Synthwave, elektro, postpunk a mnohem víc. V debutovém albu dvoučlenné kapely Méta Monde si každý najde to svoje. Česká progresivní scéna se rozšířila o nový titul už v polovině října. Písně jako stvořené pro noční jízdu po mokrých silnicích, ozářených neony.
Jeden kluk ze Sušice a druhý původem z Ruska. Potkali se v práci a díky své zálibě v hudbě našli společnou řeč. Oba měli zkušenosti s hraním v kapele, a tak si řekli, proč si nezaložit vlastní? To je počátek skupiny Méta Monde, vršovické dvojice kamarádů Jakuba Baierla a Romana Gordienko. Nejdříve do světa vypustili singly Spacetime six a Dying a 16. října letošního roku se pochlubili debutem Méta Mondes.
Korona je těžkým oříškem pro každého z nás, jak těžké ale je připravovat album během celosvětové pandemie?
J: Nejhorší na tom vydání a obecně práci na albu je dodržování různých opatření. Abys je neporušil, abys nebyl špatným vzorem, ale zároveň abys mohl na albu pracovat. Nejtěžší bylo vymyslet, jak chodit do studia, jak v něm následně nahrávat a jak komunikovat s ostatníma. Kupříkladu náš producent je Američan a komunikace anglicky a ještě v rouškách byla dost složitá. Minimálně pro mě. Nahrávali jsme hlavně ve studiu Faust, ale když tam bylo plno nebo byl ten úplný lockdown, tak se muselo řešit, jestli by to šlo udělat ještě někde jinde. Teď už to ani není možný, když je zpívání zakázaný. (smích)
S každým debutovým albem jde ruku v ruce i tour. Měli jste už představu například kolik měst v ČR objedete, než se situace zhoršila?
R: Upřímně, nic takového jsme neplánovali. Chtěli jsme začít pomalejš a měli jsme domluvené tak tři, čtyři koncerty.
J: Spíš než o tour by se jednalo o křestové koncerty. Původně to mělo začít předkřestem v Sušici a pak třeba v Café V lese či v Plzni. Měli jsme také domluvené kapely, jako třeba kluci z Good Times Only a nějaké další, ale celé se to zavrhlo začátkem září.
R: Pak jsme už ani neplánovali nic dalšího, protože jsme věděli, že by to nemělo smysl.
S vidinou lockdownu, neměli jste obavy, jak moc to ovlivní release desky? Uvažovali jste o jejím posunu?
R: Moc jsme to neřešili. Vůbec jsme třeba nepřemýšleli o tom, že bychom to oddálili nebo tak nějak. Release byl naplánovaný na podobný čas a tak jsme i učinili.
J: Párkrát jsme se o tom bavili, ale pak jsme řekli f*ck it, uděláme to tak, jak jsme původně chtěli. Největší problém ale je, když to chceš dát na Spotify a další platformy, musíš to tam nahrát už měsíc dopředu a strašně špatně se s tím operuje. Dali jsme to tam už někdy na začátku září, stejně jako vinyly do produkce. Řešit tohle všechno včetně domluvených koncertů by bylo strašně složitý.
R: Nemůžeme to ani porovnat s jinou dobou, protože jsme album mimo koronu nevydali. (smích)
Z celého alba Méta Mondes sálá takový osmdesátkový vibe. Inspirovali jste se synthwavem tehdejší doby? Máte nějakého interpreta, který je vaším vzorem?
J: Podle mě je tam strašně dobře vidět kombinace nás dvou. Odmalička jedu v osmdesátkách, ať to jsou například funkjazzový věci, disco věci či synthová scéna. A zase Roman byl takovej víc do synthwavu a postpunku, minimálně takhle to na mě vždycky působilo. A tahle fúze zapůsobila tak, že v tom někdo cítí Depeche Mode a někdo třeba Kavinskyho. Ale kdybych měl vyzdvihnout někoho, o kom si myslím, že nás ovlivnil, když jsem to psal, tak právě Depeche Mode, ale třeba i Alphaville, Erasure, Duran Duran či současné Caribou, Bonobo a Tame Impala.
R: Já si hlavně myslím, že nás ovlivnilo více kapel, než by se na první pohled zdálo. Já jsem tam dost podsouval elektro, hlavně experimentální moderní elektroniku jako například Oneohtrix Point Never, Iglooghost a další. Taky jsem dříve hodně poslouchal australský elektro, třeba Cut copy, The Presets, Bag Raiders a Van She, tak to nás možná ovlivnilo taky.
J: Důležité je, že to celé album není koncept synthwavu. Je to kombinace různých nápadů napříč různýma stylama. Pro další lidi můžou vypadat žánrově podobně, ale pro mě je každá písnička z alba jiná.
Černá, bíla a fialová. Řekl bych, že dominantní barvy nejen vaší diskografie, ale i hudebních klipů. Přišli jste nejen s touto kombinací, ale s celkovou grafikou sami anebo máte najatého designéra?
R: Tady máme trochu štěstí, že jsem grafik a designer z povolání. Takže si to všechno děláme sami. Ale jo, všechnu grafiku, co vydáváme, a tak podobně, jsme dělali interně. Ty barvy, trochu předpokládám, že dříve vycházely ze synthwavových schématů. Všechno je takový neonový, černý, prostě v noci. Ale na mě ta hudba působí jako noční hudba a všechno, co se děje v ní, se odehrává v noci, a proto je ta černá základní barvou.
J: Ono “děláme sami” je docela silné slovo. Já jsem na to vůbec nehrábl, já to totiž neumím. (smích)
Na platformě YouTube máte animovaný videoklip k singlu Spacetime Six a lyrics-video k Dying. Máte v plánu animovat, popřípadě natočit i další?
R: Samozřejmě bychom chtěli. Bylo by to cool a super, jenomže je to náročný. Oba máme práci a nezbývá nám tolik času a vlastně ani energie na to, abys po práci sedl k počítači a začal renderovat videa. Na druhou stranu máme docela dost kamarádů, kteří se angažují v podobných oblastech, tak snad někdy brzo přijde nějaká kolaborace.
J: Máme tam pár nabídek na nějaký klipy, jenže teďka se to vážně blbě domlouvá, takže tenhle rok to nebude. Alespoň teď máme prostor rozjet se do online sféry. Zkoušíme dostávat tu hudbu z naší sociální bubliny, jakože v tom nám pomáhá například Radio Wave a Radio 1, ale taky i Spotify svým playlistem Spektrum, kde se nachází písnička Lie.
A na konec, co to vůbec znamená Méta Monde?
R: To vzniklo v periodě, kdy jsme oba aktivně poslouchali moderní francouzský synthpop. Navádělo nás to na takový francouzský vibe, který jsme pak chtěli zaznamenat v názvu. Po delším hledání nás napadlo slovo „Monde“, což znamená svět, a k tomu jsme přidali „Méta“. To vlastně podporuje koncepci různých písniček na albu. Název „Méta Mondes“, jsou „meta světy“, o kterých se zpívá v těch písničkách. Prostě každá z nich se odehrává někde jinde.
Kluci z kapely si drží svůj retro vibe i tím, že album Méta Mondes brzy vydají i na vinylových deskách. Ty si můžete předobjednat na stránce metamonde.com.
foto: Marie Šrajerová
