Temná vlhká místnost bez světel a bez oken, strašidelné zvuky a obrovské zamčené železné dveře, které Vám brání v cestě za denním světlem… i tak by mohla vypadat představa o únikových hrách nebo únikových místnostech a v některých případech se s podobnými hardcore únikovými hrami můžete opravdu setkat. Realita je však ve většině případech této představě na hony vzdálená a únikových her se bát rozhodně nemusíte. Nebo ano?
Jaká je realita?
Únikové hry opravdu vycházejí z toho, že jste uzavřeni v nějaké místnosti a Vaším úkolem je dostat se z ní ven. Únikové hry na motivy horrorů či nešťastných událostí svým příběhem a atmosférou tyto představy do jisté míry mohou naplňovat, v případě těch ostatních únikovek se ale budete obávat pouze toho, že je nestihnete dokončit ve stanoveném čase.
Co si budeme povídat, představa, že jste uzavřeni v uzamčené místnosti, je sama o sobě pro hodně lidí nepříjemná i bez toho, aby člověk trpěl klaustrofobií. To ale určitě neznamená, že lidé, trpící klaustrofobií, by únikové hry nemohli hrát. Ve většině případů je hrát mohou, záleží na hře samotné a jejím provozovateli.
Únikové hry jsou vesměs bezpečné a jejich primárním účelem je skvělá zábava. Na bezpečí hráčů se kladou vždy ty největší nároky a záleží tedy spíše na tématu hry, množství a intenzitě dalších vjemů, kde provozovatel hry vždy stanoví, zda je či není pro klaustrofobiky, ale třeba i pro epileptiky, úniková hra bezpečná. Stačí se tedy jednoduše zeptat obsluhy.
Na své si ale samozřejmě přijdou i lidé, kteří se bojí rádi. Přestože jsou únikové hry hlavně o zábavě, spolupráci a logickém uvažování, ve chvíli, kdy máte uniknout z bunkru, než ho zničí samodestrukční systém, Vám do smíchu nejspíše moc nebude.
Článek je reklamní sdělení