Naprosto neohlášeně se přes radary předposlední srpnové noci přiřítilo Eminemovo jubilejní desáté sólové album Kamikaze. Z názvu jasně vyplývá, že tohle album míří napáchat pořádné škody. Zároveň by mělo srovnat se zemí flotily všech kritiků, kteří se do autora pustili po nevydařené desce Revival. Tak co, přežil někdo tento sebevražedný nálet nebo se jedná o další nezdařilou misi? To se dozvíte v této speciální rozsáhlé recenzi.

Píše se rok 2018, konkrétně 31. srpna a nikdo z právě vstávajících nemá ani tušení, že se přes noc na hudební platformy sneslo Eminemovo album Kamikaze. Netřeba dlouze  na úvod vypisovat diskografii této žijící rapové legendy. To za mě svede Wikipedia. Ovšem pouze dvakrát v historii Shadyho bohaté kariéry se stalo, že jsme se dočkali dvou desek v rozmezí okolo jednoho roku. Po prvé se tak stalo mezi lety 1999 a 2000 (The Slim Shady LP a The Marshall Mathers LP) a po druhé v roce 2010. V tomto roce se snažil Eminem se svojí vysvobozující deskou Recovery odčinit předešlý neúspěch Relapse, který se historicky řadí k jednomu z nejslabším počinů autorovy kariéry. No a schématicky podobný prvek se projevuje i nyní, kdy přichází Kamikaze, pouhých 7 kalendářních měsíců po počinu Revival. Podobně jako v kauze Relapse i Revival se dočkal negativních recenzí a především ne moc vřelého přijetí samotných fanoušků. Tato deska byla původně propagována jako lék pro dnešní “nemocné” posluchače, jenomže v některých případech působila spíše jako lék na zácpu. Tradičně kvalitní lyrickou stránku a pár povedených rapových tracků přehlušily konceptuálně i kvalitativně nepodařené a nudné skladby plné popových zpěvaček. I přes autorovu neprůstřelnou obhajobu desky bylo mnoho fanoušků zklamáno a už to vypadalo, že Eminemova přirozená barva vlasů a plnovous přinesou jen zklamání. Jenomže…

Přichází Kamikaze a v arzenálu má mnoho překvapení. Začneme hezky od začátku. Na desce se nachází ideální počet 13 skladeb, do kterých se počítá i návrat oblíbených “skits” s Paulem Rosenbergem, dlouholetým Eminemovým manažerem. Doprovázející hostující část obsahuje jedno příjemní překvapení a tím je Joyner Lucas. Dále se můžeme spolehnout na druhou polovičku Bad Meets EvilRoyce da 5’9′. Nováčky na Shadyho listu hostů jsou Jessie Reyez a Justin Vernon. Mezi další překvapení patří producenti, ze kterých jde jasně cítit autorova snaha o oživení a přiblížení modernímu soundu. Nelze si jinak vysvětlit účast es jako jsou například Mike WiLL Made-It, Boi-1da (Drizzyho oblíbený producent), CuBeatz (skladby jako “FEFE”, “Sicko Mode“, “Goosebumps“), Ronny J (spolupráce s XXXtentacionem) nebo dokonce Tay Keith! Další zajímavostí je cover, který je téměř totožně převzat z alba Licensed to Ill (1986) legendární skupiny Beastie Boys‘.

Není to řečeno na rovinu, ale deska Kamikaze přichází zachránit Eminemovo pošramocené renomé. Napovídá tomu několik autorových výroků v textech nebo výše zmíněné skity. Zároveň právě teď vychází klip ke skladbě “Fall”, na jehož konci se do Eminema opět dostává zlý duch (trefné přirovnání by sedělo spíše na “Ewil Twin” – MMLP2), který posedne Shadyho duši a demonstrativně šlape na CD Revival. Povaha a tématika alba je tedy naprosto zřetelná. Ostrá střelba na všechny. Na ty, kteří na autorovu kariéru v poslední době plivali, kritizovali album Revival a posílali Marshalla do důchodu. Zároveň autorův pomyslný comeback přináší (jak bylo zvykem) nekompromisní kritiku moderního rapu, jejich představitelů a striktní reprezentaci svých postojů. Nezůstanou tedy suchá témata jako Grammys, mumble rap, ghostwritting apod. Eminem posunul na této desce svoji kritiku a sarkasmus do takové formy, že na některých skladbách imituje flows či části skladeb interpretů, kteří jsou v jeho zaměřovači. Nejsou to ovšem čistě punchlines, v mnoha případech se autor jen nenápadně “otře” o některé interprety, tyto bonusovky ovšem musíte v rozsáhlých textech odhalit.

K tomu všemu má pomáhat moderní zvuková složka, kterou si mnoho fanoušků (i já) dychtivě přálo. Eminem už na skladbách, jako jsou např. “Medicine Man” nebo “No Favors” dokázal, že trendový trapový formát mu není vůbec cizí ba NAOPAK, tvrdost mnoha beatů dokáže ve spojení s autorovou, široko daleko, nejtvrdší flow vytvořit pořádné plameny. Nutno dodat, že se Marshallovi povedlo skvěle navolit beaty a přizpůsobit je tak svým potřebám tak, aby v nich vynikl. Z tohoto hlediska bodují: atmosferické “The Ringer”, pohlcujícími vokály prošpikované “Fall”, kytarově laděná “Greatest” nebo čisté trapoviny “Lucky You” a “Not Alike”. Potěší i odlehčenější “Good Guy”. Sem tam se ve skladbách najdou také moje natolik oblíbené switches, které některé skladby nesmírně obohacují a jejich kvalitu ještě umocňují. Ze zvukového hlediska příliš nevyniká snad pouze skladba “Stepping Stone”, která svojí formou trošku připomíná skladby z dřívějších projektů.

Diss sem, diss tam…

Rozhodl jsem se vybočit ze zaběhlých kolejí recenzí a trošku na Kamikaze zaplout hlouběji do nitra samotných textů a myšlenek. Přece jen, kdy jindy, než v případě samotného rap goda, který se vrátil s hořlavou municí. Zajímavé bylo sledovat také reakce zmíněných osob a jak se s kritikou vypořádají a věřte, že reakce jsou různorodé. Dokonce tu máme historicky první veřejně mířený disstrack na samotnou legendu.

Hned v úvodní skladbě “The Ringer” se Eminem pouští do mnoha interpretů, schytali to například Lil Pump a Lil Xan za imitování Lil Waynea. Shady dokonce na této skladbě sarkasticky napodobil refrén rakoviny skladby “Gucci Gang”. O něco méně to schytal Lil Yachtyo kterého se autor pouze opřel. Kritice se nevyhnuli ani autoři jako Tyler The Creator, Earl Sweatshirt, DJ Akademiks, po Revival “oblíbený” Joe Budden, Migos nebo opětovně Die Antwoord. Největší dopad měl ovšem diss na kanadského MGK, který v roce 2012 vypustil do světa tweet o tom, že je Marshallova dcera Hailie “hot as fuck”. Řada na něj přišla o 6 let později na skladbě “Not Alike”. No a MGK ukázal, že má koule a o pár dní později vydal na Eminema disstrack “Rap Devil” a to rovnou s klipem. Nutno dodat, že track není vůbec špatný, jenomže i on sám musí dobře vědět, že si ukousl dost velké sousto a brzy bude očekávat feedback. Těch punchlines se na albu nachází skutečně nespočet a pokud si nechcete nechat žádný ujít, navštivte genius.

Aby to nezůstalo jen u dissů, Eminem také prokázal na dálku úctu a respekt k některým autorům:

“And dump on you, if you ain’t Joyner
If you ain’t Kendrick or Cole or Sean then you’re a goner” (The Ringer)

Co se lyrické složky alba týče, je z ní cítit ohromná suverenita a ta nezaměnitelná štiplavá upřímnost. Tedy ty prvky, které fanoušci vždy netrpělivě vyhlíželi. V následujícím odstavci ze skladby “Fall” se Em staví do pozice influencera…

“I belong here, clown, don’t tell me ’bout the culture
I inspired the Hopsins, the Logics, the Coles, the
Seans, the K-Dots, the 5’9″s, and oh
Brought the world 50 Cent, you did squat, piss and moan” (Fall)

Na skladbě “Greatest” zastihnete Eminema v popředí jako leadera, kdy o sobě na refrénu tvrdí, že je asi opravdu nejlepší na světě a nejlepší, který kdy rapoval. “Normal” zase pojednává o Marshallových vztazích, konkrétně o tom, jak by chtěl mít normální vztah na rozdíl od toho s Kim. “Fall” odkazuje na vnitřní souboj mezi dobrem a zlem a “Not Alike” pojednává o rozdílech mezi ním a moderními autory. Snad na každé skladbě na albu najdete nějaký jedovatý plivanec a nutno dodat, že už dlouho jsme nezastihli Marshalla takhle “pissed off”. Sociální sítě byly po vydání alba skutečně v plamenech.

Kamikaze je prvotřídní prezentací Eminemova nestárnoucího rebelismu a nezaměnitelných tvůrčích schopností. Zároveň je jasným důkazem toho, že pokud autor není omezen nějakými okolnostmi, očekáváním nebo “povinností” vůči širšímu okolí, dokáže z lehkostí vytvořit štiplavé album. Deska Revival těmto faktorům podléhala a možná proto se snažil autor až moc zavděčit všem. Kamikaze je prostě surová deska z Marshallovy hlavy, která přilétla z hustého mračna vzniknuvší kritiky, aby všem dokázala, kdo je rapovým bohem. Jen je škoda, že k tomu musela dopomoci nevábná splácanina z předchozího roku (Revival), protože takhle nějak si všichni autorovu nejnovější desku představovali. Nicméně realita je taková, že jubilejní desátá sólová deska je tu, je výbušná, ostrá a smrtící jako letci Kamikaze. Teď už se jen sčítají škody a oběti.

HODNOCENÍ: 8,5/10

Oblíbené skladby: The Ringer, Fall, Greatest, Lucky You, Not Alike, Normal