Křivka kvalitních projektů má v tomto roce opravdu rostoucí tendenci. Po velmi plodném květnu přišel ještě nabitější měsíc červen, který nabídl projekty největších rapových ikon současnosti. Pojďme si společně shrnout ty nejdůležitější.
Kanye West – Ye
“kanye´s reborn”.. .nejvýstižnější označení pro toto album, které povstalo z nebývale hluboké mlhy chaosu a kontroverze.
Kanye se po dlouhé odmlce, plné psychických hroucení a kontroverzí, vrátil opět k sociálnímu životu. Výsledkem bylo nekončící bombardování twitteru svými myšlenkovými statusy, ze kterých nakonec vzešlo několik podstatných informací. Oznámení nového alba “Ye”, společně s odhalením projektů svých kolegů. Kanyeho deskám vždy předcházela určité období / určitá cesta, která vyústila v release nového alba. Tahle ta cesta byla ovšem dost chaotická a kontroverzní, až to začalo vypadat, že Kanyeho kariéra se hroutí. Twitterové narážky, kontroverzní názory v interviews, abstraktní plivance na přítomné i historické problémy. To vše přineslo bouři, kterou na sebe sám autor poslal. Album před vydáním začalo vzbuzovat strach a obavy, aby Kanyeho negativní dopady na sebe samotného nedopadly i na jeho tvorbu.
Pokud v něčem Kanye vždy vynikal, byla to jeho schopnost omráčit posluchače svými deskami. Které byly dlouhé, inovační, obsahovaly mnoho hostů, nové postupy, překvapení apod. Osmé studiové album Ye ovšem nabízí pouze 7 skladeb. Je to záměr, podobně jako u zbylých 4 alb jeho kolegů, která vyšla pod Kanyeho taktovkou na přelomu května a června. Také to ovšem trošku vzbuzuje dojem, že z uplynulého období zkrátka nemohla vzejít plnohodnotná deska. Ye je tak určitým mostem mezi autorovou temnotou a novým znovuzrozením a také důkazem, že Kanyeho nejistota, kterou kolem sebe šířil potřebovala projekt a uklidnění pro posluchače. Možná proto působí deska dojmem, že vznikla relativně krátce a spontánně, což dokládá i fakt, že se Kanye chopil sám produkce alba (s pomocí Mike Deana a dalších). “I Thought About Killing You” je vstupní branou pro album. Realistický a upřímný název intra se promítá do dalších skladeb, které nabízí velmi realistický a nekompromisní storytelling a snaží se poskládat Kanyeho osobnost dohromady. A víceméně se to daří jak jen je to v rámci 23 minutové nahrávky možné. Album nenabízí nic převratného, ovšem slouží jako důstojný důkaz autorských dovedností a schopností. Ty se snad v budoucnu projeví na daleko rozmanitějším albu, než je tomu nyní. Tato deska je totiž pouhým “vysvobozením”.
Kid Cudi & Kanye West – Kids See Ghosts
Pokud se chce někdo potopit do melancholické atmosféry cudiho tvorby, nesmí ksg minout. Kanyeho dozor a přítomná spolupráce totiž přinesla velmi kvalitní projekt s dávkou nostalgie.
Jak už jsem zmínil, Kanyeho twitterová sólo válka přinesla také oznámení mnoha alb, mezi kterými se našlo jedno příjemné překvapení. Tím bylo oznámení Cudiho a Kanyeho společné album “Kids See Ghosts”, které mělo vzniknout pod nově vzniknuvším stejnojmenným uskupením. Kid Cudi a jeho kariéra je taky kapitola sama pro sebe. Slibný start, památná deska “Man on the Moon“, několik dalších desek a bum. Psychické problémy, sebevražedné myšlenky, prostě tradiční vývoj kariéry. Jako podle zaběhnutého schématu “psychické problémy = album” vyšla v roce 2015 Cudiho předlouhá “experimentální” deska “Speedin´ Bullet 2 Heaven“. Ta nabídla dost bolestivý, rockovo, punkovo – metalový zážitek. Ale já osobně jsem si v ní našel pár oblíbených skladeb do temných večerů, nicméně jako celek deska působila špatně. Možná to Cudiho nakoplo k tomu, aby se dal dohromady a díky tomu jsme se mohli rok na to těšit z daleko úspěšnější a serióznější desky “Passion, Pain & Demon Slayin’“. Autorovi se zde povedlo najít své zaprášené autorské schopnosti a talent a i přes zbytečnou šíři desky se jednalo o poměrně povedený atmosferický projekt. Červen 2018 a po dvouleté pauze přichází KONEČNĚ nový projekt.
Po vzoru všech květnových a červnových projektů pod Kanyeho vedením vzniklo také toto album, jehož tracklist čítá celkem 7 skladeb se čtyřmi featuringy. Cudiho talentu si Kanye vždy všímal a jeho tvorbu vždy cenil, jejich spojení na jednotném projektu by se tedy dalo označit za očekávané. Provázanost a autorské porozumění je z alba cítit, jednak mezi oběma autory a také v rámci povedené hudební složky. Track “Reborn” je jak ušitý Cudimu na míru a asi nejlépe dokládá tvůrčí chemii autorů, která se také často projevuje v textech a tématech. Cudi je jako Kanyeho žák a právě Yeezusovo mentorství na Cudiho velmi kladně působí. Autorovo hledání bylo vždy nekonečné a možná je právě Kanyeho mentorování tím faktorem, který přispívá ke Cudiho uzemnění. Pokud má někdo zálibu v poslechu atmosferických projektů plných emocí, bude mít k albu blízko a pokud má někdo jen kouskem duše blízko ke Cudiho tvorbě, album nesmí minout.
The Carters aka Beyoncé & JAY-Z – Everything Is Love
Velmi kvalitní a sofistikovaný projekt manželského dua, jehož autorská kreativita nestárne a dokáže nabídnout zajímavý počin plný výborné muziky.
Velkým překvapením bylo vydání projektu manželského páru Beyoncé a Jay-Z. Ti pod oficiálním přízviskem “The Carters” překvapili veřejnost svým společným projektem. Bez jakýchkoliv očekávaní spatřila deska Everything Is Love prostředí TIDALu a následně se po několika dnech rozrostla do zbylých hudebních platforem. Album je údajně konečným projektem jejich (na první pohled nezřejmé) trilogie, která doposud obsahovala sólovku Lemonade od Beyoncé a Jay-Zho 4:44. O velikosti tohoto manželského dua a jejich oblíbenosti svědčí i fakt, že album debutovalo na 2. místě v žebříčku BILLBOARD 200. Pozornost si zaslouží také cover alba, na kterém je vyobrazen pár sedící v muzeu v Louvre, přičemž jim za zády visí obraz Mona Lisy. Záběr záměrně ignoruje obraz v pozadí a je účelně zaměřen na onen pár, aby bylo zřejmé jak hodnotný jejich vztah je a do jaké pozice se díky svým kariérám oba umělci dostali.
Deska obsahuje ideálních 9 skladeb a porci hudby, která vystačí na 38 minut. Až s překvapivě velkou lehkostí si Carterovi poradili s moderním zvukem a proto na některých místech najdete povedené skladby zapadající do moderních trendových kolonek. Po zvukové stránce se skutečně jedná o masterpiece a vy se tak můžete těšit na mnoho různorodých skladeb. Podobnou rozmanitost lze nalézt především u Beyoncé, která krom zpěvu velmi zdatně rapuje, podobně jako tomu ojediněle bylo na Lemonade. Na desce se sem tam nachází skrytí hosté, jako je tomu např. na hlavním tracku alba “APESHIT”, který obohatili svými hooks a adlibs Quavo s Offsetem. Kvalita odvedené práce a lehkost, se kterou Cartets proplouvají skrze celé album je opravdu neuvěřitelná a díky tomu vzniká dost originální projekt a do jisté míry unikát. Tohle je Bentley mezi automobily.
Drake – Scorpion
drizzyho, rekordy trhající a chytře provedený, double record je jako jídlo o dvou chodech. Ten první si na plno vychutnáte a ten druhý je jako dezert, je jen na vás, zda ho vynecháte či ne.
Zároveň co píšu tyto řádky, na Spotify mi hraje Aubreyho vysoce očekávaná double deska Scorpion. Podle mě se jedná o jeden z nejdůležitějších počinů autorovy kariéry nebo alespoň posledních několika let. Drakeovo vysoké postavení na americké rapové scéně dostávalo poměrně dost zářezů, jelikož po posledních dvou počinech z Aubreyho dílny dnes neštěkne ani pes. Stejně tak se pod ním trochu otřásla půda po beefu, který rozpoutal Pusha T. Před několika lety začal Drake hledat své umělecké hranice, zkoušet inovace a bohužel se sám začal trochu ztrácet. Nudné a utahané popové Views vystřídalo za rok More Life, na kterém se Drake sice snažil zavděčit svým rapovým fans, ovšem zřídka kdy úspěšně. Jenže Drake vždy uměl dělat hity i když tomu okolnosti moc nenasvědčovaly, a i proto se jeho slabší autorské období vždy přehlíželo na úkor několika mainstreamových taháků. S postupem času ovšem autorova novodobá tvorba dostala celistvější podobu a po mnohých povedených skladbách / hostovačkách přišla po dlouhé době naděje na pořádné rapové album. A mimochodem, Scorpion zlomilo na Spotify rekord, který drželo Beerbongs & Bentleys v počtu streamování v první den vydání a téměř ho zdvojnásobilo. Téměř totožný rekord padl i na Apple music.
Deska Scorpion je rozdělená na dvě části, obsahuje celkem 25 (12 a 13) skladeb, minimum featuringů a hodinu a půl poslechu. Těm bystřejším asi dojde, že Drake se chtěl dvěma deskami zavděčit oběma táborům fanoušků. Skutečně tak deska působí, první nahrávka je rapová a druhá rnb popová. Jsem rád, že se Drizzy rozhodl učinit tento krok, chytře se tak vyhnul jakékoliv kolísavosti skladeb, jako tomu bylo na předchozích projektech. Pokud jste jako já příznivci autorova rapu, první část desky vás bude bavit jako už roky ne. Autorův citelný návrat ke kořenům opět potvrzuje, že rap je doména, ve které autor exceluje. Vyčnívají zde především skladby jako “Nonstop”, kde dochází k opětovnému spojení autora a producenta Tay Keitha. Ti se potkali na BlocBoyově bangeru “Look Alive” a stejně i zde tato kolaborace funguje na výbornou. Stejný úspěch sklízí i “Mob Ties” nebo “Talk Up”, kde sekunduje Jay-Z. Druhá nahrávka je za mě daleko slabší. Najde se zde pár povedených kousků, jejichž poslech si užijete, nicméně většina nabízí zpívanou formu a příliš nenadchne.
Superfly Original Motion Picture Soundtrack by Future
po kendricku lamarovi si do svého profilu připisuje produkci soundtracku také future. Tato nekonečná trapová nadílka bude sloužit jako podklad pro remake filmu superfly.
Do výsledné pětky červnových novinek jsem zařadil i jeden velmi netradiční kousek. Zdá se, že filmoví producenti přichází na chuť soundtrackům z dílen rapových interpretů. Po velmi úspěšném soundtracku k filmu Black Panther z produkce Kendricka Lamara teď přichází další zářez do soundtrackové pažby. K filmové novice “Superfly” si vzal na starost hudební zátiší sám trapový král Future. Koneckonců, kdo jiný, než Future by si měl vzít na starost hudební složku k remakingu tohoto dramatickému krimi thrilleru.
Album je rozděleno do dvou nahrávek a obsahuje celkem 23 skladeb. Na pomoc si Future přizval hned několik věhlasných jmen scény, abych zmínil nejdůležitější, zkrátím finální výčet na tyto jména: Young Thug, Lil Wayne, 21 Savage, Rich The Kid, Rick Ross, French Montana, PARTYNEXTDOOR, Miguel, Yung Bans, Khalid, Gunna a další. Vzhledem k tomu, kdo se produkce soundtracku chopil, je více než zřejmé, že se jedná o poctivou trapovou nálož, která by se ve filmu mohla skutečně slušně vyjímat. Abych teorii podpořil na produkcích skladeb najdeme producenty jako jsou např. Zaytoven, Young Chop nebo producers z 808 Mafia. Pokud chtěli autoři filmu oslovit široké spektrum obecenstva a přilákat do kin mnoho doposud neoslovených diváků, jsem si jist, že se jim to povedlo.
Ostatní
Konkurovat zmíněným top pěti deskám června tyto alba skutečně nemohou, nicméně pokud někomu jejich release unikl, nebylo by vůbec na škodu poslech těchto projektů dohnat.
Yung Bans, tento mladý talentovaný autor zásobuje game projekty měsíc co měsíc, především díky jeho kolekcím. Tyto kolekce skladeb zkrátka pojmenoval sám po sobě a vydává je pravidelným tempem. “Yung Bans Vol. 5” je již páté pokračování a musím říci, že ze všech pěti projektů se mi líbí nejvíce. Spoustu melodických barvitých beatů v podání 9 skladeb a několik milých překvapení v podobě hostů jako jsou YBN Nahmir, Juice WRLD nebo Landon Cube.
Čerstvou novinkou se může pyšnit také Jay Rock, který si po necelých 3 letech připsal do své sbírky nový projekt, nesoucí název Redemption. Ten je nabitý trapovými produkcemi a tématicky podobně navolenými hosty. Mezi ně patří esa jako Kendrick Lamar, Future, J. Cole nebo SZA. Tento autor byl vždy tak trochu v ústraní svých slavnějších kolegů a po čas své kariéry byl spíše zdatným sekundantem a hostem, než slavným sólistou. Nyní vydává plnohodnotný projekt a uvidíme, jakým směrem se bude jeho kariéra ubírat po tomto povedeném albu.
Nesmrtelný Nas vydává po dlouhých 6 letech od “Life Is Good” další projekt, který snáší měřítka plnohodnotného alba. Jedná se o album Nasir, které je jedním z pěti releasů pod taktovkou Kanyeho Westa a jeho květnového znovuzrození. Právě z těchto informací vyplývají jasné skutečnosti, jako že album má 7 skladeb a že krom Diddyho najdem na desce i Kanyeho. Pro fanoušky Nase je tohle povinnost a pro občasné posluchače příležitost k poslechu, jelikož autor zůstává i po mnoha letech ztělesněním rapu.
