Pam Rabbit je česká zpěvačka a tanečnice, která je jednou z českých finalistů do postupu na mezinárodní kolo Eurovize. Tam už se ale předvedla minulý rok jako backvockalistka Mikolase Josefa. Teď chce uspět se svým vlastním europopovým singlem Easy To Believe, jehož klip se točí kolem transgender.

Proč si zvolila téma transgender a drag queens do svého klipu?

Text jsem psala pro člověka, co má zlomené srdce a vzdal to nad láskou. Je hrozně jednoduché to udělat a hodně lidí tím trpí. Bylo to celé psané o sebelásce a když jsme začínali natáčet klip, tak můj režisér mi řekl: “Hele já v tom tu sebelásku cítím.” A jelikož mě zná a ví jak to mám s LGBT komunitou, protože já miluji všechny kdo jsou sami sebou, tak dodal: “Já bych to udělal o transgender. A když to tak uděláme, tak ten klip bude vyzařovat tvojí energií.”

Když to řekl, tak jsem byla nadšená, protože to je přesně to co chci dělat. Pak už to šlo samo. Já miluji vogue, jsem tanečnice vogue, a ten herec co hraje transgendera je můj taneční trenér a všechny ty holky jsou z mojí crew. Ty nápady se tak jen sypaly.

Proč ses rozhodla neukázat temné stránky, jak třeba na transgender osoby nahlíží část společnosti?

Podle mě je to obrovské téma, které se nedá popsat v jednom videoklipu. Navíc každý transgender si projde něčím jiným. Nás napadlo to vzít jen z té veselé stránky. Každý mluví jen o strastech, ale ono je to na konci proměny strašně krásný. My jsme chtěli vzít jen to krásný a ukázat, že je ten transgender šťastný až se přemění. A o tom to je. Já zastávám názor, že dokud jsme sami sebou a někomu to neubližuje, tak je to v pořádku.

Jak vnímáš situaci LGBT v České republice?

Nemyslím si, že Česko je tomu ještě úplně otevřené. Byla bych ráda, kdyby se konečně přiznalo právo na manželství všem. Uvnitř mě ale bolí, když to někdo nechápe. Slyšela jsem taky názory, že by si homosexuálové neměli adoptovat děti, že tím ty děti budou trpět. Přeci horší je nemít nikoho, a pokud máte dva milující rodiče, tak je jedno, zda to bude muž a muž, žena a žena nebo žena a muž.

Zpět k natáčení. Jak probíhala spolupráce se štábem a tanečnicemi?

Právě díky tomu, že jsme to vzali z tý veselý stránky, tak to byla celou dobu hrozná sranda. Byli jsme tak ve svém živlu. Celá naše crew žije tímhle světem a režisér byl skvělý. Jemu záleželo hlavně na tom, aby z toho klipu byla cítit moje osobnost a že jsem to já. On mě zná. Jsme kamarádi, takže to bylo o to jednodušší.

Ty jsi teda nejdřív začínala tančením. Proč najednou zpěv?

Já jsem spíš začala s obojím najednou. Od chvíle, co jsem se naučila chodit, jsem byla showgirl. Potřebovala jsem všechny bavit, potřebovala jsem všechnu pozornost. Já mám doteď v hlavě úkol všechny rozesmívat a dávat jim dobrou náladu. Když mám kolem sebe lidi, tak to jinak neumím. Začala jsem zpívat, tančit, a mamka toho už měla dost a začala mě strkat na kroužky, aby mě nemusela poslouchat doma. A od tý chvíle jsem se začala seznamovat s tanečníkama, zpěvákama, s muzikantama, a už se to nese dál a dál a já si ani neumím představit, že bych dělala něco jiného.

Zpívala jsi jako backvokalistka Mikolase Josefa na poslední Eurovizi. Jak ses k tomu dostala?

Ti dva kluci, co s Mikolasem tancovali, Kris a Marek, tak jsou shodou okolností z mojí crew. Mikolas hledal vokalistku, Kris mě doporučil, Miky si to poslechl, zavolal mi, jestli chci na Eurovizi, zjistila jsem, že jedou i kluci, tak to prostě nešlo odmítnout. Eurovize u nás doma byla jako Super Bowl, když jsem byla malinká. Takže pro mě to byla jasná volba, že tam chci jet.

Kdy si začala ty sama reálně uvažovat, že by ses jí taky zúčastnila?

Když jsme byli já a Miky u Borise Carloffa ve studiu, když jsme cvičili na Eurovizi, tak já zrovna vydávala svůj singl Animal Power. Miky si ho poslechl a řekl, ať to příští rok zkusím já. Každý rok to vyhrává někdo, kdo je zvláštní, kdo je zajímavý. LGBT komunita je naprosto podporovaná Eurovizí. Eurovize zastává vše, co zastávám já a podle mě není lepší místo, kde začít, než v ní.

Proč si myslíš, že bys zrovna ty měla Česko v Eurovizi reprezentovat?

Nerada se s někým porovnávám. Ale řeknu proč si myslím, že na to mám. Zaprvé už jsem tam byla a nic mě nepřekvapí. Vím přesně, co mám čekat a co obětovat. Další věcí je že nic nemiluji víc. A když už na tom pódiu stojím, tak dám ze sebe dvě stě procent. Pro mě není v tu chvíli nic důležitějšího než ten mikrofon a ty lidi, co jsou přede mnou. S tím že na Eurovizi jich je 300 miliónů. A hlavně chci reprezentovat i mladší generaci Česka. Chci ukázat, že i my tady v Česku jsme se odprostili od komunismu a že děláme nový věci. Chceme experimentovat a nebojíme se dělat jinou hudbu. Takže vlastně mám hlad po tom tam jet a zabít to pořádně pro Českou republiku.