Že by Vánoce byly svátky plné klidu a pohody se říct nedá. Chaos, nervy a tak. Přesvědčit jste se o tom mohli i třeba v pátek, kdy na holešovickém Výstavišti proběhl takový decentní předvánoční mejdánek X-Massacre 2015, kde jste mohli nabírat vánoční atmosféry kolik jste chtěli. I když se X-Massacre už vyhrabal z undergroundu pražské Kolbenky, tak rozhodně nenabral na komerci, očekávat od toho klasickou drum’n’bassovou akci jste rozhodně mohli a na své si přišli především fanoušci hardcoru a tekna.
Pro mě byl X-massacre premiérou, jak akcí, tak žánrově. Moje největší zkušenost s hardcory byla asi Imaginationu 2012, kde jsem se sekla na pár hodin na Devastator stage, jinak jsem vždycky trávila čas na trochu jemnějším podkladu. Asi i o to víc jsem byla z celýho X-masakru nadšená.
Na Výstavišti byly pro nás připraveny celkem tři stage. Hard stage, Tekno stage a o dnb se postarala Neurofunkgrid stage. Do haly jsme dorazili něco kolem 23 hodiny. Čas, kdy už ve vevnitř bylo hodně lidí, ale nebyly fronty na šatnách. Potom jsme zamířili na Tekno stage. Ta byla pro mě asi stropem celého večera. Nejvíc mě bavil asi Vandal, který ve 3 ráno spustil svůj raggatekk set a o 2 hodiny později jsme končili na setu Harryho Potara. ACIDové sety od Crystal Distortion určitě taky stojí za zmínění.
Na Hard stagi jsme se zdrželi jenom chvíli. Sety tam byly nabitý a energický. Pro lidi tam byl největším lákadlem Dr. Peacock. Mě tam spíše lákal SpaceBar, který mě Adam nechal objevit, takže se Hard stage stala spíše takovou přechodnou zastávkou.
Na Neurofunkgrid stage jsme strávili času asi nejmíň. Jít na X-massacru na stage, kde hraje dnb je asi tak stejně nesmyslný, jako říct, že poslouchám rap a nejradši mám Majka Spirita. I tak jsme se zašli podívat na NickBeeho a českého A-Craye. Hlavně na tam byly snad jediná volná místa k sezení, které jsme v hale našli. To je asi tak jediná věc, kterou bych já osobně organizátorům vyčetla. Chápu, že většina lidí je v takovém stavu, kdy je pro ně naprosto nemyslitelné, aby si na chvíli sedli, ale ty nohy k ránu prostě bolí, a aby tam pro cca. 5-6 tisíc lidí byly připraveny 4 lavičky a permanentně obsazené parapety od oken je takový nevyvážený.
Jinak bych celou akci hodnotila na Jedničku. Je pravda, že nemám srovnání s předchozími ročníky, ale nic špatného jsem nepociťovala. Lidi překvapivě byli slušnější, než na většině větších akcích, zvlášť těch drumových. Nešlapala a neskákala jsem po kelímách, ale moje Vansky si i tak asi brzy potykají s popelnicí. Nemačkali jsme se v davu lidí, i když jsme byli podstatně blízko stage. Všechno naprosto v pořádku a příští rok se tam určitě objevuju znova! Z haly jsme odcházeli kolem 6 hodiny ranní. Výjimečně to byl i můj nápad odejít, ochody v 10, kdy akce končila, bych asi nehecovala. Hlavně bylo příjemný odcházet, když venku ještě byla tma.
