Nůž je široce dostupná zbraň, dostupná z pár korun všude na světě a nacházející se v každé domácnosti. Není proto divu, že po ní sahají teroristé nebo prostě jen šílenci, snažící se zabít co nejvíce lidí. Pokud byste se stali terčem útoku vy – uměli byste ubránit sebe a svou rodinu? Pokud je odpověď „ne“, pojďme se podívat, jak na to.
Nemluvím tu o dlouholeté přípravě a hodinách dřiny, ani o zázračných radách, po kterých se z vás stane ninja. Mluvím o několika jednoduchých krocích, které mohou razantně zvýšit vaši šanci na přežití, které lze předat v rámci článku a které nepotřebujete nějak dlouze trénovat. Všechny vychází z dlouhého studia záznam skutečných útoků a byly v naší škole mnohokrát ověřovány v kontrolovaném prostředí.
Při útoku toho typu, o kterém je dnes řeč, máte výhodu, že se na útok můžeme připravit. Zbraň má útočník zpravidla viditelnou, vykřikuje hesla, okolostojící lidé utíkají, řvou atd. To vám dává pár sekund k dobru. Jakmile si takové situace všimnete, začněte jednat. Váš instinkt vám radí utíkat ryč od zdroje potenciálního nebezpečí. Poslechněte ho. Zapomeňte na zvědavost a nehrajte si na hrdinu. Abyste mohli utéct, musíte mít za prvé kam (nenacházíte se v uzavřeném prostoru), za druhé musíte být sami nebo s někým, kdo je schopný běžet s vámi. Utíkejte bezpečně (nechcete utéct teroristovi a za rohem skočit pod jedoucí autobus) a do bezpečí, tedy pryč od nebezpečí.
Pokud utéct nemůžete (jste v uzavřeném prostoru, např. klubu, nebo nejste sami), přišel čas na plán B. Ten vychází z rozpoznání cílů, o které útočníkovi jde. Nechce zabít vás jako osobu, ale jde mu o to zranit/zabít co nejvyšší počet lidí. To je zásadní faktor, který můžete využít ve svůj prospěch. Každé zdržení a komplikace pro útočníka znamená, že pobodá méně lidí. Surově řečeno, čím více času stráví řešením případných problémů, tím méně času stráví bodáním. A každý terorista si je dobře vědom toho, že má na svůj útok jen velmi omezené množství času. Proto, pokud mu do cesty položíte překážky, které ho zdrží a zpomalí, máte velkou šanci, že si raději najde jiný, lehčí cíl.
Jinými slovy řečeno: udělejte ze sebe natolik těžký cíl, že si útočník raději vybere někoho jiného. Zvolte si vhodné místo (úzká chodba nebo alespoň roh, který omezí možnost útočníka manévrovat), pokud jsou s vámi vaši blízcí, postavte se mezi sebe a útočníka a konejte. Pokud k vám útočník zamíří, házejte po něm cokoliv, co máte po ruce: v restauraci to budou sklenice i s obsahem, lahve, talíře s jídlem, vázy… Na pláži židličky, slunečníky, písek atd. Mnohem lepší je „munice“, která způsobí škodu nebo alespoň přinutí útočníka se krýt a tudíž zpomalit postup. Z toho plyne náš terč: hlava. Tekutiny a písek mohou dočasně oslepit, těžké předměty zranit atd.
Pokud (už) nemáte co házet a máte po ruce jakýkoliv větší a pevný předmět, využijte jej jako štít. Může to být židle, slunečník, batoh, velká taška, monitor atd. Neschovávejte se za něj pasivně, ale použijte jej k razantnímu útoku na ruku se zbraní. Snažte se ruku co nejtvrději trefit, ale zároveň zůstat schováni za štítem. Nůž tak můžete z ruky vyrazit, případně může ve štítu uvíznout.
Pokud nemáte po ruce nic a útočník vás již bezprostředně ohrožuje, padněte na záda a kopejte. Tak, jako když jsme ve škole v tělocviku při rozcvičce „jezdili na kole“, akorát tentokrát agresivně a s nasazením. Nenechte k sobě útočníka přistoupit blíže za žádnou cenu. Kopy miřte na jeho kolena. Tento manévr je velice neintuitivní, nikomu se nechce dobrovolně lehat na zem, ale pokud je to vaše poslední šance, je velice funkční. Ve stoje vás útočník může snadno zasáhnout do vitálních zón na trupu nebo krku. Vleže vás může pořezat maximálně v oblasti nohou, tedy mimo vitální zóny, a dostat se přes kopající nohy je velice těžké a stojí to spousty času, který útočník zpravidla nemá.
napsal: Pavel Houdek (www.moderni-sebeobrana.cz)
