Květnová nálož rapových desek s sebou přináší slušný počet kvalitních projektů, s absencí nějakého většího komerčního releasu. O to větší pozornost si pak zaslouží tyhle projekty, které svojí kvalitu nemusí dokazovat obří reklamou a hypem kolem. Aby všem fanouškům rapu žádný z nich neutekl, vychází další souhrn všech důležitých releasů uplynulého měsíce, doplněný o klasicky maximálně vypilovaný playlist z mé vlastní dílny.
SPOTIFY PLAYLIST ~ TOP 30 MĚSÍCE KVĚTEN
Denzel Curry ~ ZUU
denzelova forma se nezadržitelně blíží vrcholu a po povedeném Ta13OO z Loňského roku přichází skvělý počin ZUU. TEn opět potvrzuje, že je autor jedním z nejperspektivnějších interpretů své generace. pozor spoiler, podle autorových slov je každá skladba freestylem…
Květnový souhrn začínám tím nejčerstvějším projektem, který vzešel z dílny Denzela Curryho. Aktuálně teprve 24 letý XXL Freshman z roku 2016 má za sebou už nespočet kvalitních a propracovaných projektů, které vždy sklidily vřelé přijetí. Autor v loňském roce prodělal menší autorské obrození a začal daleko více experimentovat se soundem a svým hlasem. Zúročení těchto experimentů přineslo desku TA13OO, která přinesla zajímavý koncept autorových 3 osobností, nový přístup k tvorbě a především, velice kladné přijetí. Denzel tak všem dokázal, že autorsky dozrává a skrývá se v něm obrovské množství tvůrčích schopností. Díky tomu se jedná o jednoho z nejkomplexnějších mladých autorů, jelikož dokáže efektivně zkombinovat původní, lyricky zaměřený přístup tvorby s tím moderním, trapovým a zábavným.
V podobném duchu se nese deska ZUU, která je ve svém jádru ztělesněním autorovy kvalitní tvorby a aktuální formy. Deska přináší celkem 9 skladeb se 3 skity. Na první pohled nepříliš moc nového materiálu, avšak vzhledem ke zpracování a obsahu a se jedná o ideální počet, který příjemně zabere necelou půlhodinu. Opět se dočkáváme, jak je u Denzela zvykem, několika neznámých jmen na featuringu, které doplňují Rick Ross a beatmaker Tay Keith. Upřímnost, věrohodnost, výbušnost, tvrdost, energičnost, to jsou slova, která mě momentálně napadají jako příhodný popis desky. Zvuková složka je barvitá, beaty jsou tvrdé i melodické, občasně říznuté nějakou weirdností a vše funguje na jedničku. Stejně jako Denzelův jmenovec Steph i on dokáže velmi přesně a účinně trefovat. ZUU je jedním z nejlepších autorových počinů, který si zasluhuje plnou pozornost a trochu se vkrádá otázka, dokáže Denzel vůbec někdy zklamat ?
Z Money ~ Shawty Paid
Z money nepolevuje v servírování svého jedinečného chicagského swagu a přináší další tvrdou desku, ze které jde cítit pevná chemie autora a zvukových linek. Shawty paid je ryzím ztělesněním trapového orgasmu.
Zástupce chicagského undergroundového podsvětí vydává po svých několika povedených projektech další, zvaný Shawty Paid. Autor, který je ztělesněním americké trapové street music už má za sebou dvě desky, které se nesly v duchu veliké originality, šťavnatých trapových beats plných tvrdosti a povedených kolaborací. Možná právě díky Zho odlišné rapové osobnosti se mu doposud nedostalo tolik pozornosti, jakou by si zasloužil. To se dost možná v budoucnu změní, jelikož Zý podepsal účast pod Gucciho labelem 1017, ve kterém dlouhodobě funguje skvělá chemie mezi autory, kteří jsou součástí perspektivního jižanského rapového proudu. Pro fanoušky českého rapu se jedná o důležité jméno, jelikož v tomto roce bychom měli Z Moneyho zastihnout na Toxxxově desce.
Tracklist desky se vyšplhal na číslo 17 a nabízí labelové hosty jako Gucci, Young Mal, Hoodrich Pablo Juan nebo Key Glock. Pokud v něčem autor vždy boduje, je to chemická provázanost s beaty, která dokáže přinést neskutečné juicy záležitosti. A přesně tak tomu je na této desce. Z skvěle proplouvá svým jedinečným mumble rapem a hlasovým fondem skrze hutné a tvrdé trapové beats od producentských es svého oboru, jako jsou zástupci 808 MAFIA, ChaseTheMoney nebo Cicero. Pro mě, jako autorova velkého fanouška, je Shawty Paid poklad, protože Z Money je jednoduše surovým ztvárněním amerického trapového směru. Swag, tvrdost, streetová tematika, peníze, tráva, hoes, drahé hadry a vše v rámci věrohodnosti a originality. Trochu škodí zbytečně rozsáhlý tracklist, avšak jinak se jedná o desku, kterou by neměl minout žádný z posluchačů amerického street-trapového hnutí.
Tyler, The Creator ~ IGOR
Tylerova novodobá osobnost opět vytváří jedinečné dílo, které lze zařadit nad rámec běžného lidského chápání. selfmade počin igor se dost pravděpodobně bude zapisovat do kronik tučným písmem, jelikož svým zpracováním opět narušuje definice běžných žánrů a jejich desek.
Květnová rozmanitost přinesla skutečně nespočet rozličných děl, ale pokud máme mezi nimi hledat ten nejatraktivnější a nejvýraznější, jednoznačně jej najdeme v Tylerovi nové studiovce “IGOR”. Ta přichází po povedeném počinu Flower Boy z předloňského roku. Tyler vždy přinášel do světa obrovskou porci originality a unikátnosti, která se často projevovala v dimenzích multižánrovství. Právě díky tomu se tak stal autor populárním a milovaným. Sympatická je i skutečnost, že albu nepředcházelo žádné nafukovací promo, naopak. Tyler ohlásil desku víceméně nečekaně a připojil k ní poselství, které prozrazovalo, že se nejedná o rapové album, ani žádné pokračování z předchozích počinů, že se jedná o aktuální obraz autorovy mysli, do které lze nahlédnout prostřednictvím nové desky.
100 % self-made produkt, s přispěním několika hostů, to je deska Igor. Nabízí celkem 12 skladeb a zahalený seznam hostů, které fanoušky příjemně překvapí až při samotném poslechu. Finální výčet hostů nakonec obsahuje esa jako Frank Ocean, Kanye West, Playboi Carti, Lil Uzi a mnoho dalších. Po žánrové stránce je opět album nebývalé pestré a ve výsledku tak i těžce definovatelné. Díky tomu se posluchač opět ocitne v epicentru chaosu, ve kterém se přelévají pocity a nálady ze skladby na skladbu a vaše mysl se cítí jako pod vlivem halucinogenů. Modré sako a blonďatá paruka se tak v klipu k tracku “EARFQUAKE” stává do jisté míry ikonickou. Zároveň jde z desky cítit, že právě zde se Tylerova kreativní duše projevuje nejvíce a vytváří tak jedinečné dílo, které by si neměl nechat ujít žádný fanoušek podivností a jedinečností zároveň.
Skepta ~ Ignorance is Bliss
Tříletá pauza a změny v osobním životě zanechaly ve skeptovi citelnou stopu, jelikož nyní přichází s albem, který od svého předchůdce doznal mnoha změn. Kostra a jádro jsou stejné, jen obal je nyní daleko upřímnější a zemitější.
Od nadějného Denzela, přes streetovou záležitost od Z Moneyho a Igorovy senzace, až k žijící grimeové legendě z UK. Skepta vydal po dlouhé době novou desku, nazvanou Ignorance is Bliss. Fanoušci mohli v tříleté pauze těžit maximálně pouze z posledního velice vydařeného počinu Konnichiwa a několika pár featuringů. Sám autor však ve svém životě nezahálel, jelikož se stal otcem a připsal si do seznamu hned několik dalších významných událostí, jako např. otevření hudebního studia v jeho domovině. Nová deska tak s sebou přinesla vekou míru očekávání, jelikož Skepta se svým nekompromisním přístupem stal minimálně v UK tahounem tamní scény a vrchním hlasem rapové generace. Zároveň tento počin s sebou přináší i autorův nový přístup k životu, který se dost možní díky narození potomka změnil … “I stopped smoking this year, all my friends smoke, and I just needed to lock myself in the studio. I was in my own psychedelic world for time making the album.”
Pár ukázek z desky přineslo jasný obraz toho, že Skepta na svém novém počinu bude pokračovat v nekompromisních kolejích jeho striktně upřímného a chytlavého rapu. Výsledek přináší 13 skladeb s mnoha neznámými hosty, kteří však do konceptu desku zapadají a skladby nenarušují. Hned na první poslech je zřejmé, že Skepta se vydává trochu odlišnou cestou a snaží se trochu zmírnit tempo a přinést do své tvorby více melodičnosti s ohledem na znatelné ubrání údernosti. Lyrická údernost, tak je však stále přítomna a Skepta se v rámci ní pouští, jak je v UK v dnešní době zvykem, do mnoha palčivých témat života a politiky. Znatelně je ubrán plyn v důrazu, avšak přidán v oblasti lyriky a osobních příspěvků, které jsou nyní daleko upřímnější. Pauza očividně ve Skeptovi zanechala stopu a s přispěním narození dcery ho nutila se daleko detailněji zabývat životem a tématy kolem něj. Fanoušci se tak musí smířit s tím, že malé procento autorových skladeb bude v klubech vyvolávat moshpity jako doposud a dost možná proto bude deska vyvolávat méně výrazné pocity.
Young Nudy & Pi’erre Bourne – Sli’merre
o pravděpodobně nejlepší společné album dosavadního roku se zasloužilo duo nudy x bourne. oba autoři vytvořili velmi chytlavou záležitost, která každého fanouška nekonečných bouncových beats naprosto pohltí.
Nudy má za sebou už slušný počet releasů a kolaborací s velkými rapovými zvířaty. To jasně dokazuje, že autor má ve svém okruhu vybudovaný respekt a jméno. Přeci jen, pokud jste bratrancem 21 Savage a pocházíte z Atlanty, musíte s tímto starter packem na scéně zaručeně prorazit… Přítomnost hudebního mága Pi’erre Bournea sama o sobě vytváří půdu pro kvalitní počin, jelikož tento producent si k sobě bere jen ty autory, kteří se dokáží úspěšně poprat s jeho atypickými beaty, podobně jako tomu bylo xy krát v podání Cartiho.
Ve znamení květnové tracklistové dvanáctky se nese i Sli’merre, které poskytlo prostor také pro několik hostů, mezi něž patří např. 21 Savage, DaBaby, Lil Uzi a Megan Thee Stalion. Autorům se zároveň povedlo ideální počet 12 skladeb roztáhnout na slušných 40 minut, které jsou plny barvitých melodií a nekonečných hajtek. Skvěle znějící melodické tracky krásně odsýpají důsledkem pevné chemie a plně funkční dynamiky obou autorů. Nudy perfektně trefuje linku každého Bournova náčrtu a díky tomu působí skladby velmi uceleně a zábavně. Těžko něco albu vytknout, snad jen méně zábavný charakter pár skladeb, které tak působí méněcenně. Pokud jste fanoušky nekonečných bouncových beatů a moderní podoby atlantského rapu, tenhle počin vás rozhodně nezklame.
O jeden z prvních releasů května se zasloužil Hoodrich Pablo Juan se svým projektem BLO: The Movie. Svěřenec Gucciho labelu 1017 a zastánce moderní trapové vlny si připravil relativně povedený projekt, který z občasného stereotypu vytahují hosté jako Gucci, Thugger, Key Glock nebo Gunna. Vzhledem k mixtapové povaze Juanovi tvorby se jedná o jedno z těch koncepčně ucelenějších děl, které si pozornost zasluhují.
Logic se vrací po soundtrackovém počinu k jeho knize zpět ke svým hlavním přednostem – rapu a přináší rozsáhlou desku Confessions Of A Dangerous Mind, kterou skvěle uvedl track Homicide s Eminemem. Logic se na tomto projektu přiklání k modernímu pojetí skladeb, kterému přichází daleko více na kloub. Bohužel tahle záležitost očekávaně doplácí na velký počet skladeb a možná i proto se z poslechu vytrácí nějaký ucelený zážitek, jelikož budete nuceni některé skladby skipnout.
O hodně povedený release se zasloužil v poslední květnový den Calboy se svojí debutovou studiovou deskou Wildboy. Těšit se můžete na trapové melodické počiny plné emocí a velkých jmen na featuringu, jen pro představu: Thugger, Lil Durk nebo Meek Mill. Hlasový font tohoto mladíka se mírně přibližuje XXXtentacionovu a neméně podobná je místy i jeho tvorba. Wildboy je hodně povedeným počinem a Calboy po dvou předchozích, nepříliš výrazných releasech nyní dokazuje, že by se s ním v budoucnu mělo počítat.
Stunna 4 Vegas, který se stal novým členem DaBabyho labelu Billion Dollar Baby Entertainment vydává debutovou desku Big 4x. Ta vzniká pod záštitou zajímavé story, kdy Stunna posílal svoji music DaBabymu, za účelem získání kolaborace s tímto interpretem. Nicméně DaBabymu se Stunnova tvorba natolik zalíbila, že tohoto talentovaného mladíka ihned poslal do studia, aby jeho připravované album nahrál už jako člen labelu BDBE. O tom, že je třeba brát jméno Stunna 4 Vegas v potaz, jasně vypovídá kvalitní zpracování desky i přítomnost několika hostů, mezi které patří např. Offset, DaBaby, Lil Durk, Young Nudy a NLE Choppa.
Další ze zástupců XXL Freshmans PnB Rock vydává rozsáhlejší počin TrapStar Turnt PopStar, který dokonce dostal i svojí druhou verzi v podobě tří deskové deluxe verze. V součtu si tak tenhle sympatický rapper/zpěvák připravil dohromady 23 skladeb, které se nesou v melancholické, potemnělé atmosféře mixu RnB-trapových tracků. Rozhodně potěší i přítomnost mnoha věhlasných jmen: Lil Wayne, všudepřítomný Lil Durk, Quavo, Tee Grizzley, Lil Skies nebo XXTENTACION ! Deska díky hostům neupadá do trpkého stereotypu a tak ve výsledku lze TrapStar Turnt PopStar doporučit.
Za zmíňku rozhodně stojí i posmrtná deska True Colors, která je produktem tragického roku 2018 a jeho obětí. Jednou z nich byl mimo jiné také Lil Lonnie, který byl téměř přesně před rokem zastřelen při jízdě ve svém automobilu a to v pouhých 22 letech. Deska nezní vůbec zle, díky kvalitní práci s melodickými beaty, do kterých autor skvěle přispívá svým příjemným hlasovým fontem. Už jen z úcty k zesnulému si tenhle projekt pozornost zasluhuje. RIP LIL LONNIE.
10K Caash vydává desku The Creator, která podle názvu i vtipného coveru odkazuje na skutečnost, že 10K Caash je skutečným vynálezcem populárního tance “woah”. Ten si v poslední době dost oblíbil např. Lil Uzi a tak měl 10K Caash asi zapotřebí tuto skutečnost zdůraznit. Je třeba říci, že jeho skladby na desce jsou neméně chytlavé a především jako šité na míru právě těmto dance moves. Mimo výbušné beaty plné bas najdeme v tracklistu také mnoho známých hostů, jako jsou například Riff Raff, Yachty, Dexter, Rico Nasty nebo Asian Da Brat. Aby nebyla nouze o velká jména i v producentské řadě, přinesl na svojí desku 10K Caash producenty jako Tay Keith, ChaseTheMoney nebo Kenny Beats. Charakter skladeb nemusí sednout každému, ale za pokus rozhodně stojí a třeba vás přinutí dát nějaký dance moves.
DJ Khaled tak trochu až v sezónním podání vynucenosti vydává desku Father Of Asahd, která je typicky nabitá největšími jmény americké scény. Deska, která je samotným autorem nazvaná jako dost možná nejlepší v kariéře, dostala také řádné promo. Na základě těchto skutečností a ultra hvězdného obsazení byste čekali, že se bude jednat o pořádnou pecku, nicméně ve výsledku se však jedná spíše o nezajímavé zklamaní. Father Of Asahd tak spíše působí jako Khaledova “pracovní povinnost”, kterou pro jistotu narval all star týmem. Grateful > Father Of Asahd.
Dále také vyšly tyto projekty:
Chevy Woods si připravil zajímavou oldschoolovou oddechovku New 90sb, na kterém se také podílel do jisté míry Wiz Khalifa. O genderovou rozmanitost se zasloužila hned trojice rapperek Renni Rucci – Big Renni, Queen Key – Eat My Pussy Again nebo Asian Da Brat aka Asian Doll – UNFUCCWITABLE. Všechny projekty mají společných pár věcí, typicky chytlavý tvrdý americký rap a velké poprsí na coveru. Čisté trapové záležitosti si připravili Money Man s rozsáhlou a povedenou 25 skladbovou deskou Paranoia, Moneybagg Yo – 43va Heartless, Montana of 300 se svým Views From The General´s Helmet, Adamn Killa – Cult Of Adamn nebo Meech a jeho NineFour, kde se mimochodem objevil také Abe Beats. YG se svým mixem všech možných odnoží rapu – 4REAL 4REAL, příliš neoslnil a to i přes některé zajímavé hostovačky. Smokepurp rozšířil své nedávno EP Lost Planet o 3 skladby na Lost Planet 2.0 a zpěvák Safe se letos již po druhé ozval s projektem, tentokrát s atmosferickou záležitostí zvanou Stay. Zajímavé alternativní počiny vypustili DUCKWRTH – The Falling Man a seskupení Injury Reverse se stejnojmennou party experimentální deskou.
To by bylo pro rozsáhlý květnový souhrn všech rapových releasů vše.
