Fall Out Boy jsem do vydání jejich předchozí řadovky Save Rock & Roll neznal. O to víc jsem byl překvapený, jak je tahle parta skvělá. Můj názor potvrdili svojí novou deskou American Beauty / American Psycho, která vás dozajista zvedne ze židlí.
Kluci se netají, že je jim zcela jedno, jak je kdo škatulkuje. Z punkové emo kapely se ale stala spíše pop rocková formace směřující svými alby k vyprodaným stadiónům s nadsázkou a vtipem sobě vlastním.
Už první singl Centuries s vysamplovanou Tom’s Dinner říkající jak si je budou pamatovat budoucí generace po staletí se dá brát jedině s nadsázkou. Hoši tak ale berou celé album, což z něj dělá nahrávku, ke které se budete vždy rádi vracet.
Pořádné vypalovačky jako Irresistible, Jet Pack Blues, Twin’s Skeleton (Hotel in NYC), či óda na cílevědomé ženy v Uma Thurman jsou tak dobré a po celé délce alba, že vám nepřítomnost jakékoli balady vadit nebude. Ba naopak.
Jak říkají kluci, že album je něco mezi uměleckým počinem a materiálem pro nové koncerty, mají naprostou pravdu. Na téhle desce budete nacházet stále něco nového, rádi se do ní ponoříte, ale i tak si na ní jen tak bezduše zaskáčete. Takže album za jedna a bylo by i s tou hvězdičku, pokud by frontman Patrick Stump aspoň na chvíli přestal tak řvát a změnil by výrazněji hloubku svého hlasu.
