Po více než třiceti letech se na plátna kin vrací kult jménem Blade Runner s podtitulem 2049. Prokázal se snímek jako plnohodnotné pokračování nebo se zařadí mezi další zbytečná oprašování jako například únorový T2 Trainspotting?
Třicet let po událostech prvního filmu odhaluje nový Blade Runner a důstojník losangeleské policie K dlouho ukryté tajemství, které je natolik zásadní, že by mohlo zcela rozvrátit poslední zbytky lidské společnosti. Toto odhalení ho nutí zahájit pátrání po Rickovi Deckardovi, bývalém Blade Runnerovi losangeleské policie, který je už 30 let nezvěstný.
Původní Blade Runner i přesto, že u dobových diváků propadl, se stal jedním z kultů, jakousi modlou, kterých není radno se dotýkat, a tak není divu, že oznámení o pokračování vyvolalo rozruch či spíš zděšení. Bouřící se fanoušky však záhy uklidnila zpráva, že režie se ujal jeden z nejtalentovanějších tvůrců dneška Denis Villeneuve. Dobrou volbu potvrdili i první zahraniční kritiky, které nešetřili superlativy.
Z odstupem téměř tak velkým, jako má původní díl od sequelu, ve mě však zůstaly jen letmé obrazy – barvy, zvuky a detaily. Blade Runner 2049 se zdá být ve všem opakem původního snímku. Tam, kde BR sahal hluboko v naoko běžných až banálních rozmluvách, tam se BR 2049 vnášet velká moudra a proslovy, která však neznamenají nic. Tam, kde se sahalo k intimitě, přichází bombastičnost. Místo jemných emocí se dostavuje „ždímající“ konstrukt.
Teď v bodech, protože stále po třech týdnech nejsem schopna je dostat uceleně na papír.
- Všimli jste si někdy, jak krásně modré má Gosling oči? Máte na to 163 minut přemýšlení, a to je opravdu dost
- Prázdné symboly, pokryté prachem času, jako whisky v Deckardově bytě
- Najít psa, který vpadá jako Harrison Ford, to chtělo hodně úsilí
- Oranžová a modrá se hezky doplňují, škoda, že nic neznamenají, i když vypadají krásně a Tarkovskij to není
- Proč z toho vycouval Jóhann Jóhannson, musel natáčet Ji.hlavskou znělku?
- Trendem všech blockbusterů poslední doby je rodina, a to už je poměrně dost unavující
- Pokračování nutně vyžaduje interpretaci originálu a samo je doslovné jak facka
- Konec jak z young adult dystopie naprosto zabijí onu kvazifilosofickou atmosféru pečlivě budovanou po celou dobu
