20. 1. 1942 – dnes je tomu 75 let od chvíle, kdy se patnáct vysoce postavených vůdců SS, státních úředníků a stranických funkcionářů setkalo za účelem diskuse o „konečném řešení židovské otázky v Evropě“.
Konference v honosné vile na břehu jezera Wannsee, postavené v roce 1914, byla označena za „tajnou říšskou záležitost“, kam vyvolené sezval šéf hlavního bezpečnostního úřadu Reinhard Heydrich. „Konečné řešení“ bylo pouze kódové jméno nacistů pro úmyslné, pečlivě plánované odstranění všech evropských Židů. Tento vágní termín používali nacisté pouze proto, aby utajili skutečný obsah jejich úmyslů; bez obalu se na konferenci jednalo o způsobech zabíjení, o likvidaci, o „vyhlazování“.
Samotné jednání trvalo pouhých 90 minut a na závěr bylo rozhodnutí stvrzeno koňakem. Jak noblesní. Během těchto chvil se totiž rozhodlo o aktu, který se do dějin zapsal jako správní akt masové vraždy, jakou historie nezažila: při této genocidě bylo zavražděno za necelé čtyři roky na šest milionu Židů, což odpovídá asi dvou třetinám Židů v Evropě.
Zajímavé však je, že účastníci této akce si na nic nevzpomínají… Nebo to aspoň tvrdí. Adolf Eichmann, který dostal na starost transporty Židů do vyhlazovacích táborů, při procesu v Jeruzalémě v roce 1961 řekl: „Rozkazy jsem dostával od svého nadřízeného. Většinu času jsem trávil v rohu místnosti a ořezával jsem tužky.“
Někteří účastníci konference (pokud nezemřeli již dříve jako Heydrich nebo Roland Freisler) byli po válce odsouzeni k mírným trestům a záhy dostali milost. Pouze Eichmann byl po procesu v Jeruzalémě koncem května 1962 popraven. Jako poslední z účastníků zemřel v lednu 1987 bývalý důstojník SS Gerhard Klopfer, který po válce působil opět jako advokát, „po naplněném životě pro blaho všech, kteří byli v dosahu jeho vlivu“, jak se psalo v jeho nekrologu.
