Podivuhodné cesty Julese Verna jsou pestrou inscenací, která propojuje tanec, činohru, hudbu a videoprojekci, jak se dá od Laterny magiky očekávat. V této hře převažuje hlavně činohra sem tam doprovázená tanečními variacemi, ale i zpěvem.
Děj se odehrává ve filmovém ateliéru v době počátků filmového průmyslu – na začátku minulého století, v němž se bláznivý režisér, výstřední kameraman a snaživá asistentka pokoušejí zfilmovat slavný Vernův román Tajuplný ostrov. Další herci tedy hrají, že hrají, což je pro diváka velmi zábavné a zajímavé.
Postava samotného Julese Verna se v představení nevyskytovala zdaleka tolik, jak bychom podle názvu inscenace mohli usuzovat. Zpočátku ho ostatní postavy dokonce do jisté míry zastiňují, v průběhu se ale sám ocitne mezi herci a přejímá roli kapitána Nema. Finální scéna, kde Verne umírá, je „labutí písní jeho života,“ říká režisér David Drábek.
V materiálech tvůrci slibují, že celé představení bude vyplněno humorem a nadsázkou, což je bezpochyby splněno. Skvělé kostýmy Simony Rybákové, velice působivá scéna spolu s projekcí a světelnými efekty utvořily dokonalý celek, který lze doporučit všem, kteří chtějí strávit příjemný a intelektuálně nepříliš náročný večer.
