Ze vzdáleného a chladného severu míří do Prahy DJka Katvyl. Tradiční stereotypy o Finech ale nechává na palubě letadla a na taneční akci Tetris příští pátek přiletí s futuristickým setem. Její inspirace? Sci-fi, otevření společnosti po dlouhých lockdownech, ale i silné ženské postavy.
Přijíždíš do Prahy z Finska. Jak vypadá tamní undergroundová scéna?
Po covidu získává novou podobu. Lockdown dal vzniknout mnoha novým kolektivům a DJům. Navíc ta zvláštní doba open air rave párty těsně předtím, než se znovu společnost otevřela, přitáhla velkou pozornost k místní scéně.
Spousta Čechů by řekla, že Finové jsou odtažitější a klidnější. Platí to, i když jsou na parketu?
Haha, to rozhodně neplatí, když jsem na akcích! Ale chápu, kam míříš. Řekla bych, že pro mnoho lidí ve Finsku se párty odehrává spíše vně jich samotných. Ale když je atmosféra bezpečná a energie správná, lidé se ve Finsku rozhodně uvolní – sama jsem tady zažila docela divoké taneční párty.
Hraješ v Praze poprvé? Co očekáváš od hraní na Tetrisu?
Ano! Jsem nadšená – produkce Tetrisu z mého pohledu už vypadá a působí na jedničku a očekávám, že na místě to nebude vypadat ani o trochu hůř. Je to také velmi motivující a nutí mě to posouvat se s mým dalším setem.
Jaké pocity by měla odrážet hudba, kterou hraješ?
Doufám, že posluchač vždy najde něco, co s ním rezonuje a odráží jeho vlastní pocity v hudbě, kterou hraji. Vybírám a pouštím to, co nejlépe odráží atmosféru mého vnitřního světa – tedy momentky něčeho futuristického, kyberpunkového, galaktického. Jako kdyby se ve vesmíru odehrával film Mad Max.
Máš teď před sebou hodně projektů. Který ti teď přináší největší radost?
Myslím, že celá podstata rozvíjení se: práce na mém zvuku, sebeobjevování, trénování. Hraní pro různé davy na různých místech. Právě jsem zahájila svou rezidenci pro IDA Radio s naším kolektivem Cyberspeed a myslím, že je to skvělý způsob, jak do všeho vnést pravidelnost.
Řekla bys, že ženy jako DJky už mají ve Finsku stejné postavení jako muži? Nebo je zde stále velká propast jako ve zbytku Evropy?
Podle mých zkušeností jsou ti, kteří jsou kulturně vychováni jako ženy (včetně mě), často vedeni k pasivní roli v životě. Když jsem vyrůstala, milovala jsem sci-fi a fantasy, ale bylo jen málo knih nebo filmů, kde by ženská postava měla aktivní klíčovou roli. A pokud ano, tak ta postava byla po všech stránkách perfektní a byla často v honbě za (mužským) romantickým partnerem. Kultura má navíc tendenci udržovat status quo a myslím, že stejný fenomén bohužel zůstává v DJingu také ve Finsku. Samozřejmě, že s DJingem může začít téměř každý, ale ne každého schopnosti jsou zpochybňovány čistě na základě předsudků a genderových stereotypů. Technicky zde rovné příležitosti jsou, ale pro některé existuje nepopiratelně více kulturních a mentálních překážek.
Rovné příležitosti jsou, ale pro některé existuje nepopiratelně více kulturních a mentálních překážek
Tetris party, na které hraješ v Praze, založila Barbora. Jak důležité je pro scénu, aby i ženy organizovaly takové párty na elektronické scéně, kde převažují muži?
Velmi důležité! Jako ve všem je důležitá reprezentace. Sledování ženských DJs/producentů bylo pro mě velkou inspirací začít s DJingem.
Elektronická scéna se zdá být hodně progresivní. Řekla bys ale, že to stačí nebo je prostor ještě ke zlepšení? Řekla bys, že kluby dávají do svých lineupů ženy třeba jen proto, že je to nyní trendy?
Myslím, že u klubů je hodně zásadní, jak se chovají při řešení problémových situací. Vzhledem k tomu, že do undergroundových klubů chodí velký počet lidí, kteří byli zvyklí chodit do těch mainstreamových, hlavním úkolem je teď aktivní práce na vytvoření bezpečného a příjemného prostředí. Co se týče lineupu, často se setkávám s tvrzením, že promotéři říkají, že je nezajímá pohlaví, rasa či orientace DJů, že je zajímá pouze hudba. Řešení předsudků často ale vyžaduje aktivní práci a ne vždy to může působit „přirozeně“.
foto: Simo Pukkinen
For our english speaking friends:
You come to Prague from Finland. How does the underground scene look like?
Taking a new shape after covid. Lockdown gave birth to many new collectives and DJs, and this weird time of open air raves in the brink of opening the society again drew a lot of attention to the scene. The new is clashing with the old a bit, but in general people seem to be very happy to be able to dance again.
A lot of czechs would say finnish people are much more calm and kinda detached. Does it apply also to their time on a dancefloor?
Haha, this definitely does not apply to my time on a dancefloor! But I understand where you’re coming from. I would say for many people in Finland the party happens more on the inside. But when the atmosphere is safe and the energy is right, people in Finland definitely let loose – I’ve experienced some pretty wild dancefloors here as well.
Is it your first time playing in Prague? What do you expect from the experience playing at Tetris?
Yes! I am beyond excited – the production of the event from my perspective already looks and feels top-notch, so I am expecting nothing less. It is also very motivating, and makes me want to push myself with the upcoming set.
What feelings should the music you play reflect?
Hopefully the listener can always find something that resonates with them, and reflect their own feelings with the music I play. I select and play music that best reflects the atmosphere of my inner world – so snapshots of something futuristic, cyberpunk, galactic. Like if there was a Mad Max movie happening in space, I think I would be a character in it.
What was your most memorable DJ moment?
When I wasn’t DJing yet, I often got these deep experiences of being one with the crowd on the dancefloor, like the crowd and DJ being one breathing and dancing entity. I think my most memorable DJ moment was when I experienced this for the first time playing, at one of my first club gigs. According to phenomenological theory, technology can extend the self. For example, if you are driving you experience the world as a driving being, and so when I am playing, it feels like I am an extension of the music, a playing being with total focus and flow. It’s like an elevated version of your everyday existence.
You have a lot of activites on your plate now. Which one brings you most of joy right now?
I think the whole essence of it: developing my sound, self-discovering, practicing. Playing to different crowds in different places. I just started my residency for IDA Radio with our collective, Cyberspeed, and I think that is a wonderful way to bring regularity to everything.
One of your main focus is reflecting you experiences in being culturally raised as women in your work. Do you think women as DJs have already equal positions like men in Finland? Or there is still a huge gap as it is in rest of the Europe?
In my experience, those who are culturally raised as women (including me) are often taught to take a passive role in life. Take for example pop culture – I loved sci-fi and fantasy when growing up, but there were few books or movies where a female-assumed character would have an active key role. And if there was, the character would be completely flawless, have masculine-coded traits, or be in the pursuit of a (male) romantic partner. So for me, empowerment means taking action and creating agency in your life. But culture tends to maintain the status quo, and I think the same phenomena unfortunately remains in DJing, also in Finland. Of course almost anyone can start DJing but not everyone is questioned about their abilities purely based on preconceptions and gender stereotypes. Equal opportunity is technically there, but for some, there are undeniably more cultural and mental barriers for taking – and keeping up – action.
Tetris party you are playing at in Prague was founded by Barbora. How important is for scene that a woman organize party like that in electronic scene mostly dominated by men?
Very important! Like in everything, representation matters. Following DJs / producers who are women was a huge part in my inspiration to start DJing. I think examples are key fuel in creating agency, as I was talking about in the previous question.
The underground electronic scene seems to be openminded and progressive. Would you say it is enough or there is still a room for doing more? Would you say that some clubs put women to their line ups just cause it’s trendy / it’s asked by the society (so it doesn’t make it really natural)?
It becomes hypocrisy if the claims are there but no action. A club can blast out safe space principles but it all comes down to their actions in hazard situations. As electronic music in general is attracting a lot of new people used to commercial clubs, I think it takes active work to keep the spaces safe. Concerning lineups, a claim I see often is “we don’t care about a DJ’s gender / race / insert whatever, we only care about the music”. But for me, claiming to be above bias is sketchy. Tackling bias does take active work and doesn’t always feel “natural”.
