Při vybírání lidí na rozhovor mám obvykle jasnou představu, koho bych chtěla oslovit a vyzpovídat. Opak se ale stal pravdou a já jednu středeční noc dostala kontakt na Tomáše, který se bezesporu zařadil do skupiny mladých, ambiciózních lidí, kteří inspirují své okolí nejen tím co dělají, ale také jak to dělají. A aby toho nebylo málo, Tomáše nafotila Daniela Pilná.
Tomáš Ric je projektový koordinátor MBPFW a asistent jeho ředitele. Krom toho se podílel na několika odborných studiích zaměřených na módní, oděvní a textilní průmysl a to jak na akademické půdě, tak i mimo ni. Dále pak je jedním ze dvou editorů magazínu Blue Paper a v neposlední řadě dokončuje studium na vysoké škole.
Jak ses dostal k módě a proč zrovna tento obor?
Mám pocit, že už na základce jsem nosil oblečení, které bylo pro okolí jiné, možná divné. Móda mě vždy přirozeně bavila a ten vztah se s rostoucím věkem jen prohluboval. Pouhé sebeoblékání postupem času přerostlo v opravdový zájem o průmysl. Odkud se oblečení bere? Jak se prodává? A proč? Nejdříve jsem si myslel, že budu kreativec. Nakonec jsem šel studovat na vysokou školu podnikové řízení a marketing a jsem za to vděčný. Kreativa může vypadat i jinak. Dvě věci se spojily. Tím myslím módu a ekonomii. Myslím, že zrovna tohle je u nás více než potřeba.
Můžeš mi prozradit něco o nadcházejícím Fashion Weeku?
Můžu, bude to super, ale vážně. Je skvělé, jak se každou sezónu Mercedes-Benz Prague Fashion Week více posouvá, stejně jako módní scéna u nás. Fashion Week se tentokrát přesune do nádherných prostor Clam-Gallasova paláce na Starém Městě. Myslím, že návštěvníci budou nadšení.
Kdo tě inspiruje?
Lidé s jiným přístupem ke světu, k řešení věcí. Je skvělé, když jsem překvapen, inspirován věcmi a lidmi, myšlenkami, které bych nikdy předtím nečekal. Nejhorší je být zatvrzelý ve své vlasní představě a nepřijímat jiné, neporovnávat, nehledat nejlepší cestu. Mám-li být ale konkrétní, pak je to můj přítel Jakub. Máme jiný náhled na věci, jiné myšlenkové pochody, myslím, že nás to oba hodně posouvá, jak osobně, tak profesně.
Je nějaká práce, kterou bys jednou chtěl zkusit?
Být učitelem jógy v Tel Avivu. Myslím ale, že by mě to časem omrzelo. Baví mě to, co dělám.
Co plánuješ do budoucna?
Cestovat. Myslím, že to je klíč k tomu nezůstat na místě. Objevovat jiné kultury, místa, lidi. To se mi zatím moc nepodařilo. Zároveň mě baví posouvat své vlastní hranice a hledat limity ve všech možných ohledech. Vystupovat více z komfortní zóny, to bych v budoucnu chtěl.
Čeho bys chtěl dosáhnout?
V osobní rovině bych chtěl dosáhnout mentální volnosti, nezávislosti na názorech ostatních. V rovině pracovní? Mít svou malou společnost v kreativním průmyslu. V tom nezapřu své rodinné kořeny. Prarodiče, rodiče a dokonce i můj bratr, všichni jsou podnikaví.
Které město/stát tě inspiruje a chtěl bys žít někde jinde než v Praze?
Jednoznačně Tel Aviv. Mám pocit, že to město má všechno. Tepající velkoměsto u moře, v příjemném klimatickém pásmu s jedinečnou autenticitou a příjemnými lidmi, dokonce i taxikáři. Zároveň je zde obrovský byznysový potenciál. Jenom ta móda zde moc nefunguje. Politické napětí a vztahy podobného charakteru pro tuto ideu radši uplně vypouštím. Co by mě ale asi nikdy nepřestalo bavit, je jíst hummus v zapadlých jídelnách v Carmel Marketu.
Jaká je tvá oblíbená módní značka a designer?
Zástupce české scény je jednoznačně Jan Černý. Má tah na branku, je současný, reflektuje světové trendy, umí komunikovat s insidery i svými klienty. Ze světových značek poslední dobou asi Dior Homme.
