Když uvidíte nějaké turisty na ulici, tak jim asi velkou pozornost věnovat nebudete. Janek Rubeš je pozve na pivo a následně na večeři. Nejznámější český průvodce v rozhovoru taktéž prozradil informace ze zákulisí pořadu Prague Guide a také o tom, jak vypadá spolupráce s jeho zaměstnavatelem.
Ve svých reportážích jsi upozornil na nekalé jednání taxikářů a nevýhodnost směnáren. Co považuješ za další problém?
Zajímá tě, jaké jiné nekalosti se tu ještě dějí?
Přesně to.
Je toho strašně moc. Každý vnímá nekalosti, nebo to, co ho trápí, jinak. A mně právě nejvíce trápily tyhle dvě. A jinak to je určitě správa veřejného majetku, jako je třeba zavřený Dětský ostrov na Praze 5. To je nekalost veliká, protože tam může fungovat soukromá restaurace, ale zbytek toho ostrova je zavřený kvůli údajné toxicitě. Pak třeba to, že se teď na letišti změnil kruhový objezd, je to sice složité vysvětlit, ale v zásadě to znamená, že pro tebe nebudou moci jezdit normální taxikáři, ale jen taxikáři, kteří mají smlouvu na letišti, což je určitě taky nekalost, protože dříve mohli alespoň čekat na benzínce a na letišti se jen otočit. Jestli tě ale zajímají nekalosti v rámci podvodů, co se dějí v Praze, tak to jsou určitě třeba restaurace, ne tedy ta, ve které teď sedíme (smích), ale hodně restaurací na exponovaných místech v Praze se nechová hezky.
Budeš se na ně zaměřovat, budeš jednat?
Třeba dnes jsem vydal novou epizodu Prague Guide, pořadu, který natáčím, kde se na Staroměstském náměstí prodává pražská šunka a cena je tam uvedená za 100g. Ti stánkaři ti ale prodají třeba 700g, takže ti turisté zaplatí třeba 650 Kč, takže toto jsme třeba v té epizodě zmínili, to hezké není, a zároveň jsme se zmínili, že vánoční trhy jsou krásné a lidé by si na ně měli zajít. Měli by si při tom dát pozor na směnárnu, co dává 15 Kč za euro a na taxikáře, co tam neustále stojí.
Janek Rubeš
Janek (28) je reportér, kameraman, dokumentarista a režisér. Studoval FAMO a vystudoval Universitu Tomáše Bati ve Zlíně. Je známý hlavně jako lovec nepoctivých taxikářů a nevýhodných směnáren. Dnes spolu se svým kamarádem natáčí úspěšný pořad Prague Guide. Ten na YouTube pomáhá desítkám tisíc turistů.
Natáčíš tedy pořad Prague Guide a dneškem atakuješ 30. díl. Kolik jich celkově chystáš?
Myslím si, že určitá výhoda, a teď nechci znít nabubřele, je v tom, že je ten pořad tak trošku nesmrtelný. Turisti se pořád obměňují, tzn. třeba ta epizoda, co říká, jak si koupit lístek, bude aktuální do té doby, než se změní systém lístků. Což bude asi za dlouho. Podobné to bude i s cestami z letiště, i tato epizoda bude aktuální do doby, než se něco změní. Já si myslím, že určitě ještě jednou tolik epizod zvládneme. Témata zatím ještě jsou a až nebudou, vymyslíme další pořad. Nejdůležitější je hlavně dělat práci, která tě baví, a nás to tedy baví zatím moc. Třeba mě i lidé na ulici poznávají a děkují mi.
Líbí se ti to?
Je to samozřejmě skvělý pocit, když tě někdo pochválí za tvou práci, ale primárně mám radost, že mohu těm lidem nějak pomoct, a já když jsem někde v zahraničí a někdo mi pomůže, tak si to pamatuji a zanechá to ve mě pozitivní emoci vázanou na tu danou zem. Třeba když jsem byl v Íránu, tak se ti nestane, že bys byl pět minut na ulici a někdo tě nezastavil a nenabídl ti pomoc. Nedělá to kvůli tomu, aby z tebe dostal peníze, ale dělá to kvůli tomu, že si s tebou chce povídat, že ho zajímáš, protože jsi turista v jeho zemi, kam moc turistů nejezdí. Já jsem třeba toto aplikoval včera. Byl jsem na Staromáku ve věži a tam jsem potkal české turisty, protože teď o Vánocích sem jezdí lidi hodně, tihle byli, tuším, z Kralup. Byli poprvé v životě nahoře ve věži na Staromáku, tak jsem jim dal hned další typy kam zajít, protože v jejich očích to je past, kde si dají pivo za stovku. Tak jsem je poslal hned do Skautského institutu, nebo jim řekl, ať si zajdou do cukrárny za rohem.
Jak reagují lidé na tvou ochotu pomáhat?
Když se snažím v Praze někomu pomoct, tak tam je ze začátku ta nedůvěra toho člověka, že mi nevěří. Třeba když jsme se vrátili Iránu, tak jsem stál venku před restaurací Lokál s pivem, viděl jsem dva Francouze a řekl jsem si, že k nim budu stejně nápomocný jako lidé ke mně v Íránu. Pozval jsem je tedy na pivo a na večeři. Musel jsem však na začátku prolomit tu bariéru důvěry a taky, když jsme seděli u toho piva, tak jsem si říkal, že oni si určitě o mě myslí bůhví co, co jim chci provést. Tak jsem je opil panákama a šli jsme každý domů, nakonec mi napsali, že jsou z Chamone, a psali taky, že kdykoliv bych tam přijel, tak u nich můžu být. Myslím, že právě tahle milost by měla fungovat.
Jak dlouho se točí jeden díl Prague Guide?
Jeden díl se točí z 90 % v jednom dni, někdy se zvládnou i dva díly. Někdy je to asi i poznat, protože díly jsou ze stejné lokace. Pak jsou ale díly, co nám dělají větší radost. Když vyrazíme třeba do Kutné Hory, tak točíme celý den a jsme vlastně jen duo já a Honza Mikulka. On má, jak bych řekl, špinavou práci, musí vše sestříhat, vymyslet grafiku, popsat všechny popisky. Kdežto já jsem jen ten šašek před kamerou. Včera jsem poprvé točil se svým kamarádem Filipem, protože Honza odletěl do zahraničí a musel jsem si to sám sestříhat. A najednou jsem viděl, jak je to těžký a složitý bez Honzy, co mi vždy říká a radí, co a jak.
Dává ti Stream.cz hodně benefitů?
Naprosto, je to, jak jistě tady vidíš, velká firma s velkým barákem a mít v zádech takového parťáka je dobrý, ať už finančně, nebo mediální podporou, ale hlavně tou svobodou, že si můžu říct co chci. Nikdo mě nekontroluje, funguje tam naprostá důvěra, já prostě svým šéfům řeknu, že ta místa, kde natáčíme, nás neplatí. Důvěřují mi.
Přináší to Streamu již nějaké benefity, když jednotlivé díly sledují návštěvníci přes YouTube?
Jistě, tak tam se odehrává také nějaká reklama, ale primárně to je nějaký projekt, o který mají lidé zájem. To znamená, že je zájem i o Stream a Seznam a já se považuji za součást Streamu i Seznamu.
Nechtěl bys dělat sám na sebe jako youtuber?
To rozhodně ne, mimochodem to slovo youtuber má hodně negativní konotaci, kvůli několika lidem, kteří nedělají kvalitní obsah. Bohužel jsou mezi nimi skvělí lidé jako třeba Kovy, kterého jsem poznal, a je podle mě škoda, že se ta negativní konotace vztahuje i na něj.
Bude nějaký další velký projekt?
To já nevím, když jsme odstartovali Prague Guide, tak jsme si mysleli, že to bude srandička, co se ani nechytí. Teď ale třeba připravuji projekt 10 let Streamu, kde budu dělat rozhovor s několika lidmi, co zde pracují a byli nějak zásadní pro jeho vývoj. U tohoto si tedy nejsem také jistý, zda se uchytí. Dopředu ti neřeknu, jestli budu dělat něco velkého, protože nic negarantuje úspěch.
Jak ses dostal k Seznamu?
Před deseti lety se mi ozval zakladatel Streamu Miloš Petana. Prý se mu líbila má videa a zeptal se mě, zda pro ně nechci pracovat, a já řekl ano.
Byl jsi v žebříčku Forbes 30 pod 30, třeba vedle Dominika Feriho. Co si o podobných žebříčcích myslíš?
Pro mě má rozhodně větší váhu, že mě na ulici zastaví turista a řekne: “Thank you for your videos, have a great time.” Nechci tím rozhodně degradovat Forbes, ale pro mě to prostě větší váhu má. Dnes jsem ale nominovaný na Osobnost roku v Křišťálové Lupě a jsem taky nominován na “Zahraniční projekt českých tvůrců” s pořadem Prague Guide a jsem z toho nervozní. Jdu si koupit oblek, abych vypadal dobře a možná je lepší, že pořadatele Křišťálové lupy znám. Kdežto lidi z Forbesu neznám a ani nejsem jeho odebíratel. Nebaví mě adorace bohatých lidí, vzhlížení k bohatým lidem mi přijde jako oslavování člověka, který o peníze připravil ostatní lidi. Protože k bohatství se dá dostat jen na úkor ostatních, bohatství se neudělá z ničeho nic. Jako Sazka, tisíc lidí si koupí los, ale jenom jeden vyhraje, a to právě na úkor ostatních.
Studoval jsi FAMO v Písku, jaký je zde rozdíl oproti pražské FAMU?
Sice jsem na FAMO studoval jen půl roku a na FAMU vůbec, i když jsem se tam třikrát hlásil. Mám tam však plno kamarádů a uznávám různé lidi pro různé věci. Rozdíl tedy mezi těmi školami nevím, ale vím, že existuje festival FAMU vs. FAMO, který pořádají studenti těchto škol, a promítají se tam filmy a celkově to je zábavné.
Jaká je podle tebe úroveň českých vysokých škol, které dělají profesionály, jako jsi ty?
Já vystudoval ve Zlíně Universitu Tomáše Bati a vím, že úroveň té školy je famózní. Teď se nechci dotknout profesorů, ale pro mě půlka studia byli spolužáci, co mě posouvali dál. To mi pomáhá.
