Recenze: Samey – XYZ

Po téměř dvou letech přichází Samey se svojí druhou sólovou deskou, zvanou “XYZ”. Člen košické Haha Crew vypustil svoji novinku v první školní den a konečně tak zaplnil přehrávače všech fanoušků, kteří dlouho avizovanou desku již netrpělivě očekávali. Od releasu debutového počinu “Mama Neviem Kedy Prídem Domov” jsme mohli autora zastihnout spíše sporadicky, a proto je XYZ předmětem obrovské pozornosti a očekávání. Jakou cestu autor za poslední měsíce ušel, jakého progresu dosáhl a především, jak se XYZ povedlo, se dozvíte v následující recenzi.

Samuel Sadiv, uměleckým jménem Samey je jedním z nejvýraznějších autorů moderní rapové vlny, kterou přinesla košická Haha Crew před více jak pěti lety. Movement, který odstartovala v roce 2013 skladba “Rap a Móda” a v následujícím roce umocnila deska “Vlna”, by se dal s odstupem času označit za jistý milník novodobé slovenské rapové scény. Podle zaběhlých zákonitostí a nátury rapových posluchačů v československých končinách se přirozeně tato vlna setkala s obrovskou porcí kritiky, jejíž neutuchající několikaletý přísun přisoudil košické senzaci přízvisko “kontroverzní”. Nicméně asi nebudu daleko od pravdy, když v aktuální situaci označím tento přídomek za již téměř neexistující. Samey totiž v rámci dlouholetého autorského vývoje dokazuje, že je mu právem přisuzován jeden z vůdčích spotů nadcházející rapové generace. Na to koneckonců nesčetněkrát poukázal i Ego a možná je to právě Mikovo “mentorství” a přijetí členů HHC pod svá křídla, které zapříčinilo to, že scéna začala košické interprety vnímat v daleko serióznějším měřítku. O nepopiratelných autorových tvůrčích dovednostech koneckonců pojednávala i Samova debutová deska a několik featuringů na projektech jeho rapových kolegů a vrstevníků. Ve výsledku tak nelze popřít fakt, že Samey se i vzhledem k jeho veliké oblíbenosti mezi fanoušky skutečně stává rapovým hlasem této generace.

O tomto tvrzení nás má přesvědčit novinka XYZ, která přináší celkem 9 skladeb, tvořících dohromady (bez jedné minuty) celou půlhodinu poslechu. V médiích se často ve spojitosti s XYZ mluví jako o EP, o čemž vypovídá i počet skladeb tohoto počinu, já bych však pro účely této recenze zůstal u pojmu “album”. Na rozdíl od počtu skladeb, kde by si asi fanoušek po dvouletém čekání dokázal představit o něco vyšší číslo, poskytuje XYZ velký prostor pro hosty. Nachází se zde očekávané zastoupení členů F*CK THEM labelu a několika dalších jmen. Výsledný featuring list tak je sestaven z již osvědčených jmen: Dalyb, Zayo, Ego, Yzomandias, Saul, které rozšiřují překvapení v podání Gleba, Bena Cristovaa a talentovaného Taomiho. Podstatnou složkou, která zůstala od debutové desky neměnná, je i master v podání Vlado Mellera.

Na první pohled působí album sympaticky minimalistickým dojmem. Tohle příznačné označení platí jednak pro jednoduchý, leč atmosferický černobílý motiv coveru zachycující autora, tak i samotné názvy všech skladeb. Prvotně navozený pocit “jednoduchosti” rozvíjí koneckonců i počet devíti skladeb, nicméně výsledný koncept desky mluví jasně o opaku. XYZ je totiž konceptuálně mistrovsky zvládnutým dílem, které působí od první skladby až dokonce jednotně, pevně a nenarušuje, byť jen na sekundu, celou poslechovou linii. Ta i přes svoji kratší formu poskytuje velikou porci rozmanitosti a různorodosti, která však utváří ucelený zážitek a nenarušuje tak nastolenou atmosféru.

Upřímnost, sebejistota, odhodlanost, sebereflexe, nadhled a maximální kladení důrazu na osobitost v textech.

Těmito několika málo slovy lze popsat Sameye, který prezentuje sebe samotného v novém, daleko serióznějším a především sebejistějším kabátě. Tento jev s sebou přináší největší progres od desky MNKPD, jelikož Sameyův přednes díky tomu doznal mnoha změn. Ty se ihned ze startu prokazují prostřednictvím autorovy daleko tvrdší a hrubší flow, která dodává XYZ striktní a upřímný charakter. Hlubší hlasová podoba jde ruku v ruce se zvukovými kulisami, které jsou zamlženy ve velice hutné atmosféře, kde hrají hlavní roli melancholie, tvrdé basy či občasná posmutnělá melodičnost. Znatelně tak autor přechází do rapovějších poloh, ve kterých vyniká, ale samozřejmě, sem tam se nezapomene svézt i na hudebnějších vlnách. Podobně, jako ze Zayova debutu, jde ve finále i z XYZ cítit přítomnost Nuriho producentského rukopisu, jenž dokazuje fakt, že je tento talent obdařen nebývalou dávkou tvořivosti a především velikou porcí vnímavosti a souznění se svými kolegy.

Nelze opomenout poměrně obsáhlou tématiku desky a její časté hluboké zpracování. Samey tak plně prokazuje svoje vypravěčské schopnosti a sám si uvědomuje přisuzované postavení na scéně: “Šesť rokov späť to zmenila Rap & Móda, nová škola, som jej vodca, hold up” (Doba). Autor se nebojí rozpovídat o nejpalčivějších kapitolách života a všech jeho strastí, čímž prokazuje svojí autorskou i osobní vyzrálost. Úvodní track “ferrari mindset“, je obrazem autorových nejvyšších ambic, sebejistoty, energie, mnoha nabytých uvědomění a názorů: “Pamätaj si, som stále s vami dole, aj keď som niekedy hore na stagei”. “Ruky” jsou ekvivalentem věrnosti a vztahů se svými homies, kteří stáli Samovi po boku od samého začátku a nyní s ním sklízí sladké ovoce slávy a úspěchu. V rámci těchto obdobně “rapověji” pojatých tracků vystupuje i “lotus” se Saulem na refrénu a Zayem v druhé části. Za mě však nejvíce boduje skladba “!” s Glebem, kterou bych se nebál zařadit mezi jednu z dosavadních top skladeb autorovy tvorby. Může za to kombinace striktních real talks, nadhledu a údernosti nejen slova, ale i chytlavého oldschoolově laděného kopavého beatu, proto vykřičník. Skladba pojednává o pevném utřídění priorit v životě, jasně vyhrazených názorech, přijetích životních lekcí, plynoucích ponaučeních a poselstvích. Právě odsud pochází jedny z nejhodnotnějších bars desky:

“Nepotrebujem napiť sa, Nepotrebujem ani gram Ani do klipu nabiť zbraň
Nepotrebujem Rafy, ani kerky, ani love, aby som bol deťom za príklad, Nepotrebujem nič, len pravdivosť, lebo svet nemá pravdy dosť
Márnivosť, muži chcú nový voz, Benz, ten starý im je malý
Mne stačí na oblohe malý voz”

Na podobné vlně kvality se nese i život reflektující skladba “doba“, kterou k dokonalosti dotahuje Egův nesmírně silný a mentorsky motivující refrén (pravděpodobně nejlepší z celé desky), pojednávající o síle slova, či Dalybův jedinečný všudepřítomný flex a nekončící overtake. Jak jsem však nastínil dříve, XYZ není jen o rapu. Samey se také dle očekávání pouští do hudebnějších poloh, protkaných temnými zákoutími života, čímž poodhaluje kus svého nitra. To se děje kupříkladu na skladbě “?“, na které hostuje velice originálně Yzomandias. Otazník je metaforou nejistoty, která pramení ze strachu věřit lidem kolem sebe. “cool” patří k jedné z nejdůraznějších a nejosobitěji pojatých záležitostí, jelikož zde Sameye zastihneme jako zdatného motivátora, který varuje před těžkostmi života a jeho překážkami. Zážitek dotváří přítomnost Bena Cristovao, jenž zde naprosto exceluje a ukazuje se v nebývale emočně nabité poloze. Smutek, láska, vzpomínky, psaní lyrics jako útěk z bolesti a ohlédnutí za životní cestou vykresluje zase track “my“, jenž se i vzhledem k jeho “XXXtentacionovské” nátuře řadí z hlediska poslechu k těm vůbec nejúspěšnějším. Svému autorskému umu zase upustil Samey na téměř sedmiminutovém skitu “v korunach stromov“, jenž je realistickým ztvárněním klidu a vztahu s přírodou s proloženými básnickými verši na konci.

“V korunách stromov
Žijeme v symbióze s prírodou
V korunách stromov,
Sme s Bohom
V korunách stromov
Sadni si na konáre čerešne so mnou
Bude ti príjemne
Pri mne sa nemusíš ponáhlať s dobou”

Vzhledem ke kvalitně odvedené práci na desce je proto trochu škoda, že se tracklist nedočkal vyššího čísla. Přeci jen 9 skladeb je po dvouletém čekání poměrně málo. Nicméně nelze však opomenout fakt, že všechny skladby tvoří velice rozsáhlou kapitolu a obsahově přináší mnoho materiálu. Bohužel Samey sem tam sám sebe nachytává v mírně kontroverzních kontrastech, kdy se snaží promlouvat o skromnosti a marnivosti v životě, přičemž neopomene zmínit svoje Ferrari nebo jízdy v Mercedesu. Ale tohle budu považovat za věc vkusu a způsobu uchopení myšlenky každého z vás, podobně jako vzbuzenou kontroverzi ohledně nepopiratelné producentské inspirace u pilotní skladby “ferrari mindset”.

Samey se po dvou letech vrátil zpět, aby všem dokázal svoji autorskou dozrálost a potvrdil vysoký potenciál a ambice. Výsledná forma XYZ je tak jasným důkazem autorovy kvality, jelikož Samey prostřednictvím svých textů předává svoji moudrost mezi posluchače, kteří se s jeho texty mohou dokonale ztotožnit. A právě zde se skrývá hlavní síla autorovy desky a jeho tvorby obecně – signifikantní autorská linie, síla slova a hodnota jeho myšlenek, které mají na fanoušky velký dopad. Tuto skutečnost ještě k tomu podporují kvalitní zvukové podkresy, hluboce a procítěně zpracovaná témata a v neposlední řadě i skvěle zakomponované featuringy, ze kterých Samey těží nad rámec očekávání. Škoda, že XYZ nenabízí ještě pár skladeb navíc, deska by dostala ještě větší rozměr, vyšší hodnotu a její impact by mohl být ještě silnější. I tak se však jedná o vysoce povedené a hodnotné dílo, kterému k dokonalosti nechybí málo. XYZ jasně dokazuje, že přisuzované vůdcoství “nové školy” je oprávněné.

HODNOCENÍ: 9/10

Nejlepší skladby: !, doba, cool, ferrari mindset