styl se rozepsal Martin Rosulek. Načerpejte inspiraci z pohledu digitálního nomáda, který je od roku 2011 na cestách a aktivně bloguje na DigitalniNomadstvi.cz.

Ve kterých zemí jsi jako digitální nomád byl a kterými všemi jazyky hovoříš? Považuješ za důležité naučit se jazyk dané země, ve které se zrovna nacházíš?

Strávil jsem téměř rok v Austrálii, ale tam jsem standardně pracoval na místě a u toho studoval. Měl jsem nějaké malé online projekty, ale to bylo hodně v začátcích. Obrovská zkušenost byla cesta do Kanady na working holiday víza, kde jsem strávil celý rok a pracoval jsem nejen na místě pro kanadského zaměstnavatele, ale také na dálku, pro české klienty – to už bylo hodně intenzivní. Od té doby se aktivněji cestovatelsky přesouvám, následovalo 5 měsíců v Latinské Americe, 3+3 měsíce v Asii a Indonésii, 2 měsíce v Maroku. Snažím se vždy mluvit lokálním jazykem, Latinská Amerika je skvělá, tam se člověk domluví téměř všude španělsky, Asie je na toto obtížná, protože každá země má jiný jazyk. V Thajsku sice rozumí anglicky poměrně dobře, ale pokud člověk mluví místním jazykem, má to jen výhody. Lidé jsou otevřenější. Než jsme odjížděli s přátelkyní do Maroka, učili jsme se pomocí YouTube základní fráze arabštiny. Mluvit místním jazykem považuju za něco, s čím bychom určitě měli pracovat, vždyť to jsme my, kdo zavítá do “jejich” země 😉

Co jako nomád získáváš z pobytu v dané zemi, kde žiješ?

Vstup do nového prostředí, ideálně neznámého, je pro mě nejhodnotnější. Začínám se opět učit a poznávat, nejen to, co je kolem mě, ale také sám sebe, jak reaguju na jiné prostředí a vlivy. Podněcuje to moji kreativitu i aktivitu, doslova 🙂 To mi pomáhá profesně i osobnostně. Zároveň poznávám, jak žijou lidé v jiných koutech světa, dostávám se ze své osobní a společenské bubliny. Uvědomuji si stále silněji, že jsme jako lidé velmi ovlivněni prostředím, ve kterém žijeme a kde vyrůstáme. Tím, že mohu takto nahlédnout, jak lidé žíjí a tráví svůj čas v jiných zemích, mi pomáhá uvědomit si, jaké jsou pro mě správné priority, co v životě chci a čeho bych se raději měl vyhnout. Rád proto zůstávám v zemích delší dobu, rok v Kanadě a Austrálii byl perfektní. Měsíční pobyty jsou také fajn, delší jsou lepší, za týden se toho naopak člověk moc nedozví. Rád jezdím tam, kde jsem ještě nebyl, v tomto roce jsem zkusil Kanárské ostrovy a překvapila mě rozmanitost ostrova Gran Canaria. Na jednom ostrově najdete pláže, písečné duny, možnost surfování, trekingu, poznávání vulkanických kráterů, můžete jezdit na kole, chillovat v kavárničkách, pařit venku na ulici, plavit se na lodi a kotvit v malebných přístavech,… Na konci roku 2016 jsem strávil 2 měsíce na Bali a bylo moc zajímavé nahlédnout do jejich všedního dne plného ceremonií a pravda – proloženého částečnou honbou a hladem za větším turismem. V únoru 2017 jsme odletěli do Panamy a pomalu jsme se přesouvali přes Kolumbii, Ekvádor, Peru až jsme skončili v srpnu v Bolívii. Neuvěřitelných 6 měsíců v Jižní Americe!

A co může daná země získat od tebe?

To je zajímavá otázka a jsem rád, že ji pokládáš, protože se o ní moc nemluví. V zemích jako je Asie a Latinská Amerika je pro místní téměř nemožné, aby si koupili letenku a přilétli do Evropy na pár týdnů či měsíců na nějaký výlet. Rádi si tedy povídají o tom, jaké to tam v Evropě vlastně je a jak nám to tam funguje a co nám naopak nefunguje. Když si povídám s místními, snažím se jim rozšířit možnosti, jaké mají, ukázat cesty, o kterých možná ještě nepřemýšleli. S místním týpkem, zaměstnancem z coworkingu (říkáte si, že ten je za vodou, ale i zaměstnanci coworkingů v destinacích jako je Bali finančně zápasí), jsme dlouho probírali možnost vycestování do zahraničí a získání práce. Přestože mají internet, mnozí jsou lapeni ve společenské náladě, že “je to těžké a nemožné” a je lepší zůstat vlastně tam, kde jsou a nikam se nehrnout. Někdy rád podpořím potulného prodejce, pokud cítím, že je to tak dobře. Mnohem častěji si dnes s nimi povídám a doporučuji jim, jak se odlišit od konkurence, dělat něco trochu jinak. Když potkáte za den 12 stejných prodejců s náramky, říkáte si, proč to všichni dělají stejně? Přestože si s nimi často povídám o prodejních technikách, nechci je učit, jak prodávat lépe, spíše se snažím, aby porozuměli, jak se v jejich krajině cítíme, co nám mohou nabídnout, co hledáme. Komunikace a spojení lidí je podle mě to, co posouvá svět výrazně kupředu.

Je podle tebe cílem digitálního nomáda cestovat levně a vydělávat více?

To určitě ne, o tom přece život není. Pokud už budeme povídat o penězích, ty by měly být jen prostředkem když už. Cílem každého asi bude trochu něco jiného, někdo to nazývá štěstí, jiný vnitřní spokojenost, naplnění smyslu života, atp. Já postupně směřuji k tomu, abych cítil větší a větší naplnění v činnostech, které dělám 24 hodin denně. To mě osobně naplňuje štěstím, pohodou a vnitřním klidem. Cestování je pro mě důležité, to určitě a v současné chvíli potřebuji určité peníze, abych mohl pokračovat na své cestě. Digitální nomádství ale podle mě není o tom cestovat levně a vydělávat si online. Okey, vydělávat si online je super fajnový a pokud člověk dokáže cestovat low-cost, pak to je parádní kombinace. Ale směřuje to ke štěstí a životnímu naplnění? Může, ale i nemusí. To už záleží právě na tom, co děláme za činnosti a čím že to plníme náš den. 

A jaký je tvůj recept, jak tento cíl dosáhnout?

Poznat, co nám dělá radost, kdy se cítíme ve flow a najít si čas rozvíjet tyto činnosti a vyplňovat jimi svůj den. Finanční jistota je důležitá, ale nesmíme skončit v krysím závodě, kdy se honíme za odpracovanými hodinami, protože nám dají více peněz (které zase utratíme). Myslím, že je potřeba najít si čas o takových věcech hodně přemýšlet. Vidím, že spousta lidí je pracovně tak zaneprázdněna, že přijdou domů a jsou unavení si udělat jenom večeři. A víkend na přemýšlení prostě nestačí, musíme s takovými myšlenkami pracovat každý den.

Vybíráš si destinace podle toho, zda tam je sezóna či mimo sezóna?

Malinko ano a musím přiznat, že spíše cestuji mimo sezónu. Pravda je, že počasí se mi zdá lepší v sezóně, ale na druhou stranu, když budu konkrétně mluvit např. o Thajsku, tak sezóna znamená obrovské množství turistů, zvýšené ceny a velký ruch. Thajské deště v září a říjnu ještě nejsou takovým strašákem (pravda, moře je více rozbouřené a longtail loďky nejezdí ke všem ostrovům a šnorchlování s potápěním nemají tak dobrou viditelnost). Na Bali v listopadu a prosinci je to s deštěm také snesitelné. Je potřeba zde pracovat s myšlenkou, že prostě člověk nejede na týden na dovolenou, jsme tu měsíc nebo dva, takže když prší, tak jdeme pracovat a výlet odložíme na další den (protože prostě můžeme).

Kde nejraději pracuješ?

Rád to střídám, postupně jsem toto na sobě objevil. Měl jsem období, kdy jsem pracoval dlouho v coworkingách, ale pak jsem to musel zaměnit za kavárny, jindy za jednoduchý pokoj. Blogové články rád teď píšu ve vlaku na cestách, jednoduché maily se dají vyřizovat odkudkoli, klidně z lobby či společenské místnosti hostelu, tvrdou práci si nechávám do kavárny, kde mám čas anebo coworku.

Kde ve světě jsi našel nejlepší co-working? Jaké to bylo?

Nejlépe na mě zatím zapůsobil coworking KoHub na Koh Lantě v období mimo sezónu. Ani v Dojo Bali se mi nelíbilo tak jako v KoHubu. Není to o tom, jak to tam vypadá, ale o tom, jaká se tam vytvoří komunita lidí – nejen organizátorů a event lidiček, ale především nomádů, kteří si vzájemně padnou do noty. Pravda je, že se destinace (zvyšující se turismus) i samotné coworkingy velmi dynamicky proměňují a už dnes jsou rozdílné reference a názory klidně na stejný coworking ale v období mimosezónu a sezónu.

Z čeho je tvůj hlavní nomádský příjem? A v kterých činnostech trávíš nejvíce času?

Dříve to byla práce pro klienty, a to konkrétní online marketing (SEO, copywriting, lead generation). V poslední době je to zejména affiliate z oblasti cestování a módy. Velkou energii jsem v druhé půlce roku 2016 věnoval psaní knihy Digitální nomád. Ta pojednává o tom, jak se připravit na cestu digitálního nomádství, značná část se věnuje právě možnostem výdělkům na cestách a výdělkům online. Krok po kroku zde rozebírám, jak překonat strach, zorganizovat si úřední i osobní záležitosti, připravit se na odlet, jaké možnosti a způsoby práce online existují, co nomádi nejčastěji dělají, jaké nástroje a vybavení budete potřebovat, jak si vytvořit online kancelář a pracovat s myšlenkou polo-pasivního příjmu.

Když jsem v Čechách, tak hodně přednáším, osobní kontakt mám velmi rád a doslova mě to nabíjí. Stále více konzultuji podnikatelské ideje, možnosti a realizaci práce na dálku a marketingovou strategii pro online projekty, to nejčastěji přes skype vzhledem k nevyzpytatelným destinačním přechodům. Pravda, že se nyní trochu posouvám také do technologií, tedy jak využít inovativní technologie a nástroje k tomu, aby podnikání fungovalo efektivněji.

Pracuješ jako nomád vždy na tom, co tě baví? Bylo to tak od začátku?

Upřímně, řada mých činností, které dělám, mě 100% nenaplňuje. Postupně se je snažím odstraňovat ze svého dne, ať už tím, že je dělat vůbec nebudu anebo je budu delegovat. Za důležité považuju, aby to, co dělám, mě celkově naplňovalo a těšilo. Myslím, že vždy v našich činnostech budeme objevovat dílčí části, které nás nebaví. To je v pořádku. Čeho bychom se měli ale vyvarovat, je to, že děláme práci, která nás nenaplňuje a směřujeme se v životě někam, kde nevidíme svůj potenciál a smysl života. Já toto aktuálně prožívám v oblasti marketingu, cítím, jak se posouvám, marketing mě aktuálně živí, ale nechci být markeťákem. Baví mě sdílení příběhů a předávání zkušeností, stále více konzultuji a přednáším. Určitě budu pokračovat v psaní, to je moje velká vášeň. Hodně mě naplňuje inspirovat a pomáhat lidem na jejich cestě k úspěchu, nacházení smyslu a vášně života i vnitřního štěstí.

Článek je reklamní sdělení

Zanechat komentář

avatar

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.