Autorský projekt inspirovaný posledním dílem rakouského spisovatele a esejisty Jeana Améryho “Vztáhnout na sebe ruku” vzniká na smíchovské scéně pod taktovkou režisérky Halky Je Třešňákové a dramaturgů Niny Jacques a Matěje Samce. Premiéra inscenace zkoumající okolnosti dobrovolného odchodu ze života proběhne ve smíchovském centru současného umění MeetFactory v sobotu 17. prosince od 20:00.
Co předchází sebevraždě a co následuje po dobrovolném odchodu ze života? Jaké jsou motivy, které vedou k tomu, že se člověk rozhodne definitivně skoncovat se vším, a co všechno je vlastně třeba udělat? Tyto a další otázky související s tématem sebevraždy zkoumá autorský projekt Halky Je Třešňákové, Niny Jacques a Matěje Samce s názvem V oku smyčky.
Halka Je Třešňáková, která v minulosti s divadlem MeetFactory spolupracovala na řadě projektů (naposledy O něco horší než Romeo: tragédie z rozmaru), se v loňském roce představila v Divadle Disk jako nadějná režisérka. Projektem V oku smyčky pak ve své režijní dráze pokračuje. „Jsem herečka a choreografka. Nejsem zvyklá vést herce k prožitku, citu, k „činoherectví“. I kvůli tomu jsem byla k této režii oslovena, protože bylo jasné, že tyto věci nebudou v inscenaci dominantní. U sebevražd by ty prožitky a psychologie byly možná nesnesitelné. Jdu po všednosti a každodennosti čtyř postav a po tom, jak se prakticky v jejich životě objevuje příprava na sebevraždu,” vysvětluje Halka Je Třešňáková.
Jedním ze základních inspiračních zdrojů chystaného projektu je poslední dílo rakouského spisovatele a esejisty Jeana Améryho Vztáhnout na sebe ruku, ve kterém autor tvrdí, že je nutné, aby společnost přiznala sebevrahům stejná práva jako jiným menšinám. V inscenaci se představí Ivana Chýlková, Phillip Schenker, Kateřina Dvořáková a Kryštof Krhovják. Scénu a kostýmy má na starosti Jana Preková, autorskou hudbu k představení složil Jan Burian ml.
Inscenace nás zavádí do asijského fast-foodu, kde obsluhuje neasijská žena středního věku. Umakart, tapety, mastnota, umělé květiny, asijský kalendář a fotky jídel nad barem vytvářejí sugestivní obraz místa zbloudilých osudů, samoty. Návštěvníky tvoří lidé, kteří se rozhodli zemřít, ale ještě předtím se půjdou najíst. V těsné místnosti se zákazníci při krájení sousta občas srazí lokty. Rozhovor od vedlejšího stolu vyslechnete, i když nechcete. A tak číšnice poslouchá. ,,Během příprav tohoto projektu jsme narazili na řadu nečekaných skutečností. Překvapilo nás, kolik praktických rad k tomu, aby sebevražda proběhla správně, lze najít na internetu, ale také jsme zjistili, že přestože se o dobrovolný odchod ze života pokusí 5 procent populace, je téma stále v podstatě tabuizované. Během příprav inscenace se velice bavíme, pokud to takhle bude pokračovat, možná půjde o nejhumornější inscenaci Divadla MeetFactory,” dodává dramaturg Matěj Samec.
