Všem našim čtenářům přinášíme rozhovor s pražskou ska kapelou Kšandy Industry, mezi jejíž členy patří frontman Patrick-Djouno Djakoualno, dále Martin Polák, Kuba Trefný, Matěj Polák, Viktor Bobůrka, Matěj Beneš, Filip Hausknecht a Petr Jeřábek. Na otázky odpovídal Kuba, který v Kšandách hraje na trubku.
Co byste nám o sobě na úvod řekli?
Jsme osmičlenná parta z pražských Vršovic. Hrajeme jamajské SKA, někdy trošku okořeněné o reggae. Hrozně nás to baví. V květnu jsme vypustili album s názvem Nos Kšandy. Nyní pracujeme na novém klipu, který by měl vyjít na začátku května.
Jak jste se dali dohromady? Předpokládám, že vás nebylo od začátku všech osm. Jak jste se všichni sešli a jak dlouho to trvalo?
Dávání dohromady nebylo zrovna moc lehký. Myšlenka založit kapelu tu byla dlouho, ale poprvé jsme se sešli až asi po půl roce ve složení: Patrick (zpěv), Martin (kytara), Matěj (bicí) a já (trubka). Pak jsme se zase asi čtvrt roku neviděli, ale za to se konečně konala první zkouška, kam jsem přivedl Viktora (klávesy). Na první zkoušce jsme zjistili, že vlastně ještě nemáme co hrát, a tak jsme společně složili první písničku, která stála za prd. To nás ale neodradilo a na další zkoušku Martin přivedl Štěpána (basa). Postupně jsem přivedl ještě Filipa (saxofon). Později Filip přivedl Pýtýho (trombón) a mohli jsme začít zkoušet v kompletní sestavě. 12. dubna, asi třičtvrtě roku po tom, co jsme začali zkoušet, jsme odehráli náš první koncert v klubu Vzducholoď. Po dvou letech Štěpán bohužel odešel z kapely, ale přišel Benčí, který nám dal znovu spoustu energie a znovu nás to nakoplo.
Máte nějaký oblíbený kapely, který vás ovlivnily?
Určitě máme a je jich spousta. Skoro všichni v kapele jsme vyrůstali na kapelách jako Fast Food Orchestra nebo Green Smatroll. Snad můj úplně první koncert, který jsem navštívil, byl právě Fast Food Orchestra. Tím, že jsme si s nima mohli zahrát na jejich Nicolaus Vodka Zen Tour, jsem si já osobně splnil takovej můj dětskej sen. Green Smatroll jsou taky hrozně super a pomohli nám hlavně v začátcích. Kaňour nám asi po roce fungování dokonce napsal mail a ptal se, jak nám může pomoct. Právě proto jsem si ho vybrali, aby nám pokřtil naší první desku. Je to prostě legenda! Samozřejmě, že máme vzory i v zahraničí. Jsou to třeba The Specials, legendy 2-tone, který se poslouchali a vždycky se poslouchat budou.
Skládáte všichni dohromady, nebo to máte nějak rozdělený?
V kapele skládáme skoro všichni. Většinou je to ale Pýty, Martin, Patrick nebo Matěj, kdo přijdou s textem a pár akordama. Na zkoušce si nad tím pak všichni sedneme a vymyslí se dechy a zbytek nástrojů. Každý má v naší kapele slovo a písnička se složí tak, aby všem vyhovovala.
Máte nějaká oblíbená témata, o kterých píšete?
Tak určitě rádi nadáváme a upozorňujeme na problémy, který se nacházejí v naší společnosti. Je to například rasismus, nebo stereotyp. Také rádi píšeme o rudeboys, ale i o našem oblíbeným zvířátku ježkovi.
Hrajete na velkých akcích, jako například festival Mighty Sounds, ale taky na akcích menších, jako třeba Na Kaši Fest. Jaké koncerty si užíváte víc?
Tak každej koncert je specifickej a chceme si ho užít na sto procent. Mighty Sounds je hrozně super! Hráli jsme tam minulej rok poprvé a překvapilo nás, kolik lidí do našeho stanu přišlo. Je to taky domov našeho stylu hudby, takže o to to bylo lepší. Na Kaši Fest byl zase plnej kámošů, kteří nás podporují už hrozně dlouho. Na každým koncertu se najde něco, co se nám tam líbí. Je těžký se rozhodnout a říct, který koncerty si užíváme víc.
Přemýšleli jste někdy nad tím, jaký žánr chcete hrát, nebo jste byli vždycky rozhodnutý pro ska?
Ska nás vždycky už od mala lákalo, takže to vždycky bylo ska.
Máte nějaké místo, kde se vám hraje dobře a rádi byste si tam zahráli znovu, nebo naopak nějaký místo, kde se už si zahrát nechcete?
Žádný místo, kde bychom si vyloženě zahrát nechtěli, asi není. Bylo pár akcí, kde jsme byli třeba špatně nazvučení, a díky tomu jsme odehráli docela špatnej koncert. Byly také koncerty, kde nás docela potrápil alkohol. Tyhle věci jsou ale něco, co se dá do příště zlepšit. Rádi vyjíždíme mimo Prahu, protože je to něco novýho a ještě nepoznanýho. Vždycky nás překvapí, kolik lidí nás zná i mimo Prahu. Pak se ale vždycky do Prahy rádi vracíme, protože v Praze na nás vždycky přijde nejvíc lidí a pozitivní atmosféra od našich fanoušků nás vždycky nabudí spoustou energie.
Na závěr, chtěli byste něco sdělit vašim fanouškům a čtenářům CZECHMAGu?
Choďte na koncerty, podporujte scénu a kulturu! Má to cenu!