Ondřej Holý neboli dné byl vždy známý tím, že tvořil velmi klubový a taneční zvuk, v rámci kterého dokázal vyvolat konkrétní představy a pocity, aniž by použil vlastní hlas. To, co se mu ale povedlo ukázat na svém debutovém albu These Semi Feelings, They Are Everywhere, je překvapením, které vyráží dech posluchačům i hudebním kritikům. V posledních týdnech dostal dné ceny Vinyla a Apollo za nejlepší album roku, nechal za sebou kapely typu Priessnitz, Prago Union nebo Midi Lidi, ale především „daroval“ české hudební scéně křehkou a hluboce niterní výpověď dnešní generace.
Ondřej Holý vystřídal během svého mládí několik kapel, vždy to ale zůstalo u hraní ve zkušebně. Pak nastal zlom, když sám nahrál skladbu, jen s kytarou a laptopovým mikrofonem. Tehdy začal být konečně spokojený s výsledkem a pochopil, kudy se má v budoucnosti ubírat. Brzy se přestěhoval do Prahy, začal se pohybovat v prostředí okolo pořadatelského kolektivu AM 180, psal o hudbě a založil vlastní blog. Jednoho dne pak pozoroval knihu Fredericka Forsytha Žádné stopy a podle části prvního slova názvu knihy se zrodil dné.
Dlouhá cesta
Album These Semi Feelings, They Are Everywhere, které vyšlo na labelu Majestic Casual, předcházelo poměrně těžké období. V rozhovoru pro časopis Full Moon popisuje Ondřej Holý svou tvůrčí krizi, kdy se ztrácel ve změti nahrávek. Byly to chvíle, kdy si říkal, že je prakticky nemožné, aby udělal deset písní dávajících smysl. Nakonec si určil jasný koncept a rozhodl se desku založit primárně na klavíru a tleskání rukou. Výsledkem je slovy hudebního publicisty Pavla Turka „křehce posmutnělá deska, která vzbuzuje emoce na všech frontách.“
„Všichni žijeme dlouhou sérii těchhle ,semi feelings´, které jsou na chvíli OK, ale v dlouhodobém měřítku v tobě nic podstatného nezanechají,“ definoval základní ideu alba dné v rozhovoru pro Radio Wave. Podstatnými jsou přitom názvy písní a název samotného alba. „Já nezpívám, ale rozhodně něco sdělit chci, proto s textem pracuju jinak,“ říká dné. Album tak obsahuje skladby s netradičními názvy jako Public Making Out Is Ugh (Líbání na veřejnosti je hnus), Reality Swallows Pusheen Cats (Realita polyká kočičky Pusheen) nebo Driving a Car While Listening to Bill Burr´s Podcast (Řízení za poslechu podcastu Billa Burra). Právě tyto názvy odkazují na ony dočasné, polovičaté pocity, které na chvíli ovládnou naše smysly, než na ně trvale zapomeneme.
O albu
These Semi Feelings, They Are Everywhere je deska založená na klavíru a tleskání rukou. tyto primární zvuky jsou doplněny bicími, akustickou kytarou nebo rapováním, dné také rád oživuje skladby každodenními zvuky – šoupáním krabic po podlaze, mačkáním PET lahví, padáním kapek deště nebo kuchyňskými popěvky. Zvuky tak přirozenými, že je v rušném světě často přeslechneme.
„Nechci, aby se lidé po poslechu mé hudby cítili špatně. I když je třeba rozpláče, měla by v ní být naděje,“ řekl pro časopis Respekt. Naděje, která je v písních obsažená, je univerzální. To a fakt, že se Ondřej Holý nesnaží slepě následovat hudební trendy a ignoruje žánry, činí album These Semi Feelings, They Are Everywhere deskou, která si určitě najde a nachází své posluchače i mimo Českou republiku.
Večer v MeetFactory otevře stále agilnější berlínská čtveřice Deaths. Kapela je zformovaná kolem hudebníka, fotografa a filmaře Igora Brusa, který Ondřeje Holého během křtu doprovodí hrou na kytaru a občasnými beaty. Jako host vystoupí rapper C.Monts.
Více info:
https://soundcloud.com/dnednedne
https://soundcloud.com/churchofdeaths
