Opatření kvůli koronaviru jsou pomalu rozvolňována a život začíná být takový, jaký býval. Dnes si posedíme na zahrádkách restaurací, místy můžeme sportovat i bez roušky a na zákaz volného pohybu lidí nikdo ani nepomyslí. Dokonce se nám otevírají i divadla a další kulturní prostory, které byly doposud uzavřeny. Ale můžeme to doopravdy nazývat “otevřením”?
Ministerstvo zdravotnictví si pro českou kulturní scénu připravilo doslova zkoušku ohněm. Dle plánu se budou otevírat 8. června za striktních hygienických podmínek. Povoleno bude maximálně 100 osob, což je pro představu okolo 10 % kapacity Národního divadla. Avšak nikde není definováno, zda sto diváků, nebo sto osob, čítající personál i diváky. Tím pádem by se mohlo stát, že v případě divadel bude přítomno více herců než obsazených sedadel. Hlediště ale bude zet prázdnotou tak či onak. Obsazována bude totiž každá druhá řada a vedle sebe smí sedět maximálně 3 osoby, nejlépe pokrevní příbuzní. Rovnou zapomeňte, že si během přestávky zaskočíte do bufetu pro chlebíček, a to jsem ani nezmínil, že budete sedět celou dobu v rouškách. Tím pádem diváci, kteří nosí brýle, půjdou spíše na předčítání než na drama.
Herci však roušky mít nemusí, tedy pokud zrovna stojí na jevišti. Jakmile odejdou do zákulisí, jejich komfort končí a jsou si povinni zakrýt si obličej. Aby toho nebylo málo, musí být každý vystupující negativně testován na COVID-19, a výsledky testu musí být nejdéle čtyři dny staré. Když vezmeme v potaz, že jeden test stojí okolo 1600 Kč, tak to se budou muset herci, či vedení divadla, pořádně plácnout přes kapsu, jestli mají v plánu účinkovat alespoň pár týdnů.
MeetFactory v nebezpečí
S těmito problémy se potýká i smíchovská MeetFactory. Kvůli karanténě a riziku nákazy bylo nutné poslat zpět domů zahraniční umělce a přerušit nejen spoustu divadelních představení, ale i galerijních výstav a koncertů. Jaro je pro ně vrcholem sezóny a pouze za březen přišlo toto centrum současného umění o 1,5 milionu Kč, dle slov ředitele Marka Lakomého.
Divadelní scéna se může zdát částečně nedotčena, jelikož kapacita je pouze šedesát sedadel. Avšak jak bylo zmíněno v druhém odstavci, počet sedadel se zmenší minimálně na polovinu a k tomu všemu diváci nesmí sedět vedle sebe. Za těchto podmínek není možné vystupovat a z původních čtyř premiér jsou plánovány pouhé dvě. Finanční potíže ale nezabránily zkoušení adaptace knih Serotonin napsané Michelem Houellebecqem (premiéra 14.6.) a Můj boj od Karla Ovehlo Knausgårda, kde si hlavní roli zahraje Saša Rašilov. Na první pohled zmařená sezóna bude také oživena inscenací Psí dny, která se bude konat v prostorách venkovního bazénu Barrandovských teras. “Hledáme nové cesty jak divadlo přizpůsobit této nové době a zároveň přemýšlíme, jak se těmito novými podmínkami inspirovat,” uzavírá dramaturg Matěj Samec.
Nepostihnuty nezůstaly ani galerie. Jedinou plánovanou výstavou je nyní Spiritualities: Three Contemporary Portrayals of Transcendence and Beliefs. Bohužel bude ochuzena o doprovodné programy a o smysl výstav, a to setkávání se. Kurátorky galerií Eva Riebová a Tereza Jindrová momentálně přehodnocují program, kde měla být vystavena díla zahraničních umělců. “Například v Galerii Kostka jsme měli v dubnovém i v červnovém termínu otevřít výstavy s umělci z Indie, Izraele a Slovenska,” popisuje situaci Riebová. Program byl zkrácen o dvě až tři výstavy, které se snad budou konat příští rok. Avšak i přes omezené možnosti si galerie našla způsob, jak stále fungovat. Kurátorky uvažují o digitální komunikaci například skrze již osvědčené streamování komentovaných prohlídek.
Jedním z hlavních příjmů je také hudební dramaturgie. Smíchovská továrna vydělává převážně z pronájmu prostorů pro koncerty a z jejich vstupného. Většina těchto akcí ale byla přesunuta anebo rovnou zrušena. Mezi účinkující kapely patří hlavně ty zahraniční a s uzavřením hranic nastal velký otazník, zda si cizí interpreti vůbec zahrají na tamějším pódiu. Hudební dramaturg Michal Brenner to okomentoval slovy, že museli dočasně rozpustit produkční tým a momentálně hledají lokální umělce, aby se alespoň na podzim naplnil sál fanoušky.
Doufejme, že se situace ještě více stabilizuje, opatření se zmírní a smíchovské prostory Meetfactory budou opět žít jako žily dříve. Tým továrny zůstává optimistický a hledá cesty, jak fanouškům vynahradit tuto kulturní ztrátu. I když bude situace jakákoliv, můžete se na podzim v rámci Veřejného domu čili večera setkat se představenými všech dramaturgií, kteří oznámí svou činnost.
