Minulý (trochu delší) víkend, od 23. do 26. listopadu, se konala v Uherském Hradišti přehlídka UK/UH zaměřená na britskou kulturu a britský film. Mimo filmů festival nabídl výstavy, koncerty, ale třeba také bleší trh či specializovaný oběd.
Bohužel jsem měla možnost navštívit UK/UH pouze na víkendové dny, ale i pokud by člověk přijel pouze na jeden den, nelitoval by. Program byl poměrně pestrý, a tím, že probíhal pouze v jednom kině, tak odpadlo typické festivalové dilema, na který film jít a otázka, “zda se vůbec na něj dostanu”.
Letošním hlavním hostem byla severoirská djská legenda hlásající heslo “one love” Terri Hooley, kterého díky jeho výšce nebylo možné v Hradišti přehlédnout. Výjimečně vtipný a milý host nejenže uvedl spřízněný snímek, ale také poctivě navštěvoval většinu projekcí, a tak s ním mohli návštěvníci naprosto běžně konverzovat. Zlatým hřebem jeho aktivit v “srdci Slovácka” však byl sobotní dj set, při kterém se klubem Mír nenesl jen punk, ale i reggae či klasické songy od Cure či Davida Bowieho. Předcházel mu ale jiný silný zážitek, a to U2 revival band, vesnický bizár par excellence (a to si myslím, že vydržím mnohé).
Filmů jsem za dva dny shlédla sedm, od každého tématu trochu, i když stěžejním spojovacím prvkem byly severoirské Troubles (česky Nepokoje), občanský konflikt, který se odehrál mezi lety 1968 až 1998. Ačkoliv tato část dějin není u nás příliš známá, je o ní natočeno poměrně mnoho filmů, a každý zde uváděný se na problematiku díval z trochu jiného úhlu. Klíčovým prvkem však mělo být, že se jednalo o filmy natočené britskými režiséry.
Zahajovací Hra na pláč byla v tomto ohledu výjimkou. Celosvětově známý snímek s proslulým twistem celou přehlídku v páteční podvečer otevřel, a i přes svou proslulost se našlo mnoho diváků, pro které to bylo první setkání s ním. Pro ty, kteří film již znali, byl naopak zážitek vidět jej s lidmi, které twist překvapil, ač jsme se shodli, že s odstupem nikoho z nás úplně tolik nebavil.
Naopak nejsilnějším zážitkem byl pro mě film ‘71 Yanna Demange, jeden z posledních příspěvků k problematice Troubles. Stísňující a fyzicky velmi nepříjemný film zanechal nejednoho diváka bez dechu po celou svou stopáž a ještě notnou chvíli po závěrečných titulcích. Intenzitou filmového prožití se mu mohl rovnat pouze Hlad, snímek zachycující osudy tzv. Hunger strikers, v 80. letech, jehož část jsem si dala jako bonus nakonec.
Jediná věc, která celé přehlídce bohužel chyběla byl dostatek diváků. Neříkám, že by nebylo příjemné vždy najít ta nejlepší místa minutu před začátkem a nečekat fronty, atmosféra byla také více než přátelská, avšak myslím si, že přehlídce by slušelo více návštěvníků,kteří by si zakoupili akreditaci, a tím by vznikla ještě pospolitější atmosféra.
Příští rok se můžeme těšit na téma Monarchy in the UK, snad více diváků a stejně přátelskou atmosférou. Ještě předtím se ale v Hradišti v létě uskuteční již 44. Letní filmová škola.
