…a měli pravdu, svým způsobem.
Maturita. Čtyři roky na škole, kde se učím, dostávám známky, takže se očekává, že to umím a oni stejně přijdou, „Hele, my ti to nevěříme, tak se nauč všechno za 4 roky a my si to ověříme.“ a já řeknu „Dík, to bude legrace.“ Jakoby snad o nějakém pomyslném intelektu a budoucnosti mělo rozhodovat to, že do sebe narveme 100 otázek a odpapouškujeme je před komisí.
Budou vám říkat: „Musíš přečíst všechny knihy, nebo nemáš šanci.“ „Uč se průběžně, svaťák ti nestačí.“ „Všechny otázky si zpracuj sám.“ A vy budete říkat: „Kouknu se na filmy a přečtu obsahy.“ „To zapomenu do května.“ A vrátíte se ke svojí klasický prokrastinaci, která u vás úspěšně fungovala po celou dobu střední školy, stejně jako u mě.
Víte, možná to úplně neignorujte.
Najednou byl duben, spolužáci panikařili, učitelé ještě víc, protože nás pořád víc zajímalo, jak maturitu oslavíme, než jestli jí uděláme. Panika byla i u nás doma, protože jsem pořád v ruce neměla žádné papíry, žádné zvýrazňovače. Spíš jsem začala do Googlu zadávat „jak si u maturity vytáhnout otázku, kterou chci“, načež mi vyskočil odkaz na knihu Tajemství, která nás učí o pozitivních myšlenkách a umění je využívat, a magická koule na vestirna.com mi řekla, že URČITĚ ANO, takže určitě chápete, že jsem si maturitou byla docela jistá.
I přes tyto všechny jistoty jsem 14 dní seděla doma, a kromě hledání nových meme stránek jsem se fakt učila. Naučila se snad každou blbou řeku, horu, všechny části OSN, EU, hlavy Ústavy i jaké jsou druhy trestných činů. K češtině jsem teda přečetla asi 4 knížky, ale po škole jsem rozhlašovala, že jsem všechno přečetla. A i přesto jsem si vytáhla jednu jedinou otázku ze který jsem si pamatovala akorát, že Artur Shopernhauer nenáviděl ženy a podle něj je největší lidská vůle sexuální. Karma?
Pravděpodobnost, že si vytáhnete otázku, kterou chcete, je 1:25, pravděpodobnost, že si vytáhnete tu, co nechcete, je 1 000 000:25, nemluva o tom, že na losech jsem taky vyhrála max. dvacku. Takže až si budete říkat, že si tu jedinou otázku určitě nevytáhnete, tak si vzpomeňte na všechno špatný, co jste si udělali a tu otázku se nějak naučte, protože mě nezradil Jidáš, ale všichni filozofové 19. a 20. století.
