Seděl v klidu hned vedle vany, která byla plná krve. Jeho oběť vykrvácela a on si užíval pohled na mrtvé tělo. Patrick Mackay, nebo jak si sám přezdíval Franklin Bollvolt I., byl anglický sériový vrah, který v 70. letech zabil až jedenáct lidí. Silně věřil v nacistickou ideologii a chtěl, aby se ho lidé báli a pamatovali si ho jako Adolfa Hitlera. Média o něm v té době psala jako o “ďáblově žáku”.

Roku 1952 se v Anglii v Midllesexu narodil malý Patrick Mackay, syn násilníka a alkoholika Herolda Mackaye, který ještě v době, kdy byl Patrick v matčině lůně, mlátil svou ženu do břicha. Patrick se v raném mládí pak často stával obětí otcova fyzického zneužívání.

V deseti letech mu zemřel otec a poslední slova, která pronesl byla: “Nezapomeňte být dobří.” Patrick nesl jeho smrt velmi těžce a i dlouho po ní tvrdil s otcovou fotkou v rukách, že stále žije. Pak začal trpět nepředvídatelnými a náhlými záchvaty hněvu, které se projevovaly šikanou mladších dětí, zabíjením a upalováním svých domácích mazlíčků a fascinací ze smrti. Jako mladý se poprvé dostal k soudu, protože zapálil katolickou školu. Od soudu odešel jen s podmíněným odsouzením. V 15 letech ho psychiatr Dr. Carr diagnostikoval jako “chladného psychopatického zabijáka” a byl uvězněn v psychiatrické léčebně, protože se nedlouho předtím pokusil zabít svou matku, tetu a malého chlapečka. Po nějaké době byl Mackay z psychiatrické léčebny propuštěn i proti doporučení zaměstnanců.

Kromě drog a alkoholových dýchánků se Mackay vzhlédl i ve fašistické ideologii. Kromě fotek z druhé světové války a nacistické svatyně, kterou měl v pokoji, si opatřil i oblek připomínající staré německé uniformy jednotek SS. Vymyslel si také pseudonym, pod kterým chtěl být známý jako spasitel a světový diktátor, Franklin Bollvolt I.

V roce 1973 se Patrick na nějakou dobu spřátelil s katolickým knězem Anthonym Creanem. Jejich přátelství ale netrvalo dlouho, protože mladý psychopat kněze okradl. Policie ho brzy dopadla, ale od soudu odešel s příliš nízkou pokutou jako drobný zloděj.

Ten stejný rok se Patrick Mackay pustil do zabíjení. Usmrtil minimálně dvě ženy, a to Heidi Mnilk, kterou vyhodil z jedoucího vlaku a Mary Hynes, kterou ubil v jejím domě.

V následujícím roce zabil Stephanie Britton a její malou vnučku. O pár dní později podle jeho vlastní výpovědi shodil z Hungeford Bridge tuláka. Patrickovi se ještě v tom samém roce podařilo chladnokrevně zabít minimálně jednu ženu z Chelsea. Policie v té době jen marně hledala souvislost mezi vraždami. Patrick Mackay si mezitím stále běhal na svobodě a užíval alkoholu a drog.

Následujícího roku žil Patrick na severu Londýna se svým přítelem. Prohlašoval, že je posedlý démony a kvůli jeho chování ho z domu, kde bydlel, vyhodili. On se však pokusil dům vykrást. Byl dopaden policií a za vloupání si odseděl šest měsíců. Po návratu z vězení začal své zabijácké pohnutky směřovat na starší obyvatele, které si vyhledával kolem londýnské oblasti Finsbury Park. Obzvlášť chladnokrevnou vraždou přišla o život Iva Davies, která byla usmrcena sekerou. Začátkem roku 1975 uškrtil Patrick ve svém bytě starou vdovu a všechno směřovalo k závěrečnému vyvrcholení, které nikdo nečekal.

Foto Patricka Mackaye pořízené ve fotobuňce nedlouho před vraždou kněze.

O pár dní později navštívil Patrick svého starého známého. Byl jím katolický kněz Anthony Crean, kterého v minulosti okradl. Kněz, aniž by to tušil, měl prožít v budoucích minutách výslovná muka. Nejdříve ho Patrick napadl tupou stranou sekery a roztříštil knězi lebku tak, že mu obnažil mozek, kterého se v psychopatické agónii dotýkal. Pak ho nechával pomalu vykrvácet do vany a ten pohled si vychutnával.

Kněz Anthony Crean

Za necelé dva týdny si pro Patricka Mackaye, jinak přezdívaného Franklina Bollvolta, přišla policie a on se ke všemu bez problému přiznal. Zajímavé je, že kvůli nedostatku důkazů byl nakonec odsouzen jen ze tří vražd. V listopadu roku 1975 byl odsouzen k doživotnímu odnětí svobody a trest si odpykává ve své cele dodnes.

Podpoříte nás?

“Alternativní sonda do hlubin české kultury.” Jak už náš slogan napovídá, snažíme se být magazínem, který přináší čtenářům alternativní pohled na život kolem nás. Už od roku 2014 fungujeme jako nezávislý projekt několika autorů a přinášíme reportáže ze špinavých a divokých hlubin undergroundu, natáčíme a informujeme o subkulturách, zajímavých projektech, akcích a osobnostech, nebo jen píšeme články vlastním stylem. Jedeme zkrátka autorskou tvorbu, kterou nyní můžeš podpořit. Odvděčíme se ti pravidelným přísunem kvalitního obsahu, zahrnujícího originální články, videa a podcasty. Přispěním i nepatrné částky nám vyjádříte podporu, která nás motivuje do další tvorby. Každé takové podpory si nesmírně vážíme a předem z celého srdce děkujeme!

Podpořit