Ellie Goulding vloni vydala své už třetí studiové album nazvané Delirium a rozděluje s ním své fanoušky na dva nesmiřitelné tábory.
Ellie Goulding se se svými dřívějšími alby Lights a Halycon snažila razit alternativní formu elektronického popu v mainstreamových vodách. Se svojí novou tvorbou se ale postavila do role arénové zpěvačky zpívající pro masy. Nutno říct, že se jí to s novým albem Delirium daří a její staří fanoušci to budou muset holt překousnout.
Celou desku otvírá Intro (Delirium), po kterém hned následuje Aftertaste, které nechá zavzpomenout ještě na zpěvaččinu starší, více melancholickou tvorbu. Po nich už ale hlavně následují pecky, z nichž by se minimálně polovina mohla stát rádiovými hity. Nakažlivý refrén v Codes, sborový zpěv v Holding On For Life, nebo taneční rytmy v Don’t Panic a pokus o jejího temnějšího sourozence Don’t Need Nobody.
O to víc je škoda, že se jako prvním propagačním singlem stala méně zajímavá On My Mind. Naštěstí pro mainstreamové posluchače se na desku dostal song Love Me Like You Do, který propagoval film Padesát odstínů šedi. Při zakoupení deluxe verze alba se k posluchačům dostane hit Outside od Calvina Harrise nebo skvělá I Do What I Love, která připomene tvorbu zpěvačky M.I.A.
