Muzikály nepatří mezi oblíbené aktivity mnohých teenagerů. Docela to i chápu, když se kouknu na výběr, jaký u nás v Česku máme. Jenže ve světových metropolí – New Yorku, Chicagu, či Londýně se jedná úplně o něco jiného. Muzikály jsou dotovány několika milióny dolarů s obrovskou produkcí, plejádou vystupujících, různými mechanickými vymoženostmi pódií a neuvěřitelnými kulisami a kostýmy. O ději, vynikajících písních a talentovaných vystupujících ani nemluvě.
Mezi takové muzikály patří i oceňovaný Billy Elliot podle stejnojmenné filmové předlohy, která pojednává o jedenáctiletém chlapci Billym v období masivních stávek horníků proti vládě Margaret Thatcher ve Velké Británii v 80. letech. Umřela mu máma, a on tak žije se svým otcem, bratrem a babičkou, kteří se ho snaží popohnat k boxu. Billyho ale začne zajímat mnohem víc balet, který se rozhodne naučit na tanečních hodinách Mrs. Wilkinsonové. Film se tak úplně nabízí k muzikálovému zpracování, o který se nakonec postaral Sir Elton John.
Muzikál v sobě míchá snad všechny žánry od komedii po drama, ale místo dortu od kočičky a pejska, který známe z dětských pohádek, se vytvořil přesně vyvážený koktejl, který rozesměje i rozesmutní toho největšího cynika.
I když se celý děj točí okolo Billyho, tak je silně cítit chudoba a atmoféra tehdejší doby. Demonstrace a bitky policistů s horníky, málo peněz, silná nenávist vůči premiérce Margaret Thatcher, která se nejvíce projevuje o Vánocích, kdy všichni zpívají “…slavíme, jelikož jsme den blíž k tvé smrti.”
Herecký výkon všech vystupujících je ohromující, ale výkon představitele samotného Billyho převyšuje všechny ostatní. Tančí, baletí, hraje a do toho i skvěle zpívá. Dokáže už v takhle mladém věku strhnout pozornost všech v sále, čímž se zasloužil o mohutné aplausy ve stoje během celého představení, které jsem navštívil ve Victoria Theatre v Londýně.
Rád bych vám vyjmenoval jména hlavních představitelů, ale už jen z důvodu, že muzikál najdete rovnou v několika městech, herci jsou už od roku 2005, kdy měl muzikál premiéru, několikrát obměněni, to je nesmysl.
Jestli tedy budete mít někdy příležitost se podívat na muzikál Billy Elliot či jiné, např. jako Wicked, The Phantom of Opera, Les Miserables, nebo Mamma Mia, tak určitě jděte. Osobně bych ale jako první takové představení doporučil právě Billyho, který je přístupnější a zábavnější pro mladší publikum.
