Poslouchat rap a vyhnout se přitom šílený partě Wu-Tang Clan? To se asi úplně nedá. Jejich odkaz přetrvává dodnes. Na mikinách, trikách, nunčakách a vůbec všem, na co jde lípnout jejich kultovní logo. Díky nejaktivnějším z nich ale i díky nový a pořád dobrý muzice. Ghostface Killah, kterej byl ve svý kožený masce na první desce možná ještě lehce v pozadí se časem vyprofiloval ve vlastně nejspolehlivějšího nositele kvality. Když projedete jakýkoliv žebříček 50ti nejlepších MCs všech dob, bude si zaručeně lebedit v oblasti první desítky. Když vydá novou desku, sklízí pochvalné mručení i od přísné kritiky, která z nostalgie oči ani uši nezavírá. Koncert takovéhle ikony (28.9., Lucerna Music Bar, Praha) je tedy bez debat událostí.
Ale je jí i u nás? Jak dneska rezonují pojmy Wu-Tang Clan a Ghostface Killah na domácí scéně? Když nevím, tak se zeptám. Oslovili jsem toho dost – od party okolo GR – Separa, Decka a Tona S. přes moderátora Hip Hop Kempu Mikra, Paulie Garanda, Iron Kapa z Trouble Gangu, Shoa co má na kontě spoustu fotek a obalů Wu až po Radima z Champion Sound. Všichni maj Wu jako srdeční záležitost a rádi se podělili o odpovědi na 2 jednoduché otázky:
- Co pro tebe znamená Wu-Tang a Ghostface Killah?
- Je to pro tebe jen nostalgická záležitost nebo ho sleduješ i dneska? A pokud sleduješ, jak hodnotíš, že má pořád co říct, natáčí koncepční desky, nebojí se vyvíjet, dělat s muzikantama atd?
Tono S.:
- Wu ma prakticky rapovo vychovali. Bola doba, keď som okrem spoločných Wu-Tang dosiek a ich sólo albumov nepočúval prakticky nič. Vždy ma bavil ten poctivý rap a surový zvuk. Každý jeden člen je jasne rozpoznateľný a má svoj špecifický rukopis, čo už pri dnešnom rape nie je až taká samozrejmosť. Títo ľudia zmenili rapovú hru a keby ich nebolo, možno dnes nerobím rap. Moji favoriti vo Wu boli skôr Deck a Mef ale Ghosta som mal tiež rád kvôli jeho “uplakanému” štýlu rapu, ktorý mu ale neuberá na prísnosti a tvrdosti. Neskôr, keď som začal viac vnímať aj texty, som si uvedomil, že je jedným z najmocnejších storytellerov v hre.
- Na viacerych členoch Wu cením práve to, že aj po rokoch dokážu vyškoliť mladú generáciu rapperov, pričom sa neprispôsobujú chvíľkovým trendovým vlnám. Keď máš za sebou toľko dosiek a písania histórie ako Ghost a prakticky si už dosiahol svoj komerčný vrchol, asi je prirodzené, že sa snažíš posunúť svoju prácu do iných levelov, aj keď je ti jasné, že na tom nezarobíš balík. Aj keď je to asi individuálne. Nie všetci veteráni sú dnes tak aktívni, ako práve Ghost. Mňa osobne tieto konceptuálne projekty so živými kapelami obrovsky bavia.
Separ:
- GF bol pre mna clen zasadneho zoskupenia. V tej dobe som z vychodneho pobrezia pocuval hlavne Wu-Tang, Mobb Deep a Onyx, co boli pre mna tri najvyraznejsie skupiny. GF vo Wu patril k tym lepsim, takze myslim, ze neni prekvapenie, ze zotrval dodnes a stale hra.
- Nie dnes uz ho nesledujem, no viem ze tvori…
Decko:
- Jedinecnost, originalita.
- Sledujem ho stale aj ked uz nie tak ako pred rokmi. Ma podpis na vojej muzike a mi chyba u vela interpretov. Kks, si spominam, ze ked som bol v NYC tak sme isli na jeho koncert a bolo kurva vypredane. Jaaaj, strasne nervy som mal vtedy.
Paulie Garand:
- Wu-Tang jsou pro mě kult. Můj soundtrack za dob skateboardingu, malování orlic všude po zdech, sledování klipů na MTV a kupování prvních CDs jako Enter the Wu-Tang (36 Chambers), Raekwon – Immobilarity , Killarmy – Fear, Love & War, Ghostface Killah – Supreme Clientele. Tyhle desky stále vlastnim a pravidelně holim v káře.
- Dá se říct, že v tom vládne nostalgie, ale furt se k tomu vracim. Právě poslední zmiňovanou desku Supreme Clientele naprosto miluju. Podle mě jedna z nejlepších desek vůbec z celýho Wu rejstříku. Ghostface je pro mě legenda, ale sleduju, když jsou okolo něj nějaký news, singly, klipy. Nicméně už to ve mě nezanechává takovou stopu jako ty “klasiky”. Rozhodně si “Ironmana” nenechám ujít v Lucerně.
Mikro:
- Wu-Tang je pro mě osobně jedna z nejzásadnějších kapel cele rapové historie a jejich debut pořád v první pětce nejlepších desek všech dob. Přestože Ghostdini nepatřil ze začátku k mým úplně nejoblíbenějším členům, postupně se ale ukázalo, že je naopak jedním z mála netopýrů, jehož tvorba je i po téměř 25 letech stále relevantní, nezní jako karikatura sebe sama a je schopen obstát v dnešní konkurenci drzého mladí.
- Určitě za mě nostalgie, nicméně jeho desky po boku pánů Adrian Younge a Apollo Brown patří mezi mé nejoblíbenější desky, které Ghost kdy nahrál, a to hlavně kvůli atmosféře, vibu, který z nich leze. Za to respekt.
IronKap:
- Wu-Tang je pro mě samozřejmě to nejvíc, co kdy v rapu bylo. Je to důvod proč jsem se začal o tu kulturu zajímat, kupovat originály, načítat knížky, hltat každej novej release a v podstatě i důvod, proč jsem začal rapovat. Dodnes sbírám vše co vyjde, i když kvalita některých desek už je pochybná. Ačkoliv je pro mě číslo jedna RZA, Ghostface je pokaždý trefa do černýho. Pro mě je neuvěřitelný, že Tony Stark po více než 20 letech ve hře pořád dává ven relevantní desky. Ironman, Supreme Clientele, Pretty Toney album, Fishscale a 12 Reasons To Die jsou alba, který jedu dodnes pravidelně.
- Ghosta sleduju i dnes. Samozřejmě nejedu pouze Wu-Tang, ale jak jsem psal, každé album poctivě poslechnu. Nostalgie v tom hraje obrovskou roli. Je to moje dětství a dospívání. Reprezentuje to dobu, kdy rapeři nebyli 45 kilo vážící kluci. Plus zrovna u Ghostface mě strašně baví tematický projekty s živou kapelou. Viz obě alba 12 Reasons To Die s Adrianem Youngem a Sour Soul s BadBadNotGood.
