Poslední měsíc prázdnin je již minulostí, a proto vůbec neuškodí si připomenout některé rapové novinky, které spatřily světlo světa a které jste mohli při letních radovánkách missnout. Jejich nadílka je poměrně pestrá a bohatá, takže se neváhejte se mnou ponořit do zahraniční rapové scény a projet si ty nejvýznamnější uplynulé releasy. Jelikož každý bude upadat do začáteční školní deprese, dal jsem tradičně dohromady poctivou selekci 30 nejlepších srpnových skladeb, které by vás mohli nakopnout k lepším školním výkonům.

SPOTIFY PLAYLIST ~ TOP 30 MĚSÍCE SRPEN


YOUNG THUG – SO MUCH FUN

album so much fun by se dalo označit za all-star projekt, jelikož thugger NA NĚJ PŘIZVAL HNED NĚKOLIK VÝZNAMNÝCH KOLEGŮ A SPOLU S NIMI VYTVOŘIL DESKU, KTERÁ JE ZTĚLESNĚNÍM AUTOROVy signifikantní tvorby, jeho KOMPLEXNOSTI A NEKONEČNÝCH TVŮRČÍCH skills. young thug do každé rodiny !

Je až z podivem, že Thugger letos oslavil teprve 28. narozeniny, vzhledem k tomu, jak moc velkou roli ve světové rap game jeho jméno zaujímá. A byl to právě Sexův b-day, 16.8., kdy bylo mezi hladové fanoušky vypuštěno nejnovější album “So Much Fun”. Připomeňme si ve zkratce pár autorových releasů z posledních let, mezi než patří poctivě podivné album JEFFERY, experimentální, country nasáklé Beautiful Thugger Girls a dva o něco méně výraznější, avšak stále ucházející počiny Super Slimey a Slime Language. Thugger se po svých žánrových eskapádách a změn nicknamů ustálil a jeho tvorba už přestala být tou neotesanou weirdností jako dříve. Určitě také nelze přehlídnout fakt, že Thugger začal daleko důkladněji mentorovat vycházející atlantská jména jako jsou Gunna, Lil Baby nebo nově Lil Keed a dohlížet tak nad jejich tvorbou. Díky tomu tak vznikla neskutečně pevná komunita hned několika atlantských players, kteří kráčí ve šlépějích svého idola. V rámci zmíněné kooperace dodám informaci, že čtveřice Thugger, Future, Baby a Gunna údajně pracuje na projektu Super Slimey 2.

Teď už zpět k desce So Much Fun. Ta nabízí bohatý tracklist, který obsahuje hned 19 skladeb s velkým počtem zajímavých hostů. Thuggerovi sekunduje očekávaně jeho druhá family ve složení Future, Lil Baby, Gunna, Lil Keed, kterou doprovází esa jako Travis Scott, J. Cole, Lil Uzi, 21 Savage, Quavo, Juice WRLD, NAV nebo Lil Duke a Doe Boy. Finální featuring list uzavřel až po týdnu od releasu MGK, který se z ničeho nic objevil na tracku “Ecstasy”. Tradičně by se tracklist obešel bez 3-5 skladeb, aby se zábavnost desky prohloubila a koncept zpevnil. Nicméně nutno dodat, že i přes velký počet skladeb dokáže deska bavit snad celou dobu poslechu, pokud pomineme pár slabších kousků. Thugger zní asi nejvyzráleji a nejseriózněji po čas jeho kariéry a servíruje jednu chytlavou flow za druhou. Skvěle jsou navoleny beaty, které jsou typicky Thuggerovsky atlantsky rozmanité, tekoucí, barvité, říznuté občasnou podivností a především chytlavé. V čem deska také vyniká jsou featuringy, se kterými Thugger skvěle pracuje a desku příjemně v rámci jejího delšího charakteru značně obohacují. Co dodat na závěr, snad jen to, že Thugger vydal desku plnou věhlasných jmen, aby vytvořil jeden z nejlepších počinů jeho kariéry, který boduje v charts, sklízí pozitivní ohlasy a hlavně, se výborně poslouchá.


UFO361 – WAVE

Na Ufově novince se odehrává mnoho událostí, které ji nejen že přibližují americkým deskám, ale také ji dělají atypickou a unikátní. vizuální zpracování desky charakter desky umocňuje a dokládá, že v tomto berlínském chlapíkovi se skrývá mnoho kreativity, která dokáže nabourat i (mnohými nepřekousnutelné) jazykové bariéry.

V rámci srpnových releasů se objevila i jedna mimo-americká záležitost i když Ufova tvorba by se dala označit za mimo americkou pouze pokud by se mluvilo o užitém jazyku. Mimo ten totiž autorovy produkty jeví veškeré známky moderního směru a sám autor se o světový formát desky snaží, skrze anglické názvy písní a užívání anglických slovíček a frází, přeci jen my v ČR moc dobře víme o co se jedná. Ufo se jako jeden z mála autorů německé rap game dostal do širší veřejnosti nejen v rámci Evropy, ale právě i USA. Důkazem jest jeho kolaborace s hvězdnými autory jako jsou Quavo, Rich The Kid nebo nově také Gunna a Lil Baby. O jeho aktuální velké popularitě by se mohlo mluvit i u nás, nicméně tenhle echt Berliner má za sebou už pár releasů, které se dočkaly úspěchu. Jmenovitě jde například o trilogii Ich Bin Berliner, jejíž počátky sahají do roku 2k16 nebo např. loňské projekty 808 a VVS.

Ufo si připravil celkem 17 skladeb doplněných o pár tamních hostů, mezi něž patří IRIN, Data Luv, Luciano, Yung Hurn a také jednu hot akvizici, tu představuje Gunna. Deska je mimo svůj vůdčí trapový charakter mírně nakloněna k popovým zákoutím a chce se mi říci bohužel. Pokud totiž pomineme pár těchto žánrověji vzdálených záležitostí, Wave se odehrává ve velice unikátní melancholické atmosféře, která v kombinaci s autorovou němčinou a skvělými trapovými beaty vytváří parádní kulisu. Tu dokresluje i doprovodná grafika, která se v útržcích digitálně grafických směrů z dřívější doby vrací zpět a kombinuje v sobě zajímavé prvky, jako vodu, blesky, neony či kombinace zelené a fialové. Podvodní tématika dodává desce hodně originální náboj a promítá se nejen v coveru, ale také v pár kvalitních canvasech na spotify. Je tedy proto škoda, že koncept desky je narušen popovějšími záležitostmi, jelikož trapový styl v kombinaci se zpěvem a zmíněnou doprovodnou tématikou jí sluší daleko více. Pokud však někdo chtěl okusit zahraniční tvorbu a bál se opustit “americké bariéry”, Ufova deska je ta správná volba.


RICH FOREVER RECORDS – RICH FOREVER 4

trochu až nostalgií nasáklé pokračování rich forever  přichází, aby opět potěšilo všechny příznivce hvězdného tria, které vždy v rámci těchto projektů excelovalo a bavilo. čtvrté pokračování však nabízí více prostoru pro ostatní členy labelu a bohužel s tím i menší porci zábavnosti.

Rich je v poslední době na roztrhání po tom, co loni spatřila svět jeho debutová deska The World Is Yours. Ta přinesla menší zklamání, jelikož přinesla menší dávku stereotypu a především její release podložil fakt, že tento počin měl americkou game spatřit už dávno. Nicméně i přes to všechno čísla mluví jasně a statisticky se jednalo o velice úspěšné dílo, jak dokládají mnohá views. Pokračování tohoto počinu už však přineslo trochu menší hype a výsledek, kterého se fanoušci dočkali také za moc nestál. Já osobně jsem vždy měl Riche rád především na jeho labelových projektech, kde dokázal se svými parťáky maximálně bavit. Autorova načasování zkrátka nejsou ideální a to platí i v případě vydání čtvrtého, resp. řadově pátého kousku z labelové série Rich Forever. Uvažte sami, RF1 2016, RF2 2016, vsuvka The Rich Forever Way 2017, RF3 2017 a po předlouhé dvouleté pauze RF4. Samozřejmě, zmíněná dvouletá pauza vznikla důsledkem soustřední na svoji sólovou kariéru. Rich Forever 4 se tak opět vrátilo v plné síle, kterou jako vždy tvoří perfektně kooperující základ: Rich The Kid x Famous Dex x Jay Critch x The Lab Cook.

12 skladeb se zdá být jako slabá náhražka na dvouleté čekání, nicméně nyní je deska mimo to rozšířena také o další členy labelu, mezi které patří zpěvačka Airi, rappeři Bino a mini skupinka 83 Babies, které doplňuje A$AP Ferg. Projekt je tak daleko více rozložen mezi všechny členy labeu a vůdčí trojice tak dostává trochu méně prostoru než tomu bylo zvykem. V případě 83 Babies se však jedná o správný krok, jelikož tohle trio tenhle mixtape značně obohacuje a přináší fresh street wind. K čtvrtému vydání je nutno podotknout, že se rozložení sil mezi více členů na kvalitě podepisuje, a proto není čtyřka tak zábavnou záležitostí, plnou hitů, jako tomu bylo v případě dřívějších projektů. Pro fanoušky je Rich Forever 4 povinnost, ale pravděpodobně i ti nakonec dojdou ke zklamání, absence většího vytížení labelových tahounů se totiž na mixtapu podepisuje.


LIL DURK – LOVE SONGS 4 THE STREETS 2

chicagský trap boss přichází s novinkou ZHRUBA 3 měsíce po tom, co se MU POVEDLO TAK TAK S ODŘENÝMI GLOCKY VYHNOUT VĚZENÍ. soudní tahanice tak zapříčinily to, že až v srpnu jsme se dočkali AUTOROVA letošního první projektu. na něm však durkIO dokazuje, že jeho forma nikam NEODEŠLA a že jeho street kredit roste a roste.

Durkio se vrací zpět po menší odmlce se svým druhým vydáním LS4TS, navazující na první vydání z roku 2017. Právě v tomto roce se Lil Durk rozhodl nabrat vysoké tempo releasování projektů, kdy se mu podařilo vydat hned 5 tapes. V roce 2k18 to byly dvě desky a pokud někdo očekával další vlnu mixtapů, musel dojít ke zklamání. Autor si totiž musel v tomto roce vybrat nucenou dovolenou, která se rovnala vysekávání se z obvinění za spoluúčast při únorové střelbě v Atlantě, kdy měl podle obžaloby Durk zaplatit 5 členům gangu za jejich specifické služby. Autor se nakonec dočkal pozitivního rozsudku a byl propuštěn, nicméně je nucen nosit monitorovací kotníkový náramek a dodržovat soudem stanovené mantinely, jako zákazy styku a dodržování povolených hodin na svobodě. No, Durkiovy budoucí týdny se nezdají příliš dobře narýsovány, nicméně i to mu nezabránilo vydat Love Songs 4 The Streets 2. Vysokou aktivitou v tomto roce (tradčině) hýřil Durk i v rámci featuringů, kde jsme jej mohli zastihnout po boků autorů jako jsou Yung Bans, Chance The Rapper, Moneybagg Yo, Calboy, Lil Duke, Stunna 4 Vegas, Lil Gotit, NAV a další a další.

Celkový počet 16 skladeb poslouží jako adekvátní náplast na absenci jakéhokoliv autorova projektu v první polovině roku. Hostující část tejpu je klasicky doplněna pouze o pár jmen, která však snesou nejpřísnější měřítko, jejich výčet zní: 21 Savage, Meek Mill, Nicki Minaj, Key Glock, King Von a A Boogie Wit Da Hoodie. Pokud někdo čekal, že autor přijde k nějakému sebeuvědomění a přehodnocení postojů, dojde k menšímu zklamání. Durkio totiž pokračuje v tom co umí nejlépe, servírování nekompromisních lines v tvrdých tekoucích beatech. Bystrý posluchač však jistě nabude dojmu, že celá story kolem střelby a soudů dodává desce menší dávku streetové atmosféry, jak např. dokazuje track “Green Light”. Stejně tak přeci jen si nelze nevšimnout, že se na desce nachází obrazy zpovědí a daleko serióznější a zemitější pojetí některých tracků. Takže ve výsledku, LS4TS2 si udržuje typické Durkovské tempo, tvrdost a přidává trochu upřímnosti v pomalejších a melodičtějších skladbách. Výsledná formule tak jednoznačně stojí za poslech, protože se zařazuje mezi nejlepší autorovy počiny.


YUNG MAL – ICEBURG

Yung mal je dalším důkazem toho, že ne vždy jsou čísla a popularita rozhodujícím faktorem kvality. Mal je tak jasnou volbou pro ty, kteří si libují v ryzí pouliční integritě interpreta a jeho cestě ke slávě, která by mohla začít právě tímto slibným debutem.

Žhavá akvizice Gucciho labelu Eskimo 1017 records a velký rapový příslib Yung Mal obohatil měsíc srpen svým debutovým počinem, zvaným Iceburg. Abych však nedělal z Mala rapového rookieho, tento 24 letý interpret má za sebou již dva projekty se svým homiem Lil Quillem, které spatřily světlo světa v roce 2017. Jedná se o počiny Blessed Lil Bastards 1 a 2, kterým se však příliš pozornosti nedostalo. Mal se však dostal do hledáčku samotného Gucci Manea, který si tohoto mladíka přivedl do labelu a podepsal jako dalšího nadějného umělce, reprezentujícího poctivou přízemní trapovou vlnu. Yung Mala bylo možné zastihnout například také na desce Shawty Paid od jeho labelového kolegy Z Moneyho.

Nyní však už k samotnému debutu. Iceburg přináší tracklist, jehož hodnota se vyšplhala na číslo 15. Aby mal ukázal co nejvíce sám sebe, ale také přinesl do desky dávku různorodosti, přidal také pár hostů. Dozor nad svým svěřencem si vzal sám Gucci Mane, kterého doprovází zajímavá jména, jako např. Gunna, Lil Gotit, King Von nebo Lil Quill. O serióznosti projektu také svědčí například přítomnost producentských jmen jako Pi´erre Bourne, Turbo nebo ZaytovenMenší strach ze stereotypu je vzhledem k 15 skladbám na místě, každopádně Yung Mal dokazuje, že (při pominutí pár nudnějších skladeb) dokáže celý tracklist i s pomocí mála hostů s přehledem utáhnout. Poskytuje tak veřejnosti jasný důkaz, že je třeba s ním v budoucnu počítat, jelikož dokáže skrze svoji tvorbu poskytnout nejen určitou dávku serióznosti, ale také zábavnosti a tvůrčí rozmanitosti. Tenhle debutový počin nelze označit jinak než za podařený a neměl by minout žádného z ryzích trapových fans, kteří ocení tvorbu méně známých streetových artists.


Po dvou letech s občasnými zdravotními trably se vrací zpět král Miami Rick Ross se svojí deskou The Port Of Miami 2. Tu doprovází početné zastoupení hostů v zastoupení celkem 15 jmen v rámci 15 skladeb. Mezi ty nejvěhlasnější patří např. Drake, Lil Wayne, Nipsey Hustle, Denzel Curry, Meek Mill nebo Swizz Beats. Bohužel, z desky jde tak trochu cítit, že Rozay je dlouhodobě spokojen se svým postavením a nemá pro něj smysl se snažit o změny. Proto je The Port Of Miami 2 především záležitostí pro ortodoxní fanoušky tohoto autora, kterým neuškodí menší návštěva do starších časů, které jsou sem tam proloženy moderním zpestřením.

Nepatrný náznak neaktivity v labelu A$AP MOB se snaží nabořit svojí deskou Floor Seats jeden z předních členů, A$ap Ferg. Pokud si dobře vzpomínám, v loňském roce jsme se žádného releasu od Ferga nedočkali, a proto lze označit dvouleté čekání za převelice dlouhé. O to větší zklamání pak přichází z desky, která má pouze 9 skladeb a nenabízí žádnou převratnou dávku zajímavosti. Ferg trochu rozšířil svůj producentský fond a nyní se nebojí trochu více experimentovat s živější a pestřejší formou trapu. Každopádně po dvouletém čekání by si asi fanoušci představovali daleko propracovanější počin, takhle je Floor Seats spíše lehce nadprůměrnou záležitostí s pár nezáživnými hosty.

No a do třetice zklamání, svůj extrémně rozsáhlý počin vydává také label Quality Control. Celé nakladatelství se podílelo na novince Control The Streets Volume 2 a proto se můžete dočkat hned 36 skladeb ve složení členů labelu (Lil Yachty, Migos, Lil Baby, Marlo) v doprovodu mnoha áčkových hostů, příkladem: Meek Mill, La Flame Gucci, Da Baby, Thugger, Carti, Tee Grizzley a mnoho dalších. Deska už o sobě, od svého releasu a děsivého čísla skladeb 36, leccos napověděla a realita je víceméně očekávaná. Posluchač se musí prokousávat kupou monotónních a nezáživných tracků a ty kvalitní horko těžko vyhledávat. Skipování skladeb v tomhle případě bude nutností.


Menší “návrat ke kořenům” si připravil také Famous Dex se svým 6 trackovým EP zvaným Weird vs Crazy. Proč ta nostalgie? Dex totiž přináší daleko více své bláznivosti a weirdnosti, než tomu bylo na posledních projektech a singlech. Právě v těchto bláznivých časech Dexter exceloval a stával se mezi fanoušky oblíbeným, a proto i tento malý projekt leckteré autorovy fanoušky potěší. Pokud se tedy dokážete prokousat horší “mixtapovou” kvalitou, tak se dostanete do kolotoče, který vystřeluje Dextera do bláznivých poloh jako tomu bylo dříve. K tomu všemu si můžete přičíst sympatické featuringy od Da Babyho, Warholla SS, Ski Maska, Jay Critche nebo Yachtyho. Příjemné malé oživení.

MANMAN SAVAGE nikdy nebyl fanouškem větších ucelenějších projektů, proto je tedy jeho novinka EA to LA daleko cennějším zbožím, než by se mohlo zdát. O to více jak potěší fakt, že si autor připravil poměrně ucházející záležitost, která disponuje bouncovým trapovým charakterem, který přibližuje Savageho k Yung Nudymu. 11 tracků s pár hosty neoslní, ale rozhodně neurazí, jelikož Savage zde předvádí poctivý výkon a proto poslechem nikdo neprohloupí. Snad se autorovi dostane více pozornosti, protože jí má zatím nesmyslně málo.

Diskografie anglického rodáka, který si říká Blade Brown, sahá až do roku 2004. Bags & Boxes 4 je již čtvrté pokračování této série, která je typickým obrazem ryzího UK rapového charakteru. Blade trávil svoje začátky s dalším velikánem – Gigsem, který se na desce samozřejmě objevuje. Mimo něj na desce rozvíjí londýnský vibe také například K-Trap, Fredo, Asco, Mental K, Youngs Teflon a další. Tracklist o čísle 15 tak potěší všechny milovníky poctivého tvrdého UK rapu, který se tradičně projevuje velkou dávkou energie a upřímnosti.


Pokud bych měl jmenovat nejohranější a nejotravnější záležitost uplynulých měsíců a dost možná tohoto roku, jednoznačně bude řeč o tracku “Thotiana”, od autora z LA, který si říká Blueface. Ultra virální záležitost Thotiana už se dostala tolik remixových podob, že se i Gucci Gang musí bát o svoje postavení. Autorovo aktuální vysoké postavení na scéně umocňuje i podpis v labelu Cash Money, ve kterém například dříve účinkoval Tyga. EP Dirt Bag se tak stává schématickým výsledkem aktuálního boomu kolem autora. O tom, že je Blueface hodně oblíben (ať už rapově nebo marketingově) i mezi áčkovými mcs jasně vypovídá featuringlist EPčka, na kterém se nachází např. Offset, Rich The Kid, Lil Pump nebo dokonce The Game. Z Dirt Bag možná až moc srší podobně tvarované beats po vzoru Thotiany, nicméně jinak se jedná o vesměs rutinní záležitost všech začínajících interpretů, kteří chtějí co nejdříve využít pozornosti a vydat projekt. Blueface se se svojí tvorbou mírně přibližuje Tygovi a jeho letním hitům, což dokazuje i jejich společný track na Tygově poslední desce. Blueface však svojí tvorbu musí učesat, a proto je zapotřebí brát Dirt Bag jako startovní čáru pro budoucí projekty.

XXXL Freshman z předminulého roku Ugly God vypouští svůj debutový počin, nesoucí název Bumps & Bruises. Ten přichází trochu opožděně a přináší celkem 14 skladeb s pouhými 2 featuringy. Následná nesmyslná Deluxe verze obsahuje navíc pouze 2 skladby, rozšiřujíc tak základní hostující část na finální výčet: Offset, Lil Pump a Wintertime. Podezření, že deska nebude za moc stát, je po pár minutách potvrzeno. Ugly God tak trochu dává za pravdu veřejnému mínění a přichází se stereotypní deskou bez  větší špetky nápaditosti. Zábavných skladeb je pomálu a tak ve finále lze tento projekt zhodnotit jako sklouznutí se po umírající vlně pozornosti u předchozích měsíců.

Do třetice všechno špatného a přehypovaného přichází z nenadání i debutová deska teprve 17ti letého Lil Teccy – We Love You Tecca. Ta po vzoru Bluefacea přichází po nedávném startu kariéry a slouží jako introduce pro širší veřejnost, pokud tedy někdo náhodou minul 100 milionovou záležitost “Ransom”. A jak praví staré ohrané, nicméně pravdivé pořekadlo, kvantita není kvalita. Tecca chtěl zužitkovat nabytý boom a rychle splácal dohromady 17 skladeb, kde se ke všemu objevuje pouze Juice WRLD. Samozřejmě, že na Spotify získává tento počin vysoká views, ovšem to je asi jedná pozitivní zpráva. Jinak se jedná o nudnou monotónní záležitost, která tak trochu zabíjí autorův potenciál. Ten totiž nemůže v 17 letech nikdo popřít, ale podle mého soudu, si na seriózní projekt ještě dlouho počkáme, ale rychlý proskipovaný taste Teccovy tvorby na škodu není, ale skončí hodně brzy…


DÁLE TAKÉ VYŠLY TYTO PROJEKTY:

Začneme z toho lepšího soudku. V poslední dnech měsíce se s relativně podařenými projekty přihlásili například nesmrtelný král podsvětí Bones (KickingTheBucket) nebo Shy Glizzy se svým dovolenkovým EP Aloha. V polovině srpna přispěl do víru rap game svojí podařenou záležitostí Hot August Nights autor Curren$y a neméně zle dopadlo i krátké EP Slimes Go To Heaven, který si přichystal Lil Dude a dokázal, že tento autor stojí v kolonce “worth it”. V rámci počinů, které stojí za poslech bych zmínil i projekty The Blue M&M 4 (Peewee Longway), další britskou záležitost Music x Road (Headie One)  nebo  Big D.O.L.L.A. (Dame D.O.L.L.A.). Po Yung Malovi vydává svoji záležitost další z nováčků Gucciho Eskima a to Lil Wop, jenž svým temným hřbitovním satanistickým konceptem desky Psych potěší především odvážnější posluchače, podobně jako u Vica Mensy, který spojil síly s 93PUNX a vydává rockovo punkový projekt 93PUNX, který se ztrácí v chaosu a neúplnosti. V temném prostranství se odehrává i projekt tehdejší naděje OG Maca (Legends Die Forever). V rámci menších zklamání dodám snad ještě Vykřičník od Trippieho Redda, na jehož ubrečenou tvorbu začínám mít slušnou averzi, takže tento projekt zmíním jen takto okrajově. Na podobné vlně nezáživnosti se u mě nese i Drakeův Car Package, který sice nesklízí špatné ohlasy a hodnocení, ale jako kolekce nevydaných tracků dokazuje, že se na projekty tohoto velikána nedostaly správně. Žánrový odklon s nepatrnou dávkou rapu nabízí Brockhampton a jeho Ginger, Bazziho hledání duše Soul Searching či uhánění léta v podobě povedeného debutu od autora, jehož jméno je SiR, který si na svůj projekt Chasing Summer přizval například Kendricka, Zacari nebo Lil Wayna.

Tohle je z posledního prázdninového měsíce vše, všem přeji hodně sil do začátku školy a vidíme se na konci září!

Podpořte nás!

CZECHMAG funguje již od roku 2014 jako nezávislý a neziskový projekt několika tvůrců, kteří produkcí vlastního obsahu informují o zajímavých jménech, projektech, akcích a veškerém dění (nejen) na české undergroundové a alternativní kulturní scéně. Přispěním i nepatrné částky nám vyjádříte podporu, která nás motivuje do další tvorby. Každé takové podpory si nesmírně vážíme a předem z celého srdce děkujeme!

Nejčerstvější novinky do e-mailu?

CZECHMAG STORE