Tag: enfants terribles

"Ibalginově démantová" jako jedna z dalších povídek Tomáše Končického. “Si v pohodě?” “Jo, sem úplně v pohodě. Všechno je v pohodě. Ježiši, nekoukej se teď na mě. Musim vypadat hrozně.” “Nevypadáš.” Seděla na zemi v koupelně. Tvář měla mokrou...

"Prcání bez textu" je jedna z dalších povídek seriálu Enfants Terribles. Užij si to! T.K.  “Včera jsem mluvil s jednou kamarádkou. Bavili jsme se o tom, co je to láska. Nesměj se. Já vim, trochu se...

Otevřela oči. Měla je trochu zalepený, ale promnula si je a bylo to lepší. A najednou to viděla, zkurvenou realitu, která ji totálně mlátila přes hlavu hnedka po probuzení. Žádná ranní depka z absurdní lásky,...

BUM, ozval se výstřel. A kurva, zase jsem zaspal. Vybíhám ze startovních bloků a už při prvních metrech vidim, že jsem pomalejší. Ale celý kolečko, těch nádhernejch zlatejch 400 metrů, je pořád předemnou. 395 momentálně. Koutkem oka...

Heroin: Díky bohu, že jsme zase tady! Jinej Heroin: Že jo! Už jsem si říkal, kdy se sem zase podíváme. Heroin: Je to tady prima co? Ta nálada vždycky. Tady dokážu relaxovat. Jinej Heroin: Podívej, šéf se chystá...

Po delší odmlce nepsaní, nepřesného odpočinku, zlatého písku, špatného piva a slaných slov, jsem se zase vrátil do země svých předků. Po příletu jsem na letišti potkal to, čemu jiní říkají láska. O to horší...

Obloha věnováno B.F., mé blankytné obloze  Spatřil jsem oblohu, dost toho věděla, truchlil jsem pro ní, když se zatáhla. Spatřil jsem oblohu, trochu mi věřila, když jsem jí vylil duši, tolik se změnila. Ať už tu byla pro mne, nebo já...

Seděl jsem u svého stolu před otevřeným oknem. Foukal na mě příjemný jarní vítr, který byl na tohle období až příliš teplý. Pomalu a pravidelně jsem ho zhluboka vdechoval nosem a dlouze vydechoval pusou. Snažil...

Zdravim poprvé! Zdravim všechny ty, kteří ještě dokážou číst slova a skládat z nich věty. Zdravim všechny ty pošuky a blázny, kteří jednoho dne vstali a řekli si: dneska si něco přečtu. Je jich už sakra málo...