J. K. Rowlingová dlouho tvrdila, že další příběh ze světa Harryho Pottera nebude. Přesto  se fanoušci po téměř deseti letech od završení ságy dočkali pokračování. Je jím v pořadí osmá kniha Harry Potter a prokleté dítě, jejíž český překlad vyšel na konci září. V tomto případě ale nejde o klasický román. Rowlingová tentokrát dodala pouze základní příběh, který do podoby divadelní hry rozpracovali scenárista Jack Thorne a režisér John Tiffany. Tajuplná atmosféra a už sám příběh vyzývá všechny, aby „udrželi tajemství“. Pokud si tedy chcete Prokleté dítě náležitě užít, nenechte si prozradit děj a raději tuto recenzi nečtěte.

  • Název: Harry Potter a prokleté dítě
  • Autor: J. K. Rowling, Jack Thorne, John Tiffany
  • Překlad: Petr Eliáš
  • Nakladatelství: Albatros
  • Vydání: 2016
  • Počet stran: 384

    J.K.Rowlingová se v posledních letech snažila vymanit z nálepky té, co napsala Harryho Pottera. Celkem se ji to i dařilo a pod pseudonymem Robert Galbraith napsala sérii detektivních příběhů Cormoran Strike. Již pod svým jménem vydala společenský román Prázdné místo. Do světa čarodějů a mudlů se ale přesto pravidelně vracela formou charitativních projektů (například Bajky barda Beedleho, Famfrpál v průběhu věků) či filmových scénářů k plánované trilogii Fantastická zvířata a kde je najít.

Na námět J.K.Rowlingové napsal Jack Thorne další, tentokrát již osmé, pokračování ságy příběhů Harryho Pottera a jeho přátel. Tentokrát ale Rowlingová trochu více popustila uzdu a my se do Bradavic vydáváme téměř o 20 let později, než byl děj v posledním sedmém díle, kdy Harry, Ron a Hermiona opouštěli lavice školy čar a kouzel v Bradavicích a stáli tak na prahu dospělosti a rozhodování, co dál. Nyní můžeme sledovat životy jejich ratolestí, které právě nastupují do prvního ročníku bradavické školy. Hra se skládá ze dvou dějství a dává do popředí složitý vztah otce a syna. Jack Thorne je zároveň režisérem představení, které bylo podle tohoto scénáře uvedeno 30. července v Londýnském Palace Theatre na West End v Londýně.

Nové dobrodružství

Od porážky lorda Voldemorta a Bitvě o Bradavice uběhlo bez mála dvacet let, Harry Potter je značně unaven prací na Ministerstvu kouzel. Také je ale otcem tří dětí, jejichž výchova není snadná. Na školu čar a kouzel v Bradavicích navštěvuje nová generace Potterů. Albus Severus, druhorozený syn Harryho, je pravým opakem svého slavného otce. Do školy se již od samotného přijetí netěší, nesnáší famfrpál a i přes svůj nesouhlas ho Moudrý klobouk místo do Nebelvíru zařadí mezi studenty na koleje Zmijozelu. Do prvního ročníku nastupuje ale také syn Draca Malfoye Scorpius a Rose Weasleyová. Albus se již ve vlaku při své první cestě seznámí s blonďatým chlapcem, který je mu na první pohled sympatický. Scorpius se stává nejlepším (a jediným) přítelem a Albus hned záhy zjišťuje, že je to syn Draca Malfoye.

Mezi tím, co rodiče, a nám již známí hrdinové, čelí krizi středního věku a obavám z návratu Pána zla, jejich rebelantské ratolesti se zmocní obraceče času a na vlastní pěst zkoumají temná místa minulosti, přičemž se snaží napravit její křivdy.

Scénář k představení

Knížku rozhodně nedoporučuji číst mudlům, kteří se v kouzelnickém světě nevyznají a neprolistovali alespoň třetí a čtvrtou část (Vězeň z Azkabanu a Ohnivý pohár). Zejména pak na tyto dvě knihy, jejich motiv, zápletku a postavy osmý díl navazuje. Nedá se ale říci, že by tyto informace nějak zvláště rozvíjel. Hlavní myšlenka, kterou si ale čtenář odnáší je, že minulost má na současnost velký vliv a některé věci, které se staly, v nás zůstávají napořád.

Forma scénáře je jistě velmi netradiční volbou, ale rozvleklé scény, na které jsme z knih J.K.Rowlingové zvyklí, nečekejte. Zápletky jsou uspěchané a děj ubíhá přímo skokově. Při čtení si tedy opravdu připadáte, jako byste si právě zahrávali s obracečem času a v každé scéně mohli setrvat jen 5 minut. Vše je pravděpodobně zapříčiněno limity knižně publikovaného scénáře, který je primárně napsán pro potřeby divadelního představení, které doplňují herecké výkony, výprava, hudba i režisérský záměr.

Scénář ale určitě v každém vzbudí touhu vidět jeho jevištní provedení. Tak hurá do Londýna.

Přihlaste se k odběru novinek!

Zanechat komentář

Buďte první kdo bude komentovat!

avatar
wpDiscuz