Další měsíc je za námi a to znamená jediné, další souhrn všech vydaných rapový desek za uplynulý měsíc. Červen s sebou přinesl nejen velké hodnoty na teploměru, ale taky velký počet alb, s pořádnou  dávkou různorodosti. Šesté vydání RM je tak napěchované k prasknutí a vy si tak můžete přečíst, kdo všechno přispěl svým releasem do zahraniční rap game. K tomu všemu samozřejmě nechybí precizní selekce 30 nejlepších skladeb napříč celým zahraničním spektrem, v rámci mého tradičního playlistu. Dobrého rapu není nikdo dost, navíc teď v létě, proto neváhejte a čtěte!

SPOTIFY PLAYLIST ~ TOP 30 MĚSÍCE ČERVEN


Gucci Mane ~ Delusions of Grandeur

Guwop vypadá fresh a healthy jako nikdy předtím a svoji nově nabytou životní energii se snaží převést i na desku. Daří se mu to tak ze 70% a to i především díky povedeným featuringům, zbytek totiž opět uvadá do nudnějšího stereotypu, ale na to si už v uplynulých 99 releasech musel každý zvyknout. delusion of grandeur však patří k těm zábavnějším kouskům

Guwop vydává již svoje 14. studiové album a při mé potřebě zjistit celkový počet všech releasů mi po zadání “Gucci Mane – discography” spadla Wikipedie… Zjišťoval jsem to z jediného důvodu, protože jsem nedávno zavadil o informaci, že Guwop už dosáhl stovky releasů, no a skutečně to tak je. V uplynulých málo letech se autor trochu ustálil a na rozdíl od dřívějška nyní servíruje studiová alba, než rychle zpracované mixtapy. Stejně tak začal Guwop poměrně početně rozdávat featuringy a to i méně známým jménům na jejich desky a zapříčinil tak to, že v poslední době můžeme jméno Gucci Mane nalézt na každém čtvrtém albu nebo mixtapu. Aby toho nebylo málo, Guwop nezahálí ani jako manažer a proto se i jeho label 1017 začíná plnit zajímavými jmény a projekty, nad kterými sám trap god dohlíží. Bohužel, autorovy projekty často balancují na snesitelné hraně stereotypu a monotónnosti, tohle album však slibovalo pokrok, v čem?

Tak v první řadě zůstává tradičně zbytečně roztažený tracklist s konečným počtem skladeb, zastavujícím se na čísle 17. Hostující část je směsicí několika Gucciho pohnutek, nachází se zde ostřílená a skvěle fungující jména jako Wiz Khalifa, Rick Ross (jeho sloka na “Lame” je jednou z nejlepších za poslední dobu), dále např. Meek Mill nebo Young Dolph. Další složku tvoří žhavé akvizice v podobě Gunny,Lil Babyho nebo (s přimhouřením oka ke slovu “žhavá”) Lil Uzi. Do třetice se snažil autor trochu rozvířit monotónní vody přizváním jmen jako jsou Justin Bieber, Boogie WDH, Jeremih nebo latinské akvizice Anual Aa a Navé Monjo. Deska je výjimečná v tom, že Gucci se na ní prezentuje v hodně svěžím světle, v doprovodu velké energie a pohody. O tom vypovídá část na intru “Bussdown” – “I’m richer, more handsome, more healthy, more cocky, wrist more rocky…” Všechna tato pohoda pramení z jeho osobních změn, jak vypovídá i na hlavní skladbě desky a klipu “Proud of you” – “No lean in Mountain Dews, Guwop, I’m so proud of you”. Hosté fungují na výbornou a je proto škoda, že deska má zase zbytečně moc skladeb a některé se utápí ve stereotypu. Nicméně při finálním zhodnocení se jedná o jednu z těch Gucciho lepších desek, která si pozornost naprosto zasluhuje.


Lil Keed ~ Long Live Mexico

Už to vypadalo, že long live mexico si fanoušci užijí jen díky instagramovým stories. nakonec je keedova debutová deska konečně venku a dokazuje, že atlantská líheň talentu pod dozorem young thuga snad ani nedokáže zklamat. k dokonalosti však desce ještě mnohé chybí, ale příslib do budoucna zanechává obrovský.

Další naděje z epicentra rapové produkce talentů – Atlanty, se jmenuje Lil Keed a už nějakou dobu o sobě dává hlasitě vědět. Nebyl by to pravý atlantský produkt, jako v případě Gunny a dalších, kdyby v jeho přípravě neměl prsty Young Thug. Ten je Keedovým minimálně vzorem, ale především mentorem, který dohlíží nad projekty tohoto 21 letého talenta. Keed nejen že vychází z atlantské rapové líhně, ale až podezřele podobně se přibližuje Thuggerově tvorbě. Může za to především Keedův originálně skřípnutý hlasový fond a pravá atlantská hadí kůže, pod kterou se skrývá velká porce kreativity a jedinečnosti, která dokáže místy i trochu zabolet. Loňský, autorův první výrazný, projekt Keed Talk To ´Em nedopadl nejhůře, ale chyběl mu tah na branku. Keed se tak snaží dotáhnout svůj přílet na scénu prostřednictvím debutového projektu “Long Live Mexico”.

Na rozdíl od květnových desek a jejich příjemných krátkých tracklistů se v červnu asi bohužel budem potkávat s přetaženými tracklisty. Ten Keedův se zastavuje na 20 skladbách, s doprovodem mnoha hostů. Odškrtnout si můžeme očekávaná jména jako Thugger nebo Gunna a připsat si mnoho jmen, které dokáží fanouška moderního trapového hnutí potěšit. Jedná se o autory: Lil Gotit, Lil Duke, YNW Melly, Guap Tarantino, Moneybagg Yo, Nav nebo dokonce Lil Uzi. Keedova hlasová jedinečnost, která jako v případě Thuggerových začátků hraničí s bolestí, mě osobně hrozně baví. Hosté také nezklamali a produkce, ty už vůbec. Deska je originální a v rámci jistých mezí perfektně zapadá do atlantské formy rapu. U tracku “Snake” by se dost dalo pochybovat o tom, jestli má slovo “snake” v refrénu na starost Gunna nebo Keed. Nicméně v rámci atlantského soundu se deska nabízí hodně rozbitých tvrdých kopáků a bas, do toho zajímavé a originální melodie, spousta disharmonií a vše vytváří hudební zážitek, který nemusí sednout každému, ale okusit tuhle dávku originality by každý okusit měl. Ale pozor, pokud překonáte autorův neotřelý hlasový fond, čeká vás i tak zbytečně rozsáhlý tracklist a několik nudných tracků. To dokazuje, že autorův přístup k tvorbě ještě není úplně vypilován.


Killy ~ Light Path 8

Jedno z největších překvapení června přichází od killyho, který od svého posledního releasu zaznamenal značný progres a autorsky výrazně dospěl. jeho novinka je plná originalita a skvělé cinematické atmosféry. překvapení měsíce.

V rámci příjemných překvapení se přesouvám k dalšímu, možná největšímu, které si připravil rodák z momentálně nejživějšího města na světě – Toronta. Tenhle charismatický atypický Kanaďan nebo jak ho přezdívají fanoušci “Asian Tyga” prorazil se svým singlem “Killamonjaro” v roce 2017 a od té doby se mu dostalo velké oblíbenosti. Tu však na svém debutovém projektu Surrender Your Soul (2018) nedokázal plně zužitkovat. Od té doby se fanoušci dočkali pár klipů na skladby z desky, krátkého EP Killstreak a přibylo i pár nových, doposud neslyšených novinek s klipem. Album Light Path 8 tak přišlo s daleko menším očekáváním, než tomu bylo v případě toho prvního o to s daleko větším prostorem pro překvapení.

Naprosto postačujících 13 skladeb nedoprovází jediný host. O to více prostoru  tak dostává sám autor. Cover, nesoucí se v duchu esoteriky s nádechem sci-fi dokonale vystihuje desku a definuje její charakter. Hned úvodní track a intro k albu “Lift Off”, které vyšlo přesně v den, kdy Toronto Raptors získali titul v NBA, nabízí pořádnou dávku vesmírné atmosféry. Na podobné vlně se nese i zbytek skadeb, které zní velice různorodě a zajímavě. Killy skvěle navolil hudební složku, která spájí neotřelý sound, velkou barvitost, v kombinaci s trapovým rytmickým pojetím. Vše se odehrává v takové zajímavé potemnělé  fantasy atmosféře a výborně se poslouchá. Musím se přiznat, že i já jsem od Killyho desky moc nečekal a o to více jsem překvapen, že přišel s takhle podařenou věcí.. Každá originální a neotřelá věc musí dostat prostor a to platí i pro Light Path 8.


Tyga ~ Legendary

T-raw se názvem desky přesně trefil do jejího charakteru, jelikož se jedná o ryzí ztělesnění autorovy nejlepší tvorby. Legendary je takovou “best of” novinkou, která potěší všechny fanoušky, kteří počas jeho bohaté kariéry jen nepatrně přišli jeho letním peckám na chuť. Legendary je summer overtake.

Tyga přichází s novým albem, které příznačně nazval Legendary. O T-rawovi snad už dnes můžeme říci, že je legendou všech klubových a plážových hudebních setů napříč celou Kalifornií. T-raw už má za sebou nespočet povedených projektů, které jsou vždy napěchovány hosty a skvělou rapovou porcí. Za zmínku stojí i jeho kolaborativní projekt s Chrisem Brownem z roku 2015, kde Tyga upustil trochu svého popového já. Jeho kontinuální vydávání desek každým rokem je taky obdivuhodnou záležitostí a pokud se podíváme na releasy posledních let, autor zabodoval především s povedenou deskou B*tch I´m Sh*t 2. V roce 2018 si jej dokonce mohli fanoušci užít v pražském Karlíně, kam Tyga vycestoval v rámci Evropské Kyoto tour, tedy tour k desce z téhož roku. O to, že měla show grády se postaral hlavně jedinec s pepřovým sprejem, díky čemuž musela být show na hodinu přerušena a já tak přišel o polovinu koncertu, jelikož jsem musel jít na poslední vlak.

Od experimentálního Kyoto se Tyga vrací ke své osvědčené klasice a nabízí celkem 14 skladeb, jak je zvykem, s velice slušným obsazením hostů. Najdeme zde jména jako jsou Lil Wayne, Chris Brown, Offset, Swae Lee nebo žhaví mcs Gunna, Boogie Wit Da Hoodie nebo labelový Blueface, který stojí za ultra ohranou peckou “Thotiana”. Že Tyga zvolil správný název desky zjistíte hned při jejím poslechu, jelikož Tyga se skutečně prezentuje ve své typické legendární podobě. Tracky jsou víceméně koncepčně podobné a všechny nabízí hutné basy v doprovodu rytmických hajtek a letních melodií. Místy se vměstná menší dávka nostalgie, jelikož skladby připomínají autorovy nejlepší roky. Trochu jde z alba cítit dojem, jakoby Tyga chtěl po letech experimentů udělat to, co mu jde nejlépe a vytvořit tak ultimate summer banger, který ovládne všechny kluby. To se mu myslím daří a proto je Tygovo album jako stvořené pro letní radovánky.


Tee Grizzley ~ Scriptures

přítomnost timbalandova mentorství se naplno projevuje a má na autora i desku samotnou velký vliv. společně s grizzleym tak dali dohromady desku, která je konzistentní a dokáže zaujmout. rozhodně se jedná o grizzův nejlepší dosavadní počin.

Scriptures je označováno jako 2. studiové album Tee Grizzleyho, který se rozhodl povýšit proces alba a přizvat k jeho tvorbě legendárního Timbalanda. Autorova kariéra se nastartovala v roce 2016 skladbou “First Day Out” potom, co byl Tee propuštěn z věznice, kde strávil cca 3 roky svého života. Autorův kariérní boost byl důsledkem jeho tvrdé práce a poctivosti. Tee Grizzley je původem z Detroitu a skvěle dokáže prodat svoje reálné příběhy z ulice a díky jejich věrohodnosti a upřímnému storytelingu se autor dostal do velké obliby mnoha zarputilých rapových fans. Svým debutovým projektem Activated z loňského roku se mu dokonce podařilo atakovat top 10 v žebříčku Billboard 200. Bohužel stejně jako na jeho mixtapech i na jeho studiovce nedošlo k tomu, že by si posluchač dokázal z desky odnést nějaký ucelený dojem plný pozitivních zážitků, jelikož autorova tvorba často ztrácí dech a upadá do monotónnosti.

První autorův studiový počin Activated nabízelo mnoho hostů na různorodých skladbách. Zde je tomu jinak a na 14 skladbách najdeme pouze YNW Mellyho a Boogieho WDH, kteří se nachází na poslední skladbě alba. TG tak dává jasně najevo, že po mnoha projektech se teď chce vytasit s tím nejosobnějším, mentorovaným Timbalandem. Sám Grizz si tuhle spolupráci pochvaloval a jasně dal najevo, že pro něj bylo tohle spojení velice prospěšné a povznášející. “It was a learning process, and it was an experience at the same time”A výsledek mluví za vše, autor je na desce opět velice upřímný, otevřený a servíruje nekompromisní příběhy ze svého života. Tentokrát také v daleko rozmanitější poloze, kdy se několikrát snaží Grizzley použít autotune nebo zkusit zpívanou sloku. Největší pokrok však nalezneme v produkcích, které autorovy konečně sednou a on sám z nich dokáže vytěžit potřebnou šťávu. Timbalandova přítomnost se tak zdá na této desce klíčovou, jelikož konečně nedochází k tomu, že zní skladby rozházeně a koncepčně nedokonale. Pro fanoušky pravého street rapu v trapovém podání se jedná o nutnou záležitost, protože autorova se teď momentálně dostala do nejlepší formy.


Future po skvělém The WIZRD ze startu roku vstupuje do druhé poloviny 2k19 krátkým EP zvaným Save Me. Sám o tomto projektu mluvil jako o jeho nejvíce emocionálním. Hendrix se snažil podobně jako na desce HNDRXX přinést trochu osobitější a upřímnější projekt, než tomu je u jeho primárních trapových klenotů. Future si dokonce před releasem smazal všechny fotky na IG, aby tahle věc dostala pořádnou dávku serióznosti a důležitosti. Možná tím Future značí, že bude chtít v těchto emočních toulkách svým nitrem pokračovat. 7 trackové EP tak trochu působí jako taková terapeutická zpověď, avšak nenabízí nic převratného, co by dokázalo nijak výrazně oslovit. Zpověď bychom měli a teď prosím zase zpátky do peletonu trap game.

Když jsem na instagramu lajkoval fotku Valeeho psa, obarveného na červeno, tak jsem ještě nevěděl, že jsem vlastně svědkem tvorby coveru na autorovo krátké EPčko. Valeeho Runnin´ Rich se z nějakého důvodu v den svého neohlášeného releasu dostalo pouze na Audiomack a na streamovací platformy dorazilo až za 2-3 týdny. A díky bohu že dorazilo, protože si teď každý může vychutnat ryzí trapový orgasmus plný swagu a šťávy. Úžasné trapové beaty jak je zvykem u Valeeho skvěle šlapou, aby ne, když se na producentský seznam dostala esa jako Young God, Chasethemoney, TyMadeItnebo dokonce sám autor. Valee ještě doplnil tracky o Vica Mensu, G Herba a King Louieho a výsledkem je 8 skladeb plných šťávy, které skvěle tečou a prohání repráky.

Pi’erre Bourne si pro letošní rok dal asi předsevzetí, že bude chrlit a chrlit novou music. V květnovém vydání Rap Month jsem dával props povedenému společnému projektu Nudyho a Bournea no a je červen a Pi’erre vydává svoje sólo: The Life Of Pi’erre 4. Jelikož se Cartiho tvorba přesunula spíš na instagramové stories, tak se rozhodl PB vydat vlastní věc, kterou sám ozvučí i narapuje. Producentsky je deska typickou Pi’errovskou bouncovou záležitostí se skvělými přechody mezi skladbami, takže vás od poslechu nic nevytrhne. Co se rapu týče, autor vůbec nezaostává a při nejmenším jeho flow dokáže skvěle zapadat do vlastních beatů. Selfmade produkt, který si zaslouží pozornost, jen je škoda, že se na 16 skladbách neobjevil žádný host.


Pořádně bláznivou a zábavnou věc si připravil extravagantní sympaťák Yung Gravy, který si pro své fans přichystal projekt Sensational. Koncept trapové desky, říznutý zvukem z 80. let funguje na výbornou a dokáže zabavit. Hodně bláznivá věc je však hodna seriózního přijetí, i vzhledem k hostům, kteří se na desce zastavili. Uslyšíte jména jako Juicy J, Lil Baby nebo Pouya. Misky vah serióznosti převažuje na stranu ujetosti mezigalaktický featuring Lil Maya, který si tak střihl už svůj několikátý hudební počin. Sensational tak budí dojem jakéhosi bláznivého scifi vesmírného soundtracku z 80. let v trapovém podání, který doprovází mimozemšťan a pár dalších věhlasných jmen. S chutí do toho.

Memphiská rapová / taneční senzace jménem BlocBoy JB trochu uvadá a proto přichází projekt I Am Me. Ten by měl trochu píchnout do žhavých uhlíků, kdysi ostrého ohně, který byl zažehnut trackem “Look Alive” s Drakem. BlocBoy se vrací zpět ke svým typickým počinům a servíruje porci melodických trapových počinů v doprovodu Lil Durka a Moneybagga. O hudební složku se postarala ryzí trapoví producers jako Tey Keith, Dilip, Dmac nebo Oxthello. Výsledek však je spíše průměrnou záležitostí a proto I Am Me lze doporučit spíše skalním fans.

Další z řady vygenerovaných “senzací” Lil Nas X jde všem dokázat, že jeho debutový, rapovo kovbojský počin 7 EP stojí za to a že celý hype kolem skladby “Old Town Road” není pouhou one single záležitostí, jak to bohužel bývá. Přispět k tomuto přesvědčení má i Cardi B, která nasedla na koně a stavila se na kus sloky. Co k projektu dodat, Lil Nas X měl určitě dobrý nápad s tím, přinést do rapu trochu kovbojské, westernové tématiky. Bohužel si měl ale rozmyslet, jak tento nápad převede do reality. Skladby na EP dokáží zabavit, bohužel koncepčně jde až moc z Nasových věcí cítit, že ani on sám neví, jakou formu tracků vlastně chce tvořit. Potenciál autor bezpochyby vykazuje, ale o své kvalitě musí řádně přesvědčit.


Jedno z postranních překvapení si připravila vycházející rapová star z UK Octavian. Ten si připravil mixtape Endorphins, který svým zpracováním nakonec působí spíše jako album, které srší poměrně zajímavými různorodými skladbami. Svojí variabilitu dokazuje tento londýnský MC hned na 12 skladbách a to v doprovodu svých UK kolegů (samozřejmě sem patří Skepta), spolu s dalšími překvapivými jmény, mezi něž patří A$AP Ferg, Smokepurp nebo ABRA. Výsledná směsice různorodosti drží relativně pohromadě a Octavian tak dokazuje, že se s ním rozhodně musí počítat.

GoldLink přichází po 2 letech s deskou Diaspora, která má dokázat autorův progres. Ten totiž mnoho fanoušků očekává, jelikož GoldLink vždy přinášel do světa tvorbu, která byla vždy zastoupena velkou porcí kreativity. Je to díky tomu, že autor umí skvěle balancovat na hranici multižánrovosti a vytvářet originální díla. Diaspora krom velké hudební rozmanitostí nabízí také několik zajímavých hostů ze všech koutů světa. Krom nich i velká jména, z nichž bych jmenoval např. Wizkida, Pusha T, Khalida nebo dokonce Tylera. GoldLink svoji kreativitu nezapře a Diaspora se tak řadí mezi autorovy nejlepší počiny, sází totiž na velice příjemnou poslechovou linii a rozmanitost skladeb, která vychází z autorovy nátury a dokazuje jeho evoluční pokrok.

O další producentské album tohoto roku se zasloužil DJ Mustard se svojí deskou Perfect Ten, která má obsahovat 10 perfektních skladeb. Aby se patřičný výsledek dostavil, přizval Mustard na desku all star tema, tvořený rapovými esy jako jsou Migos, Tyga, YG, Future, Young Thug, Gunna, Meek Mill, A$AP Rocky & Ferg, Nav, Carti, RIPsey Hussle a mnoho mnoho dalších. Tenhle projekt extra komerčních rozměrů nedopadl vůbec zle a to i díky tomu, že bohatý seznam hostů skvěle spolupracuje a tracky tak zní kompaktně a sourodě. Mustard připravil vesměs povedené beaty a tak lze perfektní desítku skladeb doporučit na ukrácení volného času.


Dále také vyšly tyto projekty:

Zajímavé a povedené projekty plné emocí a hutné atmosféry si připravili interpreti: Polo G (Die A Legend), Nessly (Standing On Satan´s Chest), SadFace Thuggin (World of Sadface) nebo Craig Xen, který potěší všechny fanoušky XXXe společným trackem na EP Broken Kids Club, kde se také objevili například Ski Mask nebo Smokepurp. Wifisfuneral si připravil druhé, kratší pokračování projektu Ethernet, které je od svého předchůdce chudší a slabší, a proto ho lze vypustit, podobně jako nudnou záležitost od Waka Flocka, která se táhne jak fronty na lístky koncertu Eda Sheerana.

O různorodost se v tomto měsíci postarali například Chris Brown se svým rozsáhlým projektem Indigo, B.o.B s povedenou žánrovou směsicí Southmatic nebo Dave B s Bleu. Oldschoolovou vlnu přinesli autoři Styles P & Noah StylesGenerational Excellence nebo Benny The Butcher The Plugs I Met. Na platformy také přistály legendární projekty z díly Chance The Rappera, které se po několika letech dočkaly svého digitálního umístění.

Do oceánu trapových projektů přispěli svými projekty také The Underachievers s Lord of Flatbush 3, Oliver Francis se svým krátkým EP Crown of Death o 5 kouscích, Skinnyfromthe9 a Fatty Wap, ti vydali v poslední červnový den projekt Skinny Wit The Zoo, dále také povedenou věcí EMO SAVAGE 2CHXPO, který si přizval i pár zajímavých hostů (Bladee nebo Brennan Savage), YFN Lucci se svým 650Luc: Gangsta Grillz, G-Eazy s pár tracky na B-Sides, dále také rapperka Salma Slims, Ralo nebo MoStack.  

Tohle je pro červnový bohatý souhrn všech důležitých rapových releasů vše! Já děkuji za podporu a vidíme se u dalšího vydání Rap Month, užívejte léta, bye!

Podpořte nás!

CZECHMAG funguje již od roku 2014 jako nezávislý a neziskový projekt několika tvůrců, kteří produkcí vlastního obsahu informují o zajímavých jménech, projektech, akcích a veškerém dění (nejen) na české undergroundové a alternativní kulturní scéně. Přispěním i nepatrné částky nám vyjádříte podporu, která nás motivuje do další tvorby. Každé takové podpory si nesmírně vážíme a předem z celého srdce děkujeme!

Nejčerstvější novinky do e-mailu?

CZECHMAG STORE