Plesová sezóna vrcholí a taneční parkety ve všech městech se pomalu zaplňují. Jinak tomu nebude ani v Praze, kde se studenti a další členové akademické obce rozhodli svůj ples pojmout opět tak trochu po svém. 3. března 2016 v Kongresovém centru v Praze proběhne již 47. ročník KACHEKRANU – Karnevalu chemiků končícího k ránu. Poprvé se na něm do masek převlékli studenti všech pražských univerzit v roce 1959.
Kachekran, největší a nejstarší karneval v Čechách, je významnou kulturní akcí, která se zrodila na půdě VŠCHT Praha. Již dávno však přesáhl hranice své alma mater – karneval navštěvuje široká veřejnost. Soutěže, masky, hudba, taneční parket plný významných profesorů a kapacit vědeckého světa. „Kachekran se stal bezkonkurenčně nejtradičnějším pražským karnevalem. Konal se každoročně s výjimkou normalizačního roku 1970. Na organizaci a programu se od počátku podíleli studenti, včetně zahraničních, spolu s asistenty, docenty či profesory,“ představuje Kachekran jeden z jeho zakladatelů, docent Milan Šípek, který letos přislíbil svou účast.
V čem je kouzlo celé akce? Masky a převleky dotvářejí celou atmosféru. Nikdy nevíte, kdo se skrývá pod maskou tančící naproti Vám. Každý převlek na akci dokazuje, že se studenti i profesoři dokážou zabavit po svém, udělat si ze sebe legraci a do celé akce přinést trochu vtipu a nadsázky. Není to právě to, co naše současná společnost plná reprezentativních a luxusních akcí postrádá? „Kachekran pro mě znamená vzpomínky na mládí a záruku báječné zábavy,“ komentuje prof. Ing. Karel Melzoch, CSc., rektor VŠCHT v Praze, jež celou akci podporuje. Taneční kroky všech účastníků povede kapela O’BAND. V průběhu večera čeká návštěvníky soutěž o nejlepší masku nebo tradiční souboj fakult. Poslední noční metro ohlásí písně speciálního hosta, kapely NEBE. O závěrečný hudební doprovod končící k ránu se postará DJ KOPY.
Událost KACHEKRAN 2016 se odehraje 3. 3. 2016 v Kongresové centru v Praze. Novinky sledujte na FB události a pro připomenutí atmosféry z minulého roku si pusťte aftermovie!
foto kredit:
Lukáš Neasi
