Stejně jako už šestnáckrát předtím proběhl i letos předposlední srpnový víkend hudební beach open air festival Mácháč, jehož hlavním partnerem je už tradičně finská vodka Finlandia. Festival, se kterým je spojena nejen taneční hudba, ale také spousta drog, si tak odbyl již svůj sedmnáctý ročník, tím pádem patří mezi největší stálice mezi českými festivaly a jeho popularita mezi mladými stále roste. Organizátorům se letos opět povedlo festival kompletně vyprodat a dostat na pláž Klůček několik desítek top DJs. Pojďmě se tedy podívat, jak probíhal Mácháč 2017.
Pátek:
I když se mnoho fanoušků house music vydalo na festival již s jednodenním předstihem, my, stejně jako drtivá většina účastníků, jsme se do Doks vydaly v pátek. Po tříhodinové jízdě z Prahy se zastávkou na nákup potřebných “surovin” jsme se jako vždy ubytovaly v kempu Bílý Kámen, ten spolu s kempem Klůček hostí festivalové účastníky po celou dobu festivalu. My si každý rok vybíráme Bílý Kámen, protože je pro mladé vždy ready. Během prázdnin se sem totiž každý víkend vydávají desítky lidí hledajících zábavu a povyražení. Diskotéka, i přes svůj ne moc atraktivní vzhled, je velmi populární v celém Středočeském a Libereckém kraji, i v Praze. A i přes to, že by Bílému Kameni neuškodila větší rekonstrukce, svůj fame neztrácí.
Co se týká ubytování během festivalu, oba kempy poskytují účastníkům dostačující základní vybavení. Lidé si mohou pronajmout chatky, ale ty si doporučuji zabookovat i několik měsíců dopředu, protože bývají vždy plně obsazené. Pro ostatní je zde ne tolik pohodlná možnost si upíchnout stan nebo spát v zaparkovaném autě. A i když Kámen svoje ceny opět lehce zdražil, ceny se tady dají označit za příznivé. V areálu můžeme najít také restauraci s dosti komunistickou atmosférou, ale uvařené jídlo se jíst dá a druhý den po akci mnohdy pomůže z nejhoršího. K dispozici je přímo na Kameni také další stánek z rychlým občerstvením a pivem a samozřejmě také záchody a umývárny, ve kterých ovšem už tradičně během festivalu neteče teplá voda, takže sprcha tam je velice osvěžující.
Ale zpátky k festivalu, až se mladí v obou kempech posilní nejrůznějšími druhy alkoholu a dalšími podpůrnými látkami, čeká je asi 20 minutová cesta na pláž Klůček, kde se celá akce odehrává. Po cestě lze najít několik stánků s jídlem a pitím, ale i s festivalovými suvenýry a mě osobně se nejvíce líbil stánek Finlandia, kde se prodávaly vodky v kokosu a lidé si zde mohly udělat “originální” fotky. Atmosféru měl tento spot pěknou.
Když jsme se pak blížily k hlavní bráně festivalu, kde jsme si vystáli frontu na pásku a prošly jsme vstupní branou, byly jsme opět jako na jiné planětě. I když se uspořádání areálu od mé posledné návtěvy festivalu nezměnilo, stejně mě toto místo nepřestalo fascinovat, všude spousta světel, energická hudba a skvělá atmosféra. Páteční line-up mě oslovil více než ten sobotní, a tak jsme už ve 23:00 nabíhaly k main stage na belgické Lost Frequencies, kteří dav nahypovali jak svými tracky, jako například Are you with me a Reality, ale především svým setem s remixy známých rádiových hitů. Stejně jako po nich holandští W&W, kteří byli letos headlinery festivalu a navšívili Mácháč už v roce 2013. Obě show byly neuvěřitelně nabité a nejvíce cením vizuální podobu stage, která dodávala jejich vystoupení jiný rozměr. Po nich ještě na main stage vystoupily Ummet Ozcan a Dannic také z Holandska a od 4:00 hrály Juicy M a David Gravell. My se ale po W&W přesunuly na techno stage, která byla neméně nadupaná.
Sobota:
Po, nepříliš dlouhém spánku, jelikož zábava pro mnoho účastníků nekončí ani v 10:00 ráno, jsme šly kolem Disco Bílý Kámen na snídani a do umýváren. Nepřekvapilo nás, že i v těchto ranních a odpoledních hodinách to na Kameni více než žilo, protože zde bylo místo oficiální afterparty festivalu s názvem Studio 54, pojmenované po stejnojmenném klubu v Praze. Až když jsme se kolem 16:00 vracely z oběda, i Disco Bílý Kámen se vylidnilo. Poprvé jsme se také šly podívat do areálu festivalu za světla a atmosféra byla snad ještě lepší než v noci. Ale i v tuto častou dobu tady nechyběly hordy nadšených fanoušků, plných bůhví kde načerpané energie. To my jsme se radši ještě vrátily na Kámen, kde jsme nasbíraly síly na večer a do areálu jsme se opět na 23. hodinu vrátily. Na main stage nás už čekali Audiorockers & Matt Raiden, po nich následovali Sunnery James & Ryan Marciano a počkaly jsme si i na slovenského EKG a českého Enrica. Show měli všichni opět neuvěřitelnou a nakonec se mi, i přes má očekávání, líbil více sobotní line-up, protože vizuální show všech zmiňovaných byla šíleně skvělá. Poté jsme se přesunuly k vodě do M-Pointu, což byl “stánek” dalšího sponzora festivalu, Marlbora. V areálu jsme zůstali do brzkého rána a potom jsme se vypravily zpět ke stanům, kde jsme se opět moc nevyspaly, ale to nevadilo, protože jsme byly nabité zážitky z celého víkendu. Pro ty, kterým nestačila párty do 6:00 připravená v areálu, bylo opět otevřené Disco Bílý Kámen, které své poslední hosty vyhodilo okolo 14:00.
