Putin s kamennou tváří. Putin na medvědovi. Putin se zbraní. Putin se zlatou cihlou. Putin si podává ruku s robotem. Putin tančí se psem. Putin jede na sušence. Putin bez trička, v agentských brýlích a s křížem na krku krmí koně. Putin letí na kosmonautovi. Putin jako hacker. Putin jako Joker.

Poznat, které fotky podlehly zásadním úpravám ve photoshopu, nechám na vás. Nevědět ale, že se jedná o ruského prezidenta, tipovala bych ho, podobně jako Zemana či Trumpa, dle materiálu dostupného z internetu, spíš na stárnoucího výstředního macho rappera, který prochází krizí z nedostatku zájmu nastupující generace Z.

Putin rapu ale prý neholduje, právě naopak. Je si plně vědom, jakou hrozbu pro něj přináší, jakožto možný nástroj svobody projevu vycházející z africké a západní kultury, ale zároveň se dnes už výrazně projevující v té východní – třeba v rámci letošního festivalu Jeden svět byl promítán film Lapeni ve městě tisíce hor, který vypovídá o čínské rapové scéně bojující proti komunismu. Rap získává skutečný nadosobní smysl v ústech angažovaných východních mluvčích.

Jedním z Putinových posledních prohlášení je, že rap by se měl omezit státem. Z jeho strany se jedná o naprosto logický úsudek, protože narozdíl od českého rapu, který se politiky dotýká spíš náhodou a bez náznaků společenské angažovanosti, se zabývá převážně dnes už klasickými mezinárodními komerčními hip hopovými tématy, jako jsou: ego, vztahy, peníze, večírky, drogová opojení a další problémy osobního rázu. Ruský rap situaci v politicky i ekonomicky krizové zemi reflektuje intenzivně i mimo pouhé vymezování se proti zákonům a většinově přijaté morálce. Mít aspoň jeden angažovaný text se stalo jakousi nezbytnou módou, stejně jako pořádání rapových battlů, kde se za vás pere vaše textotvornost a flow namísto zbraní.
Putinovi jako hlavnímu politickému představiteli se to přirozeně nezamlouvá, jakožto postavě, která je dost možná jednou z hlavních inspirací i příčin růstu ekonomické propasti mezi chudými a bohatými v zemi. A ono je čeho se bát, jak ukazují statistiky. V posledních šesti měsících minulého roku podle The Moscow Times klesla Putinovi základna potenciálních voličů až o 20 %, což ho nechává v “battlu” s konkurencí dalších čtyř kandidátů na “pouhých” 45 %.

Není však všechen rap proti Putinovi. Jeho jméno se dostalo i do klasického gangsta rapu v tracku “Go Hard Like Vladimir Putin” od A.M.G., dvou afrických immigrantů žijících v Rusku. Mně samotné v té absolutní jednoduchosti textu nepovedlo zprvu rozklíčovat, zda-li se jedná v původním záměru o parodii nebo glorifikaci dané osoby. Došla jsem ke dvěma variantám. Buď ví, že je Vladimír Putin slavný, ale neví, o koho se jedná, ale líbilo se jim jeho jméno, nebo ví, že je prezident, ale neví, jakým způsobem stát vede a jaký má názor na imigranty, proto se rozhodli se mu zavděčit jednoduše jakožto přední státní autoritě. Až ve vysvětlujícím videu jsem se dozvěděla vážnými slovy autorů, že opravdu “v životě musíte být drsní jako Vladimír Putin” mimo jiné protože “dělá sport, dělá judo, ta úcta za tím je mužná”. Tak nějak to alespoň znělo, ale radši si to přehrajte sami. Komentář Youtube uživatele “Vladimír Putin” pod formálně kriminálkově stylizovanou audiovizuální ódou plnou děl, rozměrných palácových záběrů a kráčícího Putina potřásajícího si rukou s přihlížejícími, ale mluví jasně: “Kdokoliv dá nelíbí se mi to, bude popraven.”

Putin sám prý vidí problém rapu hlavně v obsahu zahrnujícím primárně drogy, sex a části lidského těla, o kterých nechce slyšet, informuje ve zprávách CNN. Zmiňují taky jeho kontradiktivní prohlášení o rapu, poté co došlo k zadržení rappera Huskyho: “Je to důležitá součást popkultury… ale musí být vedena státem.”
Dokážete si představit rap vedený státem? O čem by byl? Proti čemu by se vymezoval? Odkud by bral energii svých sdělení? Mám za to, že je už ze své podstaty postavený na energii nekontrolovatelnosti a vybočení z pravidel, odvaze mluvit “narovinu” nebo být aspoň jednou z možností, jak se projevit a být slyšen, přesto ho dnes mnoho lidí používá v prvé řadě i ke komerčnímu růstu. Jinak často oživuje velmi přímé a kontroverzní názory a podporuje tak diskuzi a možnou cestu k jejich řešení, jindy pracuje spíš s nadsázkou těžko pochopitelnou méně ironickým a sarkastickým osobám této společnosti.
Třeba takový rapper Husky byl zatčený během improvizovaného koncertu na střeše auta před klubem, kde ho v oficiální rovině zrušili kvůli obsahu jeho textů. Není v Rusku zdaleka sám, kdo podléhá tlaku a končí se zrušenými nebo jinak omezovanými koncerty.

Kdo další se dostal do nepřízně ruské státní moci?

Ruská dezilusivní rapová vlna má několik výsadních představitelů negativně reflektujících stát. Někteří z nich se projevují za doprovodu stylizovaných, kostýmových a často velkolepých klipů a dekadentních výjevů (viz syrové maso jako kus dortu se svíčkou), kterými reflektují prostředí ruského megalomanství, jiní naopak holdují trash stylu poukazujícímu na bídu a špínu ubohého současného života podléhajícího cenzuře.

Pokud bych měla vybrat jeden příklad za všechny: mezi současné progresivní objevy temného dekadentního trap rapu patří experimentální moskevské duo IC3PEAK, produkující od roku 2013 hudbu jak v ruštině, tak angličtině. Jejich moderní hudba se vrací k tradici temného elektronického “witch housu” a ravu, u kterých začali, než se přiklonili spíš k hip hopu. Na Wikipedii jejich styl definují přibližně jako jako “melodicky čistý taneční zvukový terrorismus”. Podle internetových diskuzí se “audiovizuálními teroristy” sami rádi nazývají.

IC3PEAK – THIS WORLD IS SICK

Už historicky druhý koncert vokalistky Anastasii a producenta Nikolaye měl návštěvnost 600 lidí. Během roku 2018 ale pocítili výkonnou moc cenzurujícího státu, když bylo několik z jejich ruských koncertů zrušeno policií. Z konkrétních názorů je v Rusku kontroverzní třeba kritika domovského zákonu řešícího homosexualitu, ke kterému se vyjadřují už ve svém prvním singlu a videu GO WITH THE FLOW. Naštěstí ale koncertují čím dál víc v zahraničí, oblíbení jsou například v Brazílii. Na své současné tour navštíví pražský Storm Club 28. dubna odehrát svůj rychle se vyprodávající koncert. V jejich nejznámějších skladbách patří mezi ústřední témata STRACH, BEZMOC, NECHUŤ k životu. THIS WORLD IS SICK vypovídá například o chladu dnešního světa slovy v překladu:

Moje srdce bylo zmraženo
Tenhle svět je mlha
Moje srdce zůstává čisté”

Nejinak je tomu u SAD BITCH, kde zdůrazňují, že se stali vlastní volbou “smutnou děvkou”, jako by jim situace nedávala na vybranou.

IC3PEAK – Грустная Сука / Sad Bitch

Jako dalšího bych ráda uvedla zatím téměř neznámého experimentálního producenta WulffluW XCIV, který navštívil holešovickou loď Altenburg 1964 minulý rok a odvolává se k němu pražské djské seskupení Unizone či “dj/live stream galerie” BCAA system, ovlivňuje tedy i naší scénu. Nepatří sice mezi rappery a nejsem s to vyjádřit, jak moc se staví obsahově proti systému, díky vlastním jazykovým nedostatkům v jím používaných jazycích, ale mám takový pocit, že by se ani tenhle temný experimentální až dekadentní textově minimalistický sound Putinovi nezdál. Přidává k atmosféře jakési zmařené současnosti, což vlastně potvrzuje, že se jedná o pozoruhodný počin.

Do třetice všechno dobrého, vypovídajícího o všem zlém – podle Putinova cenzurního plánu to zní, jako by většina ruských rapperů byla nějaká tragická sbírka z ulice, kterou je potřeba regulovat, Oxxxymiron ale vystudoval Anglický jazyk a literaturu na Oxfordu. Jeho texty si hrají jak se slovy, tak s významy zacházejíc až k filosofickým rozměrům, jako by vedl slam poetry battle sám proti sobě. Nesou názvy jako CCTV, což mluví samo za sebe, v textu k Just a Writer poukazuje na bezvýchodnou situaci ve hře s autoritami, na které neplatí žádná pravidla a proto z té hry svými slovy vystupuje:

“The city dwellers don’t care who’s the captain taking control

If authority just clowns around, fighting it is a waste of time.

Why must I go to the Kalashniy Row* then?

I don’t need to fool myself for an electorate of sheep

A game with no rules – I’m outside of it

Hiding from my issues and where do I go to make trouble?

I’m the city with no rights here myself – good for me”

MORGENSHTERN x TIMURKA BITS – КОПЫ НА ХВОСТЕ

I Pharaon z příhodně nazvané skupiny Dead Dynasty a podobně labelu F*CK THEM, který se na první poslech zdá, že ho zajímají jenom ženy, “víno”, rap, vydal nejnovější desku nazvanou Phuneral, kde se výrazně přiklání nejen k trapu, ale i emo rapu, kterým se proslavil předminulý rok zesnulý Lil Peep.
Pharaohův kolega Mnogoznaal vyjadřuje emo myšlenky například ve skladbě Spoken Part slovy:

“These icy hands aren’t holding any enemies.

And it seems like nobody was moping around there on that day.

There was everything in that world. Everything was comically difficult.

I called home to say of course I’m alive.

Nobody had any reason to pick up the phone.

I thought long and hard, but I didn’t become better.”

MNOGOZNAAL – МИНУС 40

Mimo rap, ale v podobné náladě, dekadenci, tématické vlně a hraně snesitelnosti státem, se pohybují i Shortparis, kteří vystoupí 27. 5. v Café V lese. Z jejich bia: “Kapela se rozpadla na podzim roku 2020, brzy poté, co hudebníci naplnili své ambice a rozhodli se věnovat farmářství.” V události na Facebooku si o nich můžete nastudovat víc.

Daná deziluzivní vlna má ale i lidovější a zdánlivě veselejší podobu s klipy více či méně záměrně působícími jako výtvor vyrobený “na koleně”. Obsahují texty, na které jsme z mezinárodního rapového prostředí, zdá se mi, zvyklejší.
Mohla by vám být blízká např. Tatarka, hájící mimo jiné ženská práva s často zčásti nebo celoanglickými texty, jako je PUSSY POWER, dost možná odkazujícím na hnutí Pussy Riot, i když jsem neobjevila žádný spolehlivý zdroj, který by to potvrzoval.

TATARKA – PUSSY POWER

FACE a jeho МОЙ КАЛАШНИКОВ (Můj kalašnikov) zní po produkční stránce podezřele pozitivně zábavně, až na ten text. V překladu “Ničeho se neboj, mám u sebe svůj kalašnikov” mezi řádky vykládá situaci země, kde se můžete cítit bezpečně jenom v případě, že máte po ruce zbraň. Známá online platforma představující nejnovější trendy, HIGHSNOBIETY, ho označuje za “přímočarý koktejl nihilismu s hedonismem okořeněný Palace a Supremem”.

Existuje spousta jednorázových raperských spoluprací, které došly ke svému vrcholu v Konstruktu, kde si jich navzájem featuje rovnou devět a stává se tak jakousi kolegiální přehlídkou. Ostatní, kteří se k deziluzi připojují v některých svých textech, si můžete zanalyzovat sami:

Erika Lundmoen – Poison

“To go on, turn the soul around

The city is destroyed, the city is soulless

I pray to God to become better

The city is destroyed, the city is not needed”

Skriptonit – VBVVCTND

“Choice without options – that’s all you gave us.

People without hope is poverty.

Now it’s time to pay the bills.

Choice without options – that’s all you gave us.”

Porchy – Struggles

“I gotta do this for my bros

I’m that machete!

But still I’m grounded to my toes

My shoulders heavy”

Jeembo – Skate and Destroy

I’ve broken Adam hidden inside of me

my gear’s in threads

there’s smoke’s coming off my joints

Bitch just do whatever they say and fuck the sly ones

Fuck the police”

Thomas Mraz – Rolling Stoner

“I can’t be in a room,

I need some fresh air.

For me, an intriguing smell of freedom

Is worth more than wealth.”

Markul – The Ships in The Bottles

“My devil doesn’t wear Prada, he hits tom-tom

And with confident step already coming into your home.

And why does he need that, we will understand later on;

We’re drowning in the dark.”

Gone.Fludd – Sugar Man

“I am at depth, but it is not your fault (O-o-o)

Soon the century will melt under the weight

Kind helper is the man made of sugar,

I’m so tired, but for now, give me the light,

I want to see the light once again

There is no time”

Paradoxním případem je muslimský rapper Egor Kreed, v současnosti přesahující s jedním videem třeba i sto miliónů zhlédnutí na YouTube, čímž se dostává na pomyslné druhé místo oblíbenosti, hned za podobně romanticky laděného Timatiho. Jeho texty se překládají jako jednoho z mála do víc než tří světových jazyků, ztroskotává ale na svém původu a podezření z homosexuality, který leží v žaludku určité skupině lidí a skrz online výhružky se zasadili o zrušení jeho koncertu v Dagestanu. Podobně dopadl i rapper Doni, náležící také k labelu Dark Star, patřícímu právě Timatimu. Chodily mu z Dagestanu dokonce výhružky znásilnění a koncert proto také zrušil, jak uvedl server Crime Russia.

Egor Kreed tak představuje příklad komerčně úspěšného vlastně téměř čistě popového interpreta, propagujícícho v klipech Supreme nebo Lamborghini. Jeho texty nevynikají velkými kontroverzemi, naopak vyzdvihují klasické touhy a neofenzivní lásku s texty jako: “…zavoláme si později – myslím na jedinou věc – tvoje rty, tvoje rty…” ale i přesto se potýká s nelibostí státu. Ač možná neplánovaně, stává se nedílnou součástí ruské deziluze, podobně jako Allj, spojovaný se smyšlenou drogovou aférou okolo tracku Ecstasy, jak vysvětluje server Meduza.

Mojí naprostou oblíbenkyní se ale stala ruská sousedka. Za výraznou postavu ukrajinského angažovaného rapu platí dvacetisedmiletá alyona alyona. Nejen svou extravagancí, ale i údernými a v mnohých očích skandálními texty zprostředkovává svůj názor na dnešní ukrajinské, ale i světové poměry. Rapu se věnuje už 15 let, ale proslavila se právě ve dvaceti sedmi  letech klipem k tracku Рибки (Ryby), kde se ve stříbných plavkách na chvíli podvoluje luxusu a podobně jako její mužští kolegové se obklopuje dlouhonohými tanečnicemi, přičemž metaforicky připodobňuje ženy za výlohou k rybám v akváriu, načež se sama noří do mořských hlubin. Následně jí vyšly taky Голови (Hlavy), klip k Відчиняй (Open Up), kde rapuje o “novém pokolení” z ošuntělého zimního sídliště. Následoval klip k Залишаю свій дім (Opustit svůj dům) a zatím poslední píseň Обіцянки (Sliby). Zatím ani jeden z nich nepostrádá dynamiku č ijedinečnost, i když se často jedná o poměrně jednoduchý nápad.

alyona alyona

Slyšet promlouvat svobodu je historicky vždycky problém. Poslechnout si zatím necenzurovanou ruskou rapovou scénu ale můžete v playlistu článku s dalšími souvisejícími interprety TADY.

Za upřesnění případných nejasností způsobených překladem jazyka budeme rádi.

autorka: Alice Krajčírová

Podpořte nás!

CZECHMAG funguje již od roku 2014 jako nezávislý a neziskový projekt několika tvůrců, kteří produkcí vlastního obsahu informují o zajímavých jménech, projektech, akcích a veškerém dění (nejen) na české undergroundové a alternativní kulturní scéně. Přispěním i nepatrné částky nám vyjádříte podporu, která nás motivuje do další tvorby. Každé takové podpory si nesmírně vážíme a předem z celého srdce děkujeme!

Nejčerstvější novinky do e-mailu?

CZECHMAG STORE