Ze začátku to vypadalo, že se devátý měsíc roku odehraje v relativně poklidném znění, s několika málo ucházejícími projekty a Post Malonovým komerčním hitem. V posledním týdnu však ruku k dílu přiložilo hned několik hladových autorů a výsledkem je opět řádně nabité vydání. Jelikož bylo munice víc než dost, nesmíte minout ani devátý playlist tohoto roku, který tradičně zahrnuje selekci nejlepších vydaných skladeb. Jen zajímavost na závěr, je to přesně rok od začátku vytváření těchto playlistů, doufám, že si je užíváte! Ale teď už se tedy pojďme společně vrhnout do uplynulého měsíce a připomenout si několik zajímavých releasů.
SPOTIFY PLAYLIST ~ TOP 30 MĚSÍCE ZÁŘÍ
DaBaby ~ KIRK
těžko hledat na dababyho debutové studiovce chyby, jelikož autor přichází s důkazem, že jeho nabytý status hvězdy a vzniknuvší fame nepřichází jen tak odnikud. kvalitní rap v moderním podání a variabilita napříč deskou, s několika povedenými featuringy, zužitkovávají boom kolem autora relativně slušně. jen zamrzí občasné sklouznutí k modernějšímu “lehčímu” pojetí tracků.
Raketový přílet DaBabyho do americké scény znamenal pořádný poprask, protože se o něj začalo prát hned několik labelů, které chtěly ulovit aktuálně nejžhavější klenot. DýBý tlaku nepodlehl a naopak udělal lišácké rozhodnutí, když podepsal pod vydavatelským gigantem Interscope records a k tomu přislíbil členství v labelu South Coast Music. Kariéra tohoto autora však sahá již daleko hlouběji, než si mnozí myslí. Datovat některé projekty můžeme až do roku 2015. Nicméně řádný kariérní boom přišel až v této době. Výsledkem je jednak zmíněné členství ve dvou labelech, ale také nespočet hodnotných featuringů nebo účast v letošním vydání nováčkovského XXL Freshmans, kde DaBaby vynikal. Už projekt z roku 2018 “Blank Blank” napovídal, že se možná scéna dočká nového autorského boomu, nicméně ten přišel až s deskou “Baby On Baby”, na kterou si autor přizval například Offseta, Rich The Kidda nebo svého parťáka a souseda Stunna 4 Vegas. Za vším pak hledejme single “Suge”, který celý tento kolotoč odstartoval. Podle zaběhnutého schématu tak prostě musela přijít debutová deska, no a zde je.
Kirk vychází jako vysoce očekávaný počin, bohužel v den, kdy vyšlo snad 10 dalších významných projektů. Nicméně pozornosti se tomuto debutu samozřejmě dostává v dostatečné míře. Může za to také obsazení desky, kde se na 13 skladbách zastavila jména “A” kalibru jako např. Gucci, Nicki Minaj, Migos, Kevin Gates, Chance The Rapper, Moneybag nebo hot akvizice Lil Baby a D-Babyho mate Stunna 4 Vegas. Kvalitní rozehřání před výkopem, které přineslo track “INTRO” se projevuje napříč celým poslechem. DaBaby jako jeden z mála mcs dokazuje, že obří fame si zasluhuje. Deska totiž dokazuje autorův důkladný přístup k tvorbě, kdy dokáže téměř každý beat na desce, i přes jeho různorodost, zužitkovat a přetvořit v kvalitní počin. Autor tak prokazuje obří variabilitu, kdy svým kvalitním propracovaným rapem dokáže zničit jak trapový tvrdý beat tak i se ponořit do líbeznějších poloh rnb soundu. K dokonalosti chybí málo, možná občasně větší serióznost, upřímnější talks, více překvapivých hostů, zkrátka nějaká přidaná hodnota. Nicméně i bez toho se jedná o vysoce povedený debut, který nesmí minout nikoho, kdo o jméno DaBaby zavadil. Ale po poslechu zůstane malé ozvěna toho, že tento release mohl být ještě o něco lepší.
Post Malone ~ Hollywood’s Bleeding
Holywood´s Bleeding je předem určeno k tomu opět přepisovat streamovací rekordy. může za to hvězdné, rapově laděné obsazení a především postyho astronomicky vybudovaný status. tato novinka je však ve výsledku opět spíše jen důkazem postyho pop rapového pěveckého monopolu, který však stále ještě nedokázal přinést důkladně propracovanou desku.
Posty se vrací po roce zpět s novinkou Hollywood´s Bleeding, která přichází po relativně povedeném atmosferickém počinu Beerbongs & Bentleys. Autorova celosvětová oblíbenost již několikrát lámala rekordy ve streamování jeho skladeb a není se tak čemu divit, že se tomuto albu dostalo pořádné dávky očekávání. Je tomu tak zvláště po tom, co jsme od posledního releasu příliš autora nezastihli, pokud nebudeme počítat občasnou hostovačku na projektech svých kolegů nebo v rámci soundtracku k filmu Spiderman. Kde se však autor činil, tak to je jeho vizáž, která doznala mnoha změn ve znamení mnoha nových tetování. Vizuální přiblížení k jeho rapovým kolegům tak mnohé navádělo k myšlence, jestli se hodlá tento Texasan vrátit ke svým kořenům, či zabrousit hlouběji do rapových vod.
Posty si vybral právě druhou zmíněnou možnost. Napříč celým 17 skladbovým tracklistem totiž napočítáme hned několik rapových featuringů. Jejich výsledný výčet zní: Future, Young Thug, DaBaby, Meek Mill, Lil Baby nebo Travis Scott. Variabilitu se pak snaží zařídit například Swae Lee, zpěvačky Halsey, SZA nebo dokonce hvězdný Ozzy Osbourne ! Bohatý featuring list tak opětovně rozvíjí koncept desky, jelikož sám autor by rozhodně neobstál. Příčinou je totiž fakt, že Holywood´s Bleeding nenabízí prakticky žádný koncepční posun. Pokud bychom měli hledat progres, je to jednoznačně samotný autorův přednes, který je nyní maximálně pure a kvalitní. Stejně tak bychom mohli najít posun ve výběru charakteru skladeb, které jsou o něco rozmanitější. Pokud však bude řeč o trapově laděných skladbách, je bohužel realita taková, že tyto skladby nabízí špatně zpracované featuringy a výsledný dojem z těchto kousků je tak daleko slabší, než by posluchač očekával. Postyho záměr přiklonit desku k trapovějším kolejím se tak málo kdy střetne s úspěchem a hosté v těchto skladbách prostě nevyniknou a málo kdy dokáží zabavit. Ve výsledku tak deska přináší typickou Postyho tvorbu, která však nenabízí prakticky nic nového, jen je pouze tak moc žádaným a ojedinělým zbožím na trhu, že jako celek stejně nepropadne a bude sklízet spíše pozitivní ohlasy.
Lil Gotit ~ The Real Goat
za třetím autorovým releasem se tentokrát skrývá překvapivý mixtape “the real goat,” který opět boduje svojí zábavností, jenž vychází z ryzí atlantské nátury tohoto nadějného autora. na světě je tak další důkaz toho, že atlanta zkrátka nedokáže vyprodukovat nic špatného. SLATT !
Asi neexistuje žádné z vydání Rap Month, kde by neměl zastoupení někdo z Atlantského epicentra rapu. Gotit je přitom jeden z nejžhavějších produktů této posvátné krajiny, jemuž je přisuzována zářná budoucnost. Aby ne, set up tohoto interpreta je dobře navolen. Atlantský hood kredit, k tomu lze přičíst také například pokrevní bratrství s Lil Keedem a v neposlední řadě oblíbenost u mnoha významných players tamní scény. Zúročovat všechny tyto faktory začal Gotit v roce 2018 svojí debutovkou “Hood Baby”, na kterou navazoval ještě možná povedenější mixtape “Crazy But It´s True” z loňského roku. Autorova tvorba se tak jasně začla formovat a jako další z řady mnoha úspěšných atlantských jedinců úspěšně vkročil do řeky americké rapové game.
The Real Goat je neohlášeným mixtapem, který prvně přistál na soundcloud a až po několika týdnech se zjevil na všech streamovacích platformách. Celkový počet 16 skladeb lze považovat za ideální kombinaci mezi málem a potencionální přibývající nudou. Že se jedná o mixtape v méně seriózním pojetí jasně deklaruje prvotní umístění na soundcloud a koneckonců také přítomnost méně zvučných hostů, jimiž jsou Slimelife Shawty, Slimeball Yayo, Lil Troup nebo rostoucí pěvecká trapová autorka Millie Go Lightly, která se již objevila po boku autorů, jako jsou například Thugger nebo Future. Nesmí samozřejmě chybět ani rodinný příslušník Keed. Co k mixtapu vůbec dodat… Gotit opět servíruje svým fans chytlavé trapové tracky, houpavé beats a nyní také trochu větší dávku upřímnosti a serióznosti. Jedná se tak o další povedený produkt z Gotitovy dílny, jasně reflektující skutečnost, že se tento autor v rapovém rybníčku americké scény neztratí. Pro fanoušky moderní trapové tvorby je TRG nutností.
Young M.A. ~ Herstory In The Making
Herstory In The Making je ztělesněním autorčiny dlouholeté kvality a tvrdosti, na kterou si fans po čas její kariéry zvykli. tento jedinečný charakter na scéně by však mohl být zúročen v o něco kratším, na hosty bohatším albu, nicméně i přes tyto faktory, je deska nesmírně povedenou záležitostí a dokazuje, že young m.a. svojí tvrdostí dokáže předčit nejednoho mužského interpreta.
Asi těžko budeme na americké scéně hledat rapperku, než kterou je Young M.A. Kde Nicki Minaj a Cardi B sází na velké pozadí a barevné kostýmy, Young M.A. zkrátka vytáhne NBA jersey, grillz, chain a nekompromisně začne diktovat. Šťávu pak tomu všemu dodává i fakt, že je tato autorka z New Yorku lesba. Velice šťavnatě pak tedy dokáží vyznít její texty, když se v nich objeví například: “Man I like them tatted bitches, hi, Kehlani, uh” (BIG) … no a vše podtrhuje režírování lesbického porno filmu. Slušný kredit, který dokresluje už tak slibnou kariéru. Tu před třemi lety nastartoval hit “OOOUUU”, který nyní sklízí již přes 3 stovky milionů zhlédnutí na yt. Od té doby Young M.A. vydala jeden mixtape a několik povedených singlů , což stačilo k tomu, aby v roce 2017 vyprodala svoje koncerty, kde ji dělal parťáka 21 Savage a střihla si zastávku na Main stagei loňském Hip Hop Kempu. Bylo tedy jen otázkou času, kdy konečně tato interpretka vypustí debutové album.
To přichází spolu s mnoha dalšími releasy 27.9. a přináší rovnou dvě desítky skladeb a jeden bonus. Tohle vysoké číslo je však zastoupeno pouhými dvěma hosty, jimiž jsou Relle Bey a Max YB. Asi každému ostřílenému posluchači je tak jasné, že kombinace 21 skladeb a dvou hostů nebude moc dlouho fungovat. Každopádně, zde tomu tak úplně není. Autorka servíruje rozmanité tracky, směsice trapu a oldscholu, odehrávajících se v maximálně striktní rapové podobě. Pokud Young M.A. na chvíli poleví, je to jen malý oddech před další náloží. Je proto škoda, že se na debut nevešlo více hostů a neubylo o pár skladeb méně, aby byl výsledek konceptuálně pevnější. I přes to všechno, pokud pomineme pár slabších počinů, najde se zde nespočet povedených skladeb, které nabízí nesmírně kvalitní rap, upřímný storytelling a tvrdost, jenž dokáže v klidu strčit do kapsy polovinu americké scény. A to si sakra říká o pozornost, pokud snad někdo o Young M.A. pochyboval, musí si pustit její debutový počin.
Thaiboy Digital ~ Legendary Member
švédský autor konečně přichází po mnoha letech aktivní kariéry s debutovým počinem. toto melancholické atmosferické dílo je ekvivalentním ztělesněním americké rapové tvorby, odkud si půjčuje pár prvků a díky tomu se konečně dá doporučit i širší veřejnosti, než jen příznivcům Yung Leana a movementu kolem něj.
Thaiboy se po delší době ohlašuje s novým projektem, jímž je předlouze očekávané album Legendary Member. Tento švédský autor (narozen v Thajsku) v tomto roce přidal na aktivitě po tom, co o něm nebylo, od posledního Drain Gang releasu D&G z roku 2017, téměř slyšet. Zastihnout jsme jej mohli pouze jako hosta na několika skladbách, jako např. na Leandorově tracku “Kobra” nebo na Bladeeho projektu Icedancer. Začátkem roku byl spolupachatelem povedeného singlu “First Class” od Leana, který byl prvním vodítkem k návratu. Jelikož neměl tento autor poslední roky vůbec jednoduché, skrze deportaci do jeho rodné země, je o to cennější jeho aktuální aktivita která již měla za výsledek spoluúčast na povedeném DG releasu “Trash Island”, který spatřil světlo světa jen pár dní před Legendary Member.
Thaiboyova novinka přináší 12 skladeb a jistotu v obsazení. Na desce se nachází jeho dlouholetí kamarádi a labeloví kolegové Bladee, Ecco2k a samozřejmě Yung Lean. Téměř 100% účast doplňují také dvorní producers Whitearmor, Gud, Woesum nebo Ripsquad. Velké očekávání díky bohu přináší pozitivní výsledek. Thaiboy suveréně servíruje sám sebe v té nejlepší formě, s novinkou – přídavkem hlubšího mumble rapu, který skvěle zakomponoval v rámci své typické autotunové flow. Byl by to však poloviční úspěch nebýt skvělých hudebních podkresů, ze kterých jde cítit daleko trapovější, moderněji pojatý feeling. Může za to především Gudova přítomnost, který se chopil více, jak poloviny skladeb. Neméně podstatnou složku však hrají i světově jedinečné synths Armora a potvrzení skutečnosti, že Woesum je mezi členy Sadboys a Drain Gang jako doma. Deskou se rozléhá skvělá melancholická atmosféra, plná hutné atmosféry a Thaiboy jasně dokazuje, že autorsky dozrál a nyní zní nejkvalitněji ever. Výsledkem je tak povedená deska, která zúročuje všechny kariérní zkušenosti a přináší autora v doposud nejvyspělejší podobě, proto lze tento počin doporučit nejen všem fanouškům Sadboys a Drain Gangu.
Money Man se hlásí o slovo se svým novým 5 trackovým EP “Area 51“, které vytvořil jako podporu v rámci nedávného overhypenutého vtrhnutí do stejnojmenného vládního komplexu. Určitě jste zaznamenali, že se na Facebooku chystalo protestantské vtrhnutí do tohoto přísně tajného zařízení v Nevadě, za účelem odhalení všech vládních tajemství, která se zde skrývají. Nicméně ta výsledná stovka, která se dostavila, si maximálně užila pokřiky před branami. Takže pokud nás má z toho něco potěšit, tak autorovo EP, které je vysoce chytlavé, je proto škoda, že se skladeb na tohle EP nevešlo více, těchto 5 kousků totiž dokáže zabavit a fanoušek by chtěl více.
Pokud pomineme dva mixtapes z roku 17 a 18, tak napočítáme 3 roky od té doby, co Kevin Gates vydal poslední oficiální album. Novinka I´m Him je klasickou Gatesovinou, která sází na street rapový charakter a hluboce procítěné zvukové nahrávky. Autor již typicky sází na maximální osobní pojetí desky, díky čemuž na ní nenajdeme jediného hosta. I když by nebylo vůbec na škodě z celkového počtu 17 skladeb pár ubrat, je třeba zhodnotit tento release jako relativně povedený. Pokud tedy pomineme občasné skipování méně zábavných pasáží napříč celou 50 minutovou poslechovou dotací, lze tento projekt vřele doporučit k poslechu.
O velice zajímavý release se v tomto měsíci zasloužil 27 letý IDK s jeho počinem Is He Real?. Tento projekt budí dojem jistého příběhu, jelikož v rámci všech 14 skladeb je vytvořen koncept, který nezahrnuje pouze samotné skladby, ale také různé interludes a nahrávky, které slouží jako mosty mezi jednotlivými skladbami. Charakterově je album různorodé a nabízí směsici hned několika hudebních žánrů, o které se rap vždy určitým způsobem otírá. I když oficiální tracklist featuringy neodhaluje, album je jimi protkané skrz na skrz. Najdeme zde mnoho méně známých jmen, ve kterých však vyčnívají hvězdy jako Tyler, The Creator, J.I.D nebo Pusha T. Deska tak je ve výsledku nesmírně uspokojivým komplexním hudebním zážitkem, který by neměl minout žádného fanouška detailně propracovaných desek, které se nebojí bourat mantinely moderního žánru.
Zajímavou kombinaci na projektu Caught Fire tvoří duo K$upreme & CHASETHEMONEY, kteří se schází, aby nechali vzniknout modernímu dílu, které urve repro soustavu nejednomu klubu. Chasethemoney však na tomto projektu opouští svoje zaběhlé koleje a namísto divokých plynoucích beats přináší výbušné, 808 bassové kousky, ve kterých K$upreme skvěle plave. Jedinými hosty, kteří se na projekt dostali jsou přitom Chief Keef a Lil Yachty, kteří divokému konceptu desky skvěle vyhovují. Pokud tedy někdo holduje hodně originálním, až ujetým trapovým beats a tvrdé Premově flow, tak s chutí do toho ale pozor, může se také stát, že chytí ohněm.
V rámci pokračování trapově vyhrazených projektů, přináším další, od autora, který si říká Yung Tory. Tento 23 letý autor začátkem září dropnul EP Still Here, jenž plně prokazuje autorovy variabilní tvůrčí schopnosti. I přes pouhých 6 skladeb se tak může posluchač dočkat jak tvrdých klubových skladeb, tak zemitějších emočnějších kousků. Tory tak po relativně povedeném projektu “Rastar” ze začátku roku dokazuje, že je třeba s ním nadále počítat.
Do třetice typově obdobného si považuji za důležité zmínit King Vonovu novinku Grandson Vol. 1. Ta je ztělesněním street rapové kultury se vším všudy, jelikož Von si po svém šestiletém působení ve vězení připsal na své konto řádnou dávku street kreditu a pozornost pouličního publika. Kráčejíc ve šlépějích legendárního Lil Durka (na jeho nedávné desce se také sám Von ukázal) tak prokazuje čest chicagským ulicím, díky upřímnému storytellingu a věrohodnosti v jeho slovech. Po propuštění z vězení vydal Von track “Crazy Story”, který sklidil slušných 8 mil. views na youtube, což dokazuje vzniknuvší pozornost. Jen pro dotvoření Vonovy osobnosti, název tohoto počinu je obrazem skutečnosti, jelikož dědeček tohoto autora je dobře známý člen gangu a killer. Name one víc real story na americké scéně, name one !
Vex Part 2 je pokračováním prvního vydání z první poloviny roku, autora, jehož nickname zní Lil West. Tento mladý talentovaný autor poprvé ukázal svoje ponurejší trapovou tvorbu, nasáklou smutným moodem v červnu tohoto roku a sklidil vesměs pozitivní ohlasy. Druhé vydání pokračuje tam kde začlo první, nabízí však o jeden track navíc, celkem 8 a stejně jako v prvním případě nabízí dva hosty, nyní jsou to nová senzace Calboy a Baby Goth. Výsledek opět neurazí, ale ani nepřinese žádnou převratnou zvukovou stopu, kvůli které by někdo běžel na spotify. Každopádně Lil West začal poměrně slušně svoji cestu a teď je jen otázkou času, než přijde plnohodnotný debut.
Dreamvillské duo EARTHGANG vypouští nejnovější počin Mirrorland. Tohle uskupení sice pochází z Atlanty, nicméně do průměrného trapového interpreta mají oba autoři daleko. Earthgang na jejich novince tradičně hýří všemi možnými barvami a nabízí pořádnou dávku originality a různorodosti. I přes nepopiratelný trapový charakter deska nabízí napříč téměř hodinou poslechu mnoho zajímavých experimentů a sami tak nadále budují svoji vlastní značku, která vede k dlouze očekávanému debutu. Na tuto jedinečnou záležitost se také mimochodem dostavili například Thugger, T-Pain, Kehlani nebo Arin Ray s Malikem. Pokud někoho omrzel “rutinní” trap a hledá něco pestrého, hraničícího s mantinely žánru, Mirrorland je idální volbou. Od tohoto dua si mnozí slibují hodně a vzhledem k jejich rostoucí popularitě by mohl tenhle Atlantský alternativní produkt sklízet ovoce.
Posmrtná aktivita je v posledních letech fanoušky velice žádaná a finančně atraktivní, a proto vydává team za zesnulým XXXTENTACIONem Deluxe vydání Question Marku, který vyšel v roce 2018. Rozšíření však přichází minimální, jelikož novinek je zde pomálu. No, jak se to vezme. Deska je rozšířena o druhý disk, který obsahuje instra všech tracků a třetí disk, který obsahuje směs různých dem, nedokončených věcí a daleko zajímavějších “voice memos”, které zachycují nahrávání skladeb ve studiu. Fans tak mohou velice efektivně přičichnout k tomu, jakým způsobem byly skladby na album tvořena a jaký nahrávací proces za nimi stál. Očividně má team za XXXem vše dobře rozvrženo a fanoušky tak může čekat ještě spoustu nevydaného materiálu, featuringů a v neposlední řadě i dokument o XXXovi.
ZA POSLECH TAKÉ STOJÍ TYTO PROJEKTY:
Zatvrzelí Lil Peepovci nepohrdnou novinkou Anarchy od Lil Tracyho, Thaiboy se mimo své sólovky věnoval také společné desce Drain Gangu, nesoucí název Trash Island. V rámci zachování totálního přísunu trap music je třeba zmínit následující projekty: Whoop Tape od Sada Babyho, Lil Gnarův “Fire Hazard“, Trap Sauce má zase Sosamann, neméně trapový je i název desky Joey Trappa (Trapped In Tokyo), Jackboy je ztracen ve svojí hlavě (Lost In My Head), zdařilý party release má na kontě také Shoreline Mafia (Party Pack Vol.2) a vůbec neurazí počiny od Icy Narca, který varuje před zimou (Winter Can Be Murder nebo Freshieho Do Not Disturb. Relativně ucházející evropský projekt vydává D-Block Europe (PTSD) a v Evropě ještě zůstaneme s kompilací Top Boy Soundtrack, kde se objevuje řada zvučných UK jmen jako AJ Tracey, Dave, Headie One nebo i Drake. Pro ortodoxní fanoušky si zase připravili projekty Boosie Badazz & Zaytoven, s jejich vypravěčskou baladou Bad Azz Zay, ILoveMakonnen si mohl na Drink More Water Free dát víc záležet, podobně jako producer Charlie Heat s jeho FIREWORKS no a okruh uzavírá oldschoolovka Ghostface Killahs legendy Ghostface Killah.
