Devětadvacetiletý Filip Slonek ze Skutče je známější spíš pod přezdívkou Fila Venom Art. Maluje od dětství, ale naplno se tomuto koníčku začal věnovat zhruba před sedmi lety. Dnes je z něj díky jeho realistickým malbám na plátno i na tenisky výrazná osobnost sociálních sítí.

Už si ani nepamatuji, jak jsem na Filu narazil. Určitě vím jen to, že jsem byl hned ohromen. Sám moc komiksům a superhrdinům neholduji, ale detaily a způsoby, které jsou obsaženy ve Filově dílech, jsem obdivoval. A nejvíc jsem si zamiloval jeho malby na tenisky. Po nějaké době sledování na Instagramu mě napadlo, že bych ho mohl oslovit a zeptat se na pár otázek, které se mi při prohlížení jeho profilu honily hlavou.

Jedno z autorových děl s názvem “Deadpool na Titánu”.

Samozřejmě musím začít aktuálně. Dotkla se vás nějak současná koronavirová krize? Mají teď lidé třeba menší zájem o umění?

Určitě ano, ale nemám jim to za zlé. Zákazníci mohou v mém pořadníku čekat i několik měsíců a já se jim poté ozvu ve špatnou dobu. Co bych dal za to být teď u někoho zaměstnaný, nechat si platit, užívat si válení, rodinu, malování a Playstation. Tohle období je pro ty, co si na sebe musí vydělat, opravdu těžké. Když je nejhůř, namaluji aspoň něco pro sebe a majitele si to třeba najde později.

Takže se malováním živíte?

Ano. Maluji třeba obrazy na přání nebo osobní portréty. Hodně času věnuji také malbě na textil. To mě moc baví.

Jak dlouho už zhruba?

Asi čtyři roky. Předtím jsem pracoval v pizzerii, kde jsem měl spoustu času na malování. Začal jsem se tomu více věnovat a založil si stránku na Facebooku. Díky tomu se mi ozvala spousta lidí, kteří mě k malování ještě více povzbudili. Po čase jsem tak v práci skončil a rozhodl se malovat naplno.

Chápu, že to asi bude poměrně proměnlivé, ale kolik si tak může umělec jako vy vydělat?

Měl jsem velké štěstí se zmiňovanou prací. Bez peněz bych si ale nemohl dovolit skončit. Musel jsem si něco našetřit, kdybych neuspěl. V podnikání je tomu tak, že je opravdu na každém, kolik si vydělá. Na kolik si svoji práci cení a kolik času je tomu ochotný věnovat.

Kolik času věnujete tvorbě vy?

Teď mám času trochu méně, protože máme s paní Venomovou malého Edíka. I tak se ale snažím malovat téměř každý den. Ať už na zakázku, obraz na výstavu, dárek pro kamaráda nebo pomaluji synkovi džínovou bundu.

A kolik času jste pak třeba schopen se věnovat malování v kuse? A kolik času jste takhle v kuse malováním strávil nejdéle?

Jsou obrazy, které mě opravdu moc baví a nemůžu se dočkat, až je zrealizuji. Byly časy, kdy jsem byl schopný ráno začít a ráno končit. Kolikrát jsem i zapomněl na jídlo a udělal si maximálně kávu. Teď s dítětem tohle není možné. Ráno začnu a odpoledne většinou končím, abych se mohl věnovat rodině.

Na jaké své dílo jste nejvíce hrdý?

Tak to bude asi Deadpool Bonaparte, na tom jsem strávil několik týdnů. Hlavní nápad jsem měl v hlavě delší dobu a zbytek jsem domýšlel během malování. Těch obrazů, na který jsem pyšný bude ale víc. Ještě třeba Run Spidey Run. Ten vznikl, když jsem byl na natáčení filmu Spider-Man: Far From Home v Liberci. Nafotil jsem místo a doma dal vše dohromady. Pak ještě třeba Deadpool na Titánu, nebo kresba Venoma s Eddie Brockem.

“Deadpool Bonaparte”
“Run Spidey Run!”

Je naopak třeba nějaký “fuck-up” nebo něco, co se vám nepovedlo a vrylo paměti?

Pořád něco. Mně všechno padá z ruky. Cáknu barvou na gauč nebo se místo kafe napiju vody od štětce. Jednou jsem si položil obří hrnek kávy vedle kresby. Mám dojem, že to byl větší papír, asi velikost A2. Omylem jsem do něj praštil tak, že odletěl přímo na papír a odrazil se na zeď. Tu jsem potom musel vymalovat.

Vy se asi nejvíce prezentujete na sociálních sítích. Jsou nějací další podobní umělci, ať už z Česka nebo ze zahraničí, které sledujete nebo se jimi inspirujete?

Pravda, bez sociálních sítí bych pravděpodobně nebyl skoro vidět. Krom toho mám ale momentálně i výstavu v Praze. Jakmile skončí nouzový stav, tak tam budou moje díla k vidění ve Film Legends Museum. Jinak mám spoustu oblíbených umělců. Zbožňuji italského malíře Gabriele Dell’Otta. Ten se taky věnuje převážně akrylovým barvám. Dále třeba digitální umělec Ryan Meinerding. U nich se inspiruji hodně. Z Česka jich také několik sleduji. Za zmínku stojí třeba Slakinglizard nebo Michal Janovský.

Na svých webových stránkách píšete, že pracujete i na svém vlastním komiksu. Ten se teď nachází v jaké fázi?

Je u ledu už přes dva roky. Hrozně mě to mrzí, ale absolutně na to není čas. Mám jen pár kreseb hlavních postav a nějaké krátké příběhy. Doufám, že ho jednou dokončím a budu ho moci vydat.

Pokud si u vás teď objednáme malbu na boty, jak dlouho budeme muset čekat v pořadníku a kdy se k nám konečné dílo dostane?

Boty by se k vám dostaly nejspíš až v druhé půlce příštího roku. Dělám totiž spoustu různých věcí.

Máte ještě nějakou vizi, plány do budoucna? Máte nějaký cíl, nebo jste spokojen s tím, jak je to teď?

Rozhodně bych chtěl jednou udělat ten komiks. Miluju komiksy a mám jich poměrně velkou sbírku. Představa, že v ruce držím komiks, který jsem vydal já, je vzrůšo. Rád bych taky ilustroval knížky nebo udělal obálku pro Marvel či DC. To je můj největší sen. A i když se pravděpodobně nikdy neuskuteční, tak budu snít dál.

Podpoříte nás?

“Alternativní sonda do hlubin české kultury.” Jak už náš slogan napovídá, snažíme se být magazínem, který přináší čtenářům alternativní pohled na život kolem nás. Už od roku 2014 fungujeme jako nezávislý projekt několika autorů a přinášíme reportáže ze špinavých a divokých hlubin undergroundu, natáčíme a informujeme o subkulturách, zajímavých projektech, akcích a osobnostech, nebo jen píšeme články vlastním stylem. Jedeme zkrátka autorskou tvorbu, kterou nyní můžeš podpořit. Odvděčíme se ti pravidelným přísunem kvalitního obsahu, zahrnujícího originální články, videa a podcasty. Přispěním i nepatrné částky nám vyjádříte podporu, která nás motivuje do další tvorby. Každé takové podpory si nesmírně vážíme a předem z celého srdce děkujeme!

Podpořit